Su slavná…

Jo, jo, to se tak někdy přihodí člověku věci… Také se vám už stalo, že se za vámi každý otáčel a vy jste absolutně nevěděli proč? Rozuzlení může být i komické!

Dneska cestou na venčení jsem si všimla, že se za mnou každej votáčí. Tož si tak říkám, no jo su slavná už asi, jak píšu ty povídky. Asi ta mlhovka mě proslavila nejvíc.

Když mě pak za městem míjeli dva Rakušáci a taky čučeli, tak si říkám, tvl. že by to četli až tam? To ne, spíš mám dneska aj krutě dobrý vlasy. I dyž sem teda docela pochybovala, že je to přes vokna mýho auta vidět. Ale tak asi nésó ešče tak špinavý. Tož jedu, vlasy si prohrábnu, přemýšlím, esik si nemám najmót ňáký ty bodygárdi, dyž su tak slavná. Mezi tím dojedu na náš venčící flek, vylezu, že pustím Kouli se vychcat a v tom, kurva vidím, proč na mě každé tak čuměl. V noci sem nacouvala do bráchovo zasranýho vánočního stromku a ten se mě nák zachytil pod auto a já sem ho celou tu cestu táhla sebou! Tže esik sem nebyla slavná do dneška, tak vode dneška su stopro...

Zůza storky

https://www.facebook.com/zuzastorky/

lustrační foto: archiv autorky