Poznej svého psa 6. díl – úvod do soustav psa, krycí soustava

Zajímá vás také trochu té psí anatomie? Pak se společně opět ponoříme do užitečné teorie. To, co totiž dříve bylo samozřejmostí a pejskaři se v tom běžně celkem slušně orientovali, je dnes pro mnohé velkou neznámou. Pojďme si tedy probrat další části psího těla a okrajově se s nimi seznámit.

Každý ví, že základní stavební jednotkou organismu je buňka. A buňky jsme všichni probírali již na základních školách, později na středních a někteří z nás i na těch vyšších. Možná bychom se v tomto dílu, který chceme okrajově věnovat právě soustavám, se měli nejprve zabývat právě buňkami. Ale opravdu jen tak lehce, protože cílem je říci si něco o orgánových soustavách psa.

Za vše může buňka

Přesně tak! Je to nejmenší živý útvar, schopný relativně samostatného života. A jak často slýcháme, je to také základní stavební jednotka. Nejsme biologové, abychom zde rozebírali detailní popis, a myslím, že takové věci si pamatujeme ze školních lavic. Nám tedy postačí zmínit se jen, že každá buňka je rozdělená na jádro a cytoplasmu. Projevem schopnosti její samostatné existence je kromě metabolických procesů také schopnost jejího množené – dělení. Spojením většího množství stejných buněk se stejnou funkcí vznikají tkáně, které jsou zase základní stavební jednotkou pro orgány a soustavy. V živém organismu se vyskytují tkáně, které se dělí na: stavební (podpůrná vaziva a pletiva), epiteliální (krycí a výstelková), svalovou, nervovou, krev a mízní tekutinu (to však nejsou tkáně v pravém slova smyslu).

Soustavy v organismu

Takže seskupením a prolnutím některých tkáních, které mají stejné životní funkce, se vytvářejí ony soustavy. A ona skupina tkání, která tedy plní stejnou činnost, se jmenuje soustava orgánů. V živém organismu se setkáváme se sestavou krycí – kůží a kožními orgány, soustavou svalovou a kosterní, ke které patří kosti, chrupavky a zuby, soustavou dýchací, oběhovou, trávicí, močovou, pohlavní, nervovou a soustavou smyslových orgánů, která je u našich čtyřnožců opravdu zajímavá.

Začněme s krycí vrstvou…

Krycí soustava je především kůže, která pokrývá a chrání organismus. Je tvořena povrchovými a zrohovatělými vrstvami buněk a srstí izolující proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Hospodaří organismu s teplem, zprostředkovává výměnu plynů a vylučuje z těla škodlivé látky, které se nemohou odstraňovat ledvinami nebo plícemi. Produkuje také kožní maz a je ústrojím, které obsahuje některá smyslová čidla.

Anatomicky se kůže skládá z několika vrstev a prvních pět tvoří právě pokožku. Ta je na vrstvě vazivové škáry, ve které se proplétají vazivová vlákna. V této vrstvě končí cévy a míznice jemnými vlásečnicemi. Pod škárou se nachází podkožní vazivo vytvořené z řídké pleteně pojivových vláken, která umožnují pohyblivost kůže. Kromě čenichu a polštářků tlapek je pokožka pokryta různě hustou srstí.

Všude samý chlup

U psů nevyrůstají chlupy z kůže jednotlivě, ale ve snopcích složených ze dvou až tří hlavních vlasů, z nichž každý je obklopený 6 – 12 druhotnými kratšími a jemnějšími chloupky, jejichž stvoly ční ze společné vlasové pochvy. Hlavní chlupy neboli pestíky tvoří srst krycí, dávají osrstění charakter, kvalitu a barvu. Druhotné kratší, jemnější chloupky tvoří tzv. podsadu. Délka a hustota záleží nejen na plemenné příslušnosti, ale také na ročním období. Krycí srst ale chrání tělo také před poraněním, podsada tvoří izolační vrstvu a má za úkol regulovat teplo. Do společné vlasové pochvy vyúsťují mazové žlázy a vylučují maz. Vlastní potní žlázy jsou na kůži psa jen ojedinělé a jsou nedokonale vyvinuty. V poněkud hojnějším počtu jsou v krajině hřbetní, početné a dobře vyvinuté jsou však jen v polštářcích tlapek.

Po obou stranách horního pysku, v krajině nadočnicové na skráních a mezistaničních vyčnívají z kůže dlouhé velmi tuhé hmatové chloupky. Liší se stavbou a uspořádáním vlasové pochvy, do které se vnořují vlákna citlivých nervů. Tvoří opravdu velmi citlivé hmatové ústrojí, které psu umožnuje snadný pohyb v hustém porostu.

Zvláště mohutně jsou vyvinuty mazové žlázy v krajině řitní, kde tvoří mazové váčky, ve kterých je nahromaděný nepříjemně páchnoucí odměšek žláz.

A zase to línání…

Známe to! Celý byt po celý rok všude „zdobí“ samé chlupy. Srst psa se totiž vyměňuje trvale a jednotlivé odumřelé chlupy vypadávají opravdu pořád. Větší línání, jak my říkáme, je možné zaznamenat hlavně na jaře, kdy je venkovní teplota již trvale vyšší. Podobný proces pak nastává na podzim, kdy podsada začne opět mezi krycí srstí vyrůstat.

Zvláštní kožní útvar…

…tak tím by se dala nazvat mléčná žláza. Ta je uložena na spodní části hrudníku a břicha ve dvou lištách. V době kojení vytvářejí mlékovody na základně struků malou podélnou mléčnou komůrku. Plně vyvinuty jsou jen u fen, ne u psů. Tam jsou struky zakrslé.

Zpět k packám

Mezi druhým a pátým prstem tlapky, vytváří kůže různě vyvinutou meziprstní blánu, tzv. plovací blánu. Opět záleží na plemeni, jak velká a jak vyvinutá je. Plemeno od plemene se liší. Končetiny psa jsou zakončeny tlapkami, které tvoří špaldovité polštářky na jednotlivých prstech. Prsty mají drápky, každý pak obsahuje kost drápkovou, která je shora a z boků chráněna rohovinovým pláštěm.

V příštím díle se podíváme na soustavu smyslů, která je velmi pozoruhodná a my pejskaři bychom jí měli opravdu rozumět. Ale o tom opravdu až za měsíc.

¨

Iveta Panýrková

Foto: pixabay.com