Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Pokud jste našimi pravidelnými čtenáři, určitě jste si včera večer říkali, copak pro vás asi eCanis připraví na dnešek jako hlavní téma. Rozhodně není žádným tajemstvím, že 1. června se slaví Mezinárodní den dětí, proto se i my budeme věnovat právě dětem a jejich čtyřnohým parťákům. Takže odlehčeně a s úsměvem.
Věděli jste, že den dětí má „hlubokou“ historii a ta se píše již od roku 1920? Jistě i tento svátek prošel mnohou proměnou, ale řekněme si upřímně. Nejedná se o nejkrásnější svátek hned po Vánocích? Vždyť přeci nadšené tvářičky našich dětí jsou to nejkrásnější, co na světě můžeme vidět. A ony tvářičky a srdíčka dokážou rozzářit i jejich čtyřnozí kamarádi. Pojďme se tedy společně seznámit s několikanerozlučnými dvojicemi.
Jako první vám dnes představíme Natálku Malou ze Žatce. Tato šikovná slečna se svým prvním psem, a to opravdu vzrostlým německým ovčákem Goodym cvičila a závodila již jako šestiletá a pohled na tuto dvojici vykouzlil úsměv na tváři každého přihlížejícího. A nám, ženám se slzy draly přes oči. Myslím, že o Natálce ještě hodně uslyšíme.
Pes Goody Krásnoočko je německý ovčák. Fena Baby Calcata je belgický ovčák malinois.
Goody vyhrál třikrát za sebou Junior Cup (Záchranářské závody) a má složené zkoušky ZZO, ZM a několik záchranářských. Skládání zkoušek mě příliš nebaví, ale baví mě závody.
Protože právě sportovní kynologie baví psa i mě, ale největší radost nám přináší obrany.
Závodů mám za sebou spousty, závodím asi tak čtyři roky. Nejzajímavější byl závod dvojic a nejúspěšnější asi Junior Cup, který jsem vyhrála čtyřikrát za sebou.
Nemůže mi to být líto, vždyť moji psi jsou nejlepší. Ale jinak mám dva koníčky – gymnastiku a kynologii.
Letos v létě mě čekají dva kynologické tábory. A pokud jde o doporučení, tak to nevím, zda by je to vůbec bavilo. Přeci jen je to velká zodpovědnost.
Další velmi talentovanou slečnou, kterou vám dnes představíme, je Terezka Hájková z Rakovníka. Terezka je výjimečná nejen svou láskou ke psům ale i plemenem, které si vybrala a sportem, u kterého děti až tak často nevídáme. Máme velký respekt před touto krásnou slečnou a přejeme jí mnoho dalších skvělých úspěchů.
Moje fenka je americký pitbull teriér, jmenuje se Tyro'sDarkTauriela jsou jí čtyři roky. Věnujeme se agility a weightpullingu (tahů těžkého břemene).
Naším největším úspěchem je první místo na Mistrovství Evropy v Německu a nejvíce utažená váha a pak ještě první místo ve Španělsku. Tam byli moc šikovní pejskové.
S pejsky pracuji již od mala. Máme doma celkem pět psů. Začínala jsem s tátovou Bastou, pak mi mamka půjčovala svého Arga a tím jsem si zasloužila i svou Taurinku.
Výstav i závodů bylo moc. Teď jsme se zrovna vrátili z Belgie, kde jsme se umístili druhé na výstavě a druhé i v tahání. Byli jsme na závodech v České republice, Polsku, Maďarsku, Německu, Itálii, Belgii, Španělsku. Všude je to krásné, mám ráda pejsky a těší mě koukat na jejich práci. Nejhezčí to bylo ve Španělsku, tam je to moc krásné.
Jezdím ještě na koni, ale pejsci zaberou opravdu moc času.
Tento pátek odjíždíme do Německa na kvalifikaci Mistrovství Evropy, pak jedeme do Maďarska a Španělska a na Slovensko a ještě závody u nás v republice.
Já bych dětem řekla, že jakýkoliv pejsek potřebuje nějakou zábavu, ale je to i starost. Sport, který s Taurinkou děláme, je velmi náročný na komunikaci mezi člověkem a psem. Musí být mezi vámi přátelství, ale i vzájemný respekt a strašně moc trpělivosti. Trénink je během na dlouhou trať, ale trpělivost a snaha se vyplácí.
Ke kynologii mě jednoznačně přivedla moje mamka a náhodné setkání na soustředěnídogdancingu u nás v hotelu v Chotěboři. Pejskařině se tedy věnuji už sedmým rokem.
Ano. Mamka je vášnivý kynolog už od svých dětských let, a tak to nestálo žádné přemlouvání.
Hlavním důvodem pro border kolii byl modrý borderák Blue Charlie od Dupíků, kterého jsme poznali na již zmíněném soustředění dogdancingu, a naprosto nás nadchnul. A já dnes cvičím s jeho sestřenicí.
Moje fenka se jmenuje Crazy Girl od Dupíků a na podzim jí bude sedm let. Nepatří úplně ke klasickým energií sršícím borderkám. Má klidnější, trochu komplikovanější povahu, kterou ale doplňuje ještě svojí neuvěřitelnou chytrostí, která je často až na škodu. Například její neustálé otvírání jakýchkoliv dveří včetně auta a pračky. Naším hlavním sportem je určitě dogdancing, kterému se věnujeme už od štěňátka, a ve kterém máme složeno už osm zkoušek. Rády bychom se věnovaly i pasení, ale bohužel se nám odstěhovala trenérka mimo republiku a nejbližší ovečky máme nějakých 80 km daleko. Jako rozptýlení se věnujeme ještě agility, kde máme složenou zkoušku LA1.
Ano opravdu, začátky nebyly vůbec jednoduché. Crazynku bylo velmi těžké namotivovat a celkově se „naladit na stejnou vlnu“, jelikož mi bylo devět let, když jsem jí dostala a neměla jsem dostatek zkušeností, trpělivosti a důslednosti. Trvalo tedy asi dva roky, než jsme vytvořily skutečný tým. Nejvíc mě pomáhala a stále pomáhá rozhodně moje mamka. Bez podpory rodičů to prostě nejde. Dojíždění na tréninky přes celou Prahu, na závody, zkoušky a jiné akce a povzbuzení v pravou chvíli by bez mámy nebylo možné. Další velkou podporu a pomoc vždycky najdu u našich psích kamarádů a u mé trenérky.
Tohle je bohužel každého volba, ale mě osobně by to netěšilo. Mít psa není jenom o výcviku, soutěžích a vyhrávání, ale také o společně stráveném času, překonávání překážek a vzájemném porozumění. Pak teprve jste opravdový tým a z úspěchu máte ještě větší radost!
V rámci jednotlivých cviků nemám asi nějaký konkrétní, ale vždycky nám dá zabrat jakákoliv práce tlapek. Naším celkem častým problémem je mimochod, který je nepatřičný v divizi Musical Dressage. Pokud vezmu naše závodní sestavy, tak jsou dvě, na které jsem opravdu pyšná, moc se mi líbí, a které nám perfektně sedly. První je naše kuchařská sestava, se kterou jsme vyhrály MČRM v roce 2016 a druhá je letošní sestava, s kterou se na MČRM teprve chystáme.
V dogdancingu se velmi liší sestavy na zkoušky a na závody. Sestavy na závody si člověk většinou vymýšlí sám, popřípadě s pomocí trenéra a nejsou povinné či dané cviky, které sestava musí obsahovat (pouze v divizi Heelwork je určené procento heel pozic v sestavě). Rekvizity a kostýmy jsou také libovolné. Na oficiální závody se však musí bez pamlsků či jiných pomůcek, pes bez obojku a musí se dodržovat určitá pravidla. Sestavy na zkoušky jsou naprostým opakem. Každá ze čtyř divizí má přesně dané prvky, které se musí v sestavě objevit a pak dle stupně zkoušky též povolené či nepovolené posunky rukama. Také je dána minimální a maximální délka skladby. Rekvizity ani kostýmy se nepoužívají. A vytvoření sestavy na zkoušky je proto rozhodně lepší svěřit trenérce.
Na MČRM se týmy zatím kvalifikovat nemusí, jedinou podmínkou je mít složenou alespoň jednu zkoušku z DD minimálně na velmi dobře.
Svoji fenku motivuji většinou na pamlsky, ráda se také přetahuje o nějaké pešky. V době, kdy jsme začínaly a bylo těžké Crazy namotivovat se mi celkem osvědčilo zkrmování denní dávky granulí při výcviku a naučení klidového režimu.
Vždycky jsem chtěla zkusit sportovku – stopy a obrany.
Do konce roku bych chtěla složit zkoušku MD3, úspěšně se zúčastnit MČRM a také MČR BOC a samozřejmě hlavně užívat si i společně strávený čas jak nejlépe to půjde.
Každá chvilka s Crazy je nezapomenutelná a nejvíc ty, kdy vidím, jak je šťastná!
Děkuji moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí na mistrovství republiky!
Foto: archiv majitelů, Martina Irglová
Věděli jste, že před dvaceti lety vznikl první vysokoškolský obor Kynologie s mezinárodním ...
Služební kynologieZajímavostiZnáte slovo behaviorismus? V dnešní době je velmi oblíbené. A také nám říká, že jsme ...
Zajímavosti-->