Problém zvaný kokří koutek

Slyšeli jste už někdy o tzv. kokřím koutku nebo naopak vůbec netušíte, co si pod tímto označením máte představit? Pak na tom budete podobně jako čtenář, který nám dotaz na toto téma zaslal. Pojďme si tedy blíže specifikovat, o co vlastně jde.

Možná by se na první pohled mohlo zdát, že tento pojem nějak úzce souvisí s plemeny americký a anglický kokršpaněl, nebo že se jedná o určitý anatomický znak této skupiny psů. Opak je však pravdou a ve standardech FCI nic takového uvedené není. Je to záležitost týkající se zdraví a objevit se může prakticky u kteréhokoliv jedince. Jak se to tedy pozná, co s tím a existuje nějaká prevence? O odpověď jsme požádali Bc. Vladimíru Tichou…

Dotaz: Dobrý den, nedávno jsem se setkal s výrazem kokří koutek a zajímalo by mne, o co se jedná, nebo co to přesně znamená. A týká se to jenom kokršpanělů? Mohl bych vás poprosit o vysvětlení?

Dobrý den,

zajímavá otázka. Pravdou je, že problém nazývaný „kokří koutek“ může trápit a také trápí celou řadu psů různých plemen. Často se hledá složitě příčina problému a také, jak jej vyřešit. V podstatě to ale je jednoduché. Problém vyvolává utváření spodního pysku psa a řešení je, až na složitější případy, v rukou majitele.

Oč se vlastně jedná

K problému dochází v tomto místě.

U koutků mordy na spodním pysku se vytváří malá řasa.  Její hloubka se liší v rámci jednotlivých plemen i jednotlivých psů a fen. Struktura by se dala orientačně přirovnat k podkasané látce. Dochází ke tření dvou ploch většinou osrstěné kůže a tedy k mechanickému dráždění.  Ve vzniklém prostoru zůstávají zbytky slin a potravy, které se rozkládají a stávají se živnou půdou pro různé typy kvasinek i bakterií. Výsledkem může být zánět kůže, který většinou není, vzhledem k tomu, že postižená bývá jen uvedená řasa, na první pohled viditelný.

Mezi příznaky patří svědivost a zápach

Zvláště tam, kde se na problému podílí kvasinky, dochází ke zvýšené svědivosti. Pes se drbe a otírá si hlavu o dostupné předměty (např. o koberec).  Majitele na to, že se něco nesprávného děje, může upozornit i čich. Omezený přístup vzduchu a neustálá vlhkost způsobí, že dochází k procesu, který bývá označován jako „zapaření“. Jeho výsledný pachový efekt může být v případě rostlin docela příjemný. Takové podzimní tlející listí má svoji neopakovatelnou atmosféru. Určitě se ale nejedná o příjemný zážitek, dojde-li k zapaření části psího (nebo lidského) těla. Postižený pes páchne tak, že jeho společnost začíná být neúnosná. Majitelé prohlížejí mordu psa a malou řasu, která postižené místo tvoří i zakrývá, nenajdou. Občas pak přicházejí k veterináři s tvrzením „Něco mu hnije v žaludku!“ Tomu, že by tak velký zápach mohl vycházet z tak malé části psího těla, většinou nevěří.

Řešení celého problému je jednoduché   

Postiženou oblast je třeba zbavit vlhkosti a rozkládajících se zbytků. Použít je možné růžový roztok hypermanganu, borovou vodu nebo teplou vodu a obyčejné mýdlo. Pak je třeba kůži důkladně osušit a potřít tenkou vrstvou jakékoliv masti nebo krému. Výborně se osvědčuje borová vazelína nebo Infadolan.

Pouze v případě, kdy došlo k opravdovému zánětu kůže, je třeba sáhnout po přípravcích většího kalibru a často také po přípravcích schopných zvládnout bakteriální nebo kvasinkovou infekci. Pak by ale měl mít rozhodující slovo ošetřující veterinář.

Na místě je prevence

Stejně jako v jiných případech i tady má velký význam prevence. Většina lidí si možná myslí, že se s problémem budou potýkat jen lymfatická plemena s těžkým pyskem a volnou kůží. Ve skutečnosti to není zdaleka tak jednoduché. Velmi často se popisované potíže vyskytují u některých slídičů, např. amerických nebo anglických kokršpanělů, ale z praxe je známo, že problematické utváření spodního pysku může mít i bulteriér, vipet nebo maďarský ohař krátkosrstý, tedy plemena, u kterých se o lymfatickém konstitučním typu určitě nehovoří.

Každý majitel by se měl přesvědčit o tom, zda se u jeho psa uvedená kožní řasa vytváří a pokud ano, měl by ji pravidelně kontrolovat a v případě, že uvidí nebo ucítí jakýkoliv náznak možných potíží, ošetřit výše uvedeným způsobem.

Bc. Vladimíra Tichá

Ilustrační foto: Jan Tichý, Nikola Kolářová, Jitka Metličková