Není služební pes jako služební pes...

Víte, kdy může být pes označován opravdu jako služební? Často se totiž setkáváme s tím, že jsou psi nazýváni služebními, aniž by jimi opravdu byli. Jak se v tom tedy vyznat? Možná vám trochu pomůže následující zamyšlení…

To je téma, které si opravdu zaslouží prostor. Psy pro svou práci nevyužívají jen policisté a vězeňská služba, ale také soukromé bezpečnostní agentury. Jenže jak to u těchto agentur vůbec funguje? Jaký pes je opravdu tím služebním?

Začněme pěkně od začátku…

Na úvod si vysvětlíme, že pojem služební pes je v podstatě jen pojmem lidovým. Stejně jako si lidé v práci říkají, že jezdí se služebním autem (firemním). Služební pes, služební vozidlo, služební zbraň atd. jsou pojmy stanovené zákonem. Zpravidla toto označení používají složky, které se řídí služebním zákonem (policie ČR, Celní správa, Vězeňská služba atd.). Čili ani psovodi Městské policie při výzvě nepoužívají například formulaci: „Jménem zákona, upusťte od protiprávního jednání, nebo bude použito služebního psa!“ I Městská policie použije výzvu bez označení „služební“.Jen pro informaci. Psi Městské policie musí absolvovat přezkoušeni u Policie ČR. Ale to je jen pro zajímavost. Nejsme u soudu, abychom si hráli se slovíčky.  Samozřejmě i já používám pojem služební pes bez uvozovek běžně.

Pes u soukromých firem

Co se týká soukromých bezpečnostních služeb, je to složité. Neexistuje žádný zákon, který by upravoval jejich činnost, upravoval povinnosti pracovníků, oprávnění apod., přestože svou činností výrazně zasahují do práv běžných občanů. Bezpečnostní služby pracují jen na základě Živnostenského zákona – koncesované živnosti. Živnostenský zákon určuje pouze kvalifikační předpoklady pro výkon povolání strážného podle Národní soustavy kvalifikací označené kódem 68 008-E. Tato je povinná. Přesto pracovník soukromé bezpečnostní služby nemá žádná oprávnění nad rámec běžného občana.

Kvalifikace Psovod bezpečnostní služby označena kódem 68 001-H není povinná. Kompletní informace o náplni zkoušky psovoda jsou k dohledání na stránkách http://narodnikvalifikace.cz/. Jsou tam uvedeny i osoby, které jsou oprávněné (autorizované) zkoušky provádět. Například pánové Bc. Stanislav Beníšek (znaleckynologie.cz) a pan Ing. Jiří Rulc. Na Ministerstvu vnitra je možné zjistit, kolik osvědčení profesní kvalifikace Psovod bezpečnostní služby a v jakém kraji bylo vydáno. V Plzeňském kraji jsou snad jen dvě.

Ukázka teoretických znalostí zkoušky kvalifikace na Psovoda bezpečnostní služby kód 68 001 - H

Smutná pravda, kterou si nepřipouštíme…

 Obvykle je takový pes uzavřený někde v ohradě, v kotci nebo vypuštěn v objektu. Popřípadě jde při obchůzkách na vodítku, když jsou ve střeženém objektu zaměstnanci firmy. Většina psů je bez jakéhokoliv výcviku a za služebního psa je u soukromé bezpečnostní služby vydáván prakticky každý pes, který je schopen na to stanoviště dojít. V podstatě se spoléhá na jeho pouhou přítomnost. U většiny psů „díky“ absenci odpovídajícího výcviku není jasné, jak se v případné kritické situaci zachovají. Nikdo neví, zda jsou bojácní, agresivní nebo zda nemají reakci na projíždějící auta, nárazové zvuky a v případě leknutí neskočí pod auto, či někomu nezlomí nohu. To by samozřejmě byla extrémní situace, ale... Avšak od revoluce už jsem viděl u soukromých bezpečnostních služeb různé psy vydávané za služební. To souvisí mj. také s tím, že zákazníci – firmy, které si soukromou bezpečnostní službu najímají, nechtějí platit sazbu, která by potřené náklady nejen na přípravu, krmení atd. pokryla. Ceny jsou jako v každém oboru tlačeny dolů. Samozřejmě je jedním z dalších důvodů i to, že soukromé bezpečnostní služby jsou u zákazníků stále často považovány za nutné zlo, a to zejména kvůli podmínkám pojišťoven, a ne jako plnohodnotná služba. A samozřejmě se to odráží na kvalitě psů a jejich připravenosti. A to nemluvíme o mzdách. 

Blýská se na lepší časy...

Takže pokud jsou u nějaké soukromé bezpečnostní služby hůře či lépe vycvičení psi, je to soukromá aktivita konkrétního zaměstnance – strážného psovoda. Nebo je to těch několik málo bezpečnostních služeb, u kterých se na nějaký výcvik dbá, neboť je kynologie koníčkem majitele této firmy. Nicméně mám dojem, že situace je nepatrně lepší v Praze a možná v severních Čechách a na Moravě. Také i v případě soukromých aktivit jednotlivých strážných psovodů jsou tyto lokality pro nějakou přípravu se zaměřením na služební kynologii výhodnější díky tomu, že je v nich daleko více rozšířená členská základna a obecně zájem o SKS TART. Ale je to možná jen můj dojem. Nakonec třeba zjistíme, že se mýlím. Ale rozhodně by mne zajímalo, jaký je v tomto ohledu alespoň orientačně celorepublikový stav. Na závěr přidávám odkaz na návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti ZDE.

Foto: Jiří Cink, redakce