Pohodový závod v téměř letním duchu – Saharské ringo 4

Krásná slunečná sobota přilákala na dvacet závodníků do Sahary Podlešín, aby změřili své síly na již velmi oblíbeném závodu s názvem Saharské ringo. Pojďte se s námi vrátit o pár dní zpět a podívat se, jak to na té Sahaře vlastně dopadlo?

Nebe jako z alabastru, po mrazu ani stopy. Tak vítala sobota 7. dubna závodníky v Podlešíně, kteří se přijeli zúčastnit již čtvrtého ročníku obranářského závodu Saharské ringo. Počasí vyšlo na výbornou, a přestože zima se odporoučela teprve před nedávnem, slunce pálilo snad opravdu jako na Sahaře. Dobrou náladou a komorní atmosféra akce připomínala víc grilování s přáteli na zahradě, než tvrdý obranářský závod. Na tvářích závodníků ale přesto byla patrná lehká nervozita. Přestože má závod od svého založení téměř neměnná pravidla, letos poprvé výkony závodníků kontrolovali rovnou dva rozhodčí – Roman Vala a Pavel Urban.

Kde se vzalo Saharské ringo?

Nápad uspořádat obranářský závod vznikl před pěti lety, kdy se parta přátel a kolegů zúčastňovala podobných závodů a řekli si, že by si mohli udělat i vlastní závod. „Také jsme si chtěli vyzkoušet figurantské práce v závodě a zorganizovat jej pro pár přátel a ne jen sedět u piva a kritizovat ostatní,“ vzpomíná organizátor Tomáš Matuna ze ZKO 281 Sahara Podlešín. Za těch pár let se akce rozrostla. Najdete tu stánky s oblečením a kynologickou výbavou, hraje hudba a griluje se maso.

Kvalita vítězí nad kvantitou

A přestože o diváky není nouze, účastníků je jen okolo dvaceti. Proč jen dvacet závodníků? „Zvedat kapacitu závodu zatím nechceme. Myslím, že by to nebyl rozumný nápad. Nyní je přesně naplánovaný časový harmonogram na pět disciplín a dvacet závodníků. Nechceme, aby závod končil pozdě večer, nebo začínal se svítáním a o vícedenním závodě ani nemluvě. Aktuální počet účastníků je nastaven ideálně, aby se vše dalo zvládnout bez komplikací a zbytečného spěchu a závodníci i pořadatelé si mohli závod alespoň trochu užít,“ říká k tomu pořadatel Tomáš Matuna. A o tom, že Saharské ringo je výběrovým závodem, svědčí nejen výkony psů a psovodů, ale i fakt, že se mezi závodníky hned tak někdo neprobojuje. „Letos mělo zájem startovat téměř čtyřicet psovodů,“ potvrzuje.

Není úprk jako úprk... 

První disciplínou bylo hladké zadržení. Úkolem figuranta v ní je upozornit na sebe psa na vzdálenost přibližně sto kroků zpoza horizontu a pak se dát na úprk. Cestu psovi ztěžuje několik překážek a poté musí figuranta zadržet. Kdyby ztratil orientaci na figuranta, bude cvik anulován. Při částečné ztrátě orientace jsou strhávány body. Na disciplíně se střídali dva figuranti, Jiří Toman a Jan Chochola. V této disciplíně zvítězil Tomáš Novák se psem CoudymRedvixen (BOM), společně vybojovali celkem plný počet bodů (100).

Oblíbená likvidace výtržnosti byla opět skvěle připravena

Druhou disciplínou byla likvidace výtržnosti. Při ní museli psi překonat překážku a zadržet pachatele výtržnosti (figuranta Martina Kobrče), který se snažil je všemožně odradit výhružnými pohyby, křikem i zbraněmi. Používalyse kanystry, plastové třásně, ale třeba i míčky nebo povely. A když se pes nechal odradit, následoval bodový postih. Psovod přitom zůstává po celou dobu na výchozím bodě a teprve na pokyn rozhodčího může přijít ke psu a provést pouštění. Když pes zaváhá při průchodu překážkou, strhávají se mu body. Když ji oběhne nebo nepřekoná, je cvik anulován. S plným počtem bodů (100) zvítězil Miroslav Dajč (VSČR Rýnovice) se psem Baddym z Dračího údolí (BOM).

Do třetice si trochu zaběháme 

Třetí zkouška spočívala v tom, že pes musel proběhnut pod nízkým železničním můstkem zpola zataraseným barikádou překážek různých tvarů a materiálů připomínající bezdomovecký přístřešek. Figurant na sebe nejdříve upozornil křikem, poté zazněl výstřel. Pes pak musel proběhnout tunelem a samostatně figuranta zadržet. A teprve na pokyn rozhodčího přiběhne psovod a provede pouštění. Cvik se anuloval, když pes ztratil orientaci na figuranta, či nepřekonal překážky. Vyhrál ji Tomáš Novák se psem CoudymRedvixem s 98 body.

Čtvrtým úkolem bylo zadržení v nákladním přívěsu.

Figurant se tu nejdříve snaží ukrýt, ale pak na sebe upozorní, ignoruje výzvy psovoda a skrz boční dveře zaběhne do přívěsu. Psovod pouští psa a zůstává stát. Pes musí pronásledovat pachatele do přívěsu a po nakládací rampě ven, kde ho musí zadržet. Po pokynu rozhodčího přichází psovod a provede pouštění. I tady se hodnotila samostatnost psa při řešení situace a přímočarost zákroku. Zde se umístili na prvním místě dva závodníci s plným počtem bodů (100), a to Ladislav Huděc z KK Chvalovice se psem Kurtem (x BOM) a Adriana Vávrová s fenou AttackofGrayblack (BOM).

To nejlepší nakonec...  

Poslední disciplínou byl kontrolní výkon, při kterém na sebe figurant psa upozornil na velkou vzdálenost. Psovod psa vypustil a okamžitě ho následoval, aby bez pokynu rozhodčího provedl pouštění. Tato disciplína dala hned několika psům notně zabrat. A místo na figuranta si to namířili přímo mezi diváky. Díky pohotové reakci figuranta se ale nikomu nic nestalo a psi se pouze přiblížili k divákům a dokončili zákrok. Kvůli tomu si z této disciplíny odnesli nulu. Zvítězil Pavel Rouček s počtem 99 bodů (VSČR Jiřice) se psem Noris z Hückelovy vily (BOM).

„Počasí bylo víc než nádherné, nestal se žádný úraz a myslím, že většina závodníků a diváků byla spokojena,“ shrnul po závodě organizátor. „Letos se ukázal jako nejtěžší kontrolní výkon, kde dělala některým pejskům problémy orientace. V loňském roce byl problém s výtržností, kde mělo hodně psů problémy s překonáním překážky a rok předtím byla nejtěžší disciplínou zase likvidace pachatele v nákladním přívěsu. Hodně záleží na šikovnosti a rychlosti figuranta, na zbrani, kterou se brání a na zvolené překážce. Netroufám si ale v žádném ročníku dopředu tipnout, která bude ta nejtěžší. Kolikrát si člověk řekne, že je to moc snadné, a pak půlka startovního pole odejde s nulou.“ uzavřel.

A my už se teď těšíme na Saharské ringo s pořadovým číslem pět.

Foto a vido: Adéla Polónyiová