Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Řešíte také v extrémně horkých dnech, zda jít se svým psem stopovat nebo se na to raději vykašlat? Nejste určitě sami. Přesně tento dotaz zaslala do naší poradny jedna naše stálá čtenářka. A co my na to? To se dozvíte na následujících řádcích…
Hlavně v létě, ale někdy i na jaře a na podzim nás sužují opravdu extrémní venkovní teploty a mnohdy tedy vyvstává otázka, zda jít se psem vůbec trénovat, případně kdy a především jak. A nejinak je tomu i u stopařů. Pokud k tomu však přistoupíme rozumně, tak to určitě půjde nebo lze vymyslet i účinné náhradní varianty. Když se totiž chce, tak jde opravdu všechno. Na to vemte jed!
Dotaz: Chtěla bych využít vaši stopařskou poradnu, protože si nevím rady s letními tréninky. Po většinu dní je velké horko, terény jsou vyprahlé nebo naopak již značně vzrostlé a všude plno mravenců. Na stopy tedy nic moc podmínky. Ráda bych však i přesto svého psa nějak udržovala v kondici, co se pachových prací týče. Měli byste pro mne nějaký tip?
Dobrý den,
předně bychom rádi poděkovali za dotaz do poradny. Velice nás těší zájem o náš magazín a ještě víc nás těší, že máme v okruhu našich čtenářů tolik nadšených a aktivních stopařů.
Co se týče tréninku v horkém létě a někdy i na podzim, kdy nám výkon ztěžují náročné klimatické podmínky a obtížné terény, je to podobné, jako s tréninky v zimě, kdy nás zase sužuje mráz a sníh, je zkrátka nutné zkonstatovat, že stopaři to nemají snadné. Ale stejně jako v každé jiné disciplíně platí stará známá pořekadla o tom, že na cvičišti má být těžko a také o tom, že štěstí přeje připraveným. Proto bychom rozhodně ani při nepřízni počasí neměli trénink vynechávat, jen bychom se na něj měli řádně připravit.
Zde se budeme ale dělit na dva tábory. Prvním táborem jsou pejskaři, kteří si chtějí splnit nějaký snadný cíl a jejich metou je, řekněme, zkouška ZVV1. Na tu se hodlají přihlásit za optimálních podmínek někdy na podzim, a tím skončit s aktivitami ve sportovní kynologii. A právě teď si klepou na čelo, proč by měli chodit stopovat v horku, překročit svou komfortní zónu a „týrat psa.“ Ti mohou samozřejmě zůstat doma. Druhou skupinu tvoří kynologové, jejichž cíle míří někam výš. A i když možná v tuto chvíli ještě nemají přesné obrysy, psovod tuší, že jednou by se mu mohlo hodit být skutečně připravený. Protože navzdory nejlepší vůli pořadatelů při plánování zkoušek a soutěží, počasí si vždy jde svou vlastní cestou. A tak nikdy nemůžete vědět, zda neskončíte jednou na soutěži právě při teplotě 35°C na hlíně tvrdé jako beton. Vyhýbat se horkému počasí by tedy bylo stejné jako vyhýbat se silnému větru, mrazu nebo dešti. Soutěží, které se reálně uskuteční za ideálních podmínek, totiž opravdu moc nebývá. Druhá skupina tedy doma nezůstane.
Pokud ale chcete trénovat v náročných podmínkách, měli byste si v první řadě zopakovat kapitolu o zvyšování a snižování kritérií a náročnost stopy těžkým podmínkám přizpůsobit. Abyste místo dobrého pocitu z náročného tréninku neskončili s pláčem z pokaženého tréninku a s demotivovaným psem. I náročný trénink musí být stále motivační! Když psovi pořádně „naložíme“ vysokou teplotou a tvrdým terénem, musíme ubrat v náročnosti času a délky stopy a naopak přidat na motivaci (lepší pamlsky, větší odměny na předmětech), abychom přesvědčili psa, že i když jsou náročné podmínky, tak vypracování stopy za to stojí. A abychom včas stopu ukončili, než psovi dojdou síly a nadšení.
Při plánování takového tréninku ovšem také musíme brát v úvahu fyzické a psychické možnosti psa. Pokud je hlína opravdu jako beton, ne každý, byť zkušený pes, si s ní musí umět poradit. Když teplota atakuje třicítku, pes s kratším nosem to vůbec nemusí udýchat. A tak dále, a tak dále…. Svého psa musí každý psovod dobře znát a připravit mu trénink „na míru“.
∼ Když psovi pořádně „naložíme“ vysokou teplotou a tvrdým terénem, musíme ubrat v náročnosti času a délky stopy a naopak přidat na motivaci (lepší pamlsky, větší odměny na předmětech), abychom přesvědčili psa, že i když jsou náročné podmínky, tak vypracování stopy za to stojí! ∼
Pokud jsou tedy podmínky takové, že usoudíte, že váš pes na to opravdu nemá, a že jít trénovat by bylo horší, než nejít, zvolte nějaké domácí aktivity. Například hersenwerk. To není sprosté slovo, ale oblíbená kynologická disciplína, která zaměstná psovi nos i mozek. Podobně jako nosework, se kterým to můžete střídat. My jsme těmto hrám dříve říkali hry na schovávanou nebo hlavolamy, skořápky a podobně. Dnes ale dostávají daleko sofistikovanější podobu a sociální sítě nebo kanály Youtube jsou plné videí, návodů, a samozřejmě také trenérů, kteří vám se začátky rádi pomohou. A to je skvělá alternativa pro horké dny v chladném obýváku, které chcete trávit se svým psem nějakou smysluplnou aktivitou, při které si zachováváte systém krmení při práci a neztratíte motivaci.
Stopařům zdar!
Foto: Roman Rakovan, archiv Kateřiny Houškové
Také se se svým psem věnujete přesnému stopování a řešíte nějaký problém? Neváhejte tedy a podělte se o něj s ostatními čtenáři prostřednictvím našeho magazínu. Stačí zaslat na redakce@ecanis.cz a Katka Houšková vám na něj ráda odpoví.
Také se již od minulého dílu těšíte, co nového vám přinese ten další, co všechno se ...
Výcvik psůZkoušeli jste podle návodu z úvodního dílu naučit svého pejska první dva triky a už jste se ...
Výcvik psů-->