Najdi ho a zachraň!

Pod tímto názvem se skrývá zajímavý projekt, který má původ až za oceánem. Nyní ho parta nadšenců z Čech „uchopila“ tak, že jej rozjíždějí i u nás. A o co jde? Možná budete překvapeni a třeba se i přidáte. Nápad je to skvělý!

EmExCz je sdružení záchranářů, kteří pracují v extrémních podmínkách a nyní se tato skupina rozrostla i o zajímavý projekt, který se vztahuje právě na psy. O co přesně jde, nám prozradí Michal Hnaťuk, jeho velitel a zakladatel.

Michale, začneme hezky od začátku. Vy jste stál u zrodu jednoho, řekněme neobvyklého sdružení s velmi zvláštním názvem Emergency Extreme (EmExCz). O co se jedná?

Tak on ten název je pro angličtináře vypovídající a o nás zase hodně říká, odkud jsme se vzali, potažmo naše myšlenka, a na práci kterých skupin chceme navazovat. Jsme sdružením dobrovolných záchranářů a zdravotníků a zajímá nás právě služba v extrémech. Úplně původně to byla pomoc lidem ve vyhrocených situacích mimo území ČR, ale už jsme trochu zestárli a hlavně se vyčerpaly počáteční finance, tak se soustředíme především na ČR. I tady jsou extrémní případy. Hodně často spolupracujeme s hasiči, tudíž mnoho z nás pracuje na lanech nebo ve stísněných prostorách (pokud se nebojíte jako třeba já), ale poslední rok a půl se hodně soustředíme na práci při vyhledávání nezvěstných a ztracených lidí.

Práce s kynology však prapůvodním záměrem nebyla, že?

Tak úplně na začátku jsem do celého projektu šel s ideou, že přece daleko důležitější než „mediální čárka“ bude fakt, že jsme toho člověka našli. Takže jsem nás viděl opravdu hlavně jako zdravotníky, kteří se spojí s dalšími skupinami, psovody, IZS a tak, a budou zabezpečovat pátrání a pak pacienta připraví na vyzvednutí záchrankou. No a víc jsem se bohužel mýlit nemohl.

Vysvětlete nám tedy podrobněji, jak tedy projekt „Najdi ho a zachraň“ vlastně vznikl?

 My jsme nejprve začali spolupracovat s jednou skupinou psovodů a do dneška si na psovody a psy nemůžu stěžovat. Bohužel o něco méně jsme si padli společně do noty z hlediska nějakého dlouhodobého cíle a hlavně i z hlediska, s kým budeme spolupracovat. A najednou se mi v cestě ocitla dvojice kluků od psovodů MP Praha – Vláďa a Franta a ono se ukázalo, že si rozumíme nejenom jako lidé, ale ani nemáme problém si navzájem prohazovat roli šéf – menší šéf – ten, kdo pracuje. S kluky jsme dali dohromady ideu vlastního kynologického programu. No a ten jsem si „přivezl“ zase ze Spojených států amerických. Jsem členem NASARu, což je nadnárodní organizace zastřešující Search & Rescue a na konferenci – webexu kluci z Mexika představovali právě projekt, který jsem v jádru obšlehl – „sorry jako“. Ne tedy doslova, samozřejmě jsem dal nejdřív dotaz na to, jestli to můžeme použít, ale v téhle komunitě jsou všichni naopak tak nadšení z toho, když se něčí nápad líbí a použije ho.

Takže pokud tomu dobře rozumím, vy máte v plánu jezdit po psích útulcích, kde si otestujete štěňata a ta pak vycvičíte jako záchranné či pátrací psy?

No, ono to bude ještě trochu jinak, my těm štěňatům, ale i lidem z venku, aktuálně stavíme tréninkové a testovací hřiště. Takový polygon. A tam budeme pravidelně dělat třeba co čtvrt roku otevřený den, kam budeme zvát zástupce útulků, ale právě i potenciální adopční rodiče. Hafani u nás proběhnou testem, ten je standardizovaný a má spíš odhalit, zda bude mít daný pes chuť pracovat, takže na něj není potřeba štěně nijak připravovat. A když daný jedinec projde, zkusíme mu najít adoptivní rodinu, ti s ním k nám budou jezdit a budeme společně vychovávat psa podle jeho povahy. Mým snem je vycvičit zdravotního psa právě pro zásahového medika, ale naším primárním cílem jsou psi sutináři a psi do služby IZS.

Mluvili jsme spolu také o testu pro štěňata úroveň A+, co to znamená?

Ten test je k dohledání i na internetu, jde o Bronwelův test předpokladů pracovního psa. Zase „made in USA“, ale já nikde nic lepšího nenašel. V jádru testujeme tři stránky psa. Jeho ochotu být s lidmi a nemít lekavé a obranné nálady, chuť a výdrž pracovat a schopnost být s dalšími psy. V jádru můžete čekat několik jednoduchých cvičení, které vyžadují minimální znalosti od psa. A zase nebudeme hledat Einsteina, který nám hned donese míček bez ohledu na to, jak ho schováme. Hledáme psa, kterého bude výcvik bavit, takže klidně ať lítá po polygonu hodinu, když budeme vidět, že má chuť hledat a nevzdává se. Tu cestu, jak předmět najít, ho naučíme my.

Jak stará by tato štěňata měla být? A záleží vám na plemeni nebo velikosti?

Tohle je taková otázka do pranice. Štěňata samozřejmě jsou a budou vždycky strašně vděčným materiálem. Kluci by radši viděli na testech psy, kteří už mají alespoň maličko zvládnuté základní povely. Takže mojí ideou je, zacházet s každým zvířetem individuálně. Chci, abychom si sami postupně vycvičili v jádru i lidi z útulků tak, že oni sami poznají, kdy pes má na to jít k nám řádit, aby se prodal co nejlépe, a kdy to ještě nemá cenu.

A co se týká plemen? Já ještě do nedávna viděl jako záchranářské psy svatou trojici – německý ovčák/belgický ovčák/labrador. No, a pak jsem navštívil mezinárodní šampionát, tuším, že v záchranářských pracích, a tam jsem si všiml jezevčíka, jak naprosto bravurně zvládá soutěž, takže asi začnu ztrácet předsudky.

Už jste s nějakými útulky jednali? Nebo je to zatím ve fázi příprav?

Tak já jsem sice střelec, ale ne zas takový. Už jsem jednal s několika útulky. Rád bych řekl, že vždycky s úspěchem. Ale tak obecně holky jsou asi zvyklé na vzdušné zámky a nevěří idee a nadšení. Teda kromě svého. Snad je dokážeme přesvědčit na otevřených dnech, že to myslíme upřímně.

Dost dobře si to neumím představit, jaký výcvik budou štěňata podstupovat a kdo je bude trénovat…

Všechno začíná u poslušnosti. Tam mám štěstí na své kolegy Frantu a Vláďu. Franta je navíc zarytým ringerem, jak jsem si pojmenoval sám pro sebe french ring, a sám v téhle disciplíně vidím ohromný potenciál a cestu právě i pro naše psy. Jinak co se týká výcviku na pátrací a vyhledávací práce, tak tady mám schovanou takovou malou bombu. S dovolením si ji ještě chvilku nechám v rukávu, ale jde o člověka víc než na svém místě.

Budete také hledat nějaké „opatrovníky“ pro psy? Je to na podobný způsob, jako se dávají do předvýchovy budoucí vodící psi? Nebo jaké povinnosti má onen opatrovník?

Srovnání s výcvikem vodících psů je perfektní a dodneška mě to nenapadlo, můžu si to půjčit? V jádru ano, chceme psa od prozkoušení do dvou – tří let vycvičit natolik, abychom z něj udělali zajímavé ,,zboží“ pro složky IZS. Pak už bude záležet na dohodě.  Buď může pes u nás pokračovat podle plánu budoucího „zaměstnavatele“ nebo si ho od nás můžou koupit tak, jak je. Anebo (to by pro mě bylo největší výhrou) nová adoptivní rodina natolik propadne štěněti, výcviku a myšlence EmExu, že se z adoptivní rodiny stane nový tým psovodů.

Kde je hledáte a jak prověříte, zda je to ten správný člověk či rodina?

Tohle je takovou mojí noční můrou, ale tak nějak trochu věřím na svého strážného anděla, že mě v tom nenechá. Hodně úzce spolupracujeme s děvčaty ze Spolku na ochranu zvířat Litoměřicko. Tak nějak doufám, že v tom budou mít stejné štěstí jako doteď. Jinak samozřejmě budou nastavené nějaké kontrolní mechanismy, psa budeme vídat skoro každý týden na výcviku, takže o možnosti týrání snad nemůže být ani řeč.

Co vše bude pro opatrovníky zajištěno (nějaké výhody)?

 Ještě musíme něco vymyslet. On by to asi jinak nikdo kvůli mým očím nedělal.

Ale teď vážně, určitě chci, aby se adoptivní rodiny nemusely starat o krmení a veterinu. Už hledám výrobce nebo distributora, který bude dostatečně odvážný, aby s námi vyrazil do takového podniku. Pár tipů na značky už mám, náš projekt má určitě hlavu a patu, tak snad někoho přesvědčíme.

Samozřejmě také chceme sehnat nějakého veterináře. Buď jednoho pro celý projekt, nebo někoho, kdo nám bude schopný proplácet účty za veterinární péči. Ve chvíli, kdy bude projekt už rozběhlý a pár odchovanců „prodáme do zaměstnání“, tak jako každá HR agentura snad dostaneme finance, aby tohle bylo zajištěno i bez sponzora, ale pro začátek chceme tyhle dva body jako základ.

Plus k tomu samozřejmě připočítejte naprosto super workshopy s lidmi z SaR a to nejen z Čech a cvičák a polygon zdarma. K tomu samozřejmě naše nejlepší instruktory.

Máte nějaké centrum nebo středisko, kde sídlíte?

Tak já jsem takový šílenec, že jsem kvůli lepšímu zázemí pro EmEx přesídlil do Terezína. Tohle město je naprosto nedoceněným pokladem a má potenciál, o kterém se nezdá ani Praze. Máme tady kancelář s pohotovostním střediskem, sklady, velkou učebnou a teď nově i úžasné prostory v Bohušovické kotlině, kde chceme postupně vybudovat právě polygon a cvičák.

Město nám vychází neuvěřitelným způsobem vstříc, za což chci poděkovat hlavně paní starostce Haně Rožcové a předsedovi Terezína – města změny JUDr. Miloslavu Kubíčkovi. Ale pod jejich podpisy je práce strašné spousty lidí, které kdybych vyjmenovával, tak je to na jedno samostatné číslo.

Kolik členů se aktivně podílí na tomto novém „psím“ projektu?

Teď jsme ve fázi plánování a papírování. To padá hodně na mě, ale oba kluci z kynoEmExu mi pomáhají, protože pro mě jsou psi pořád jen nádhernou zálibou. Navíc my nejsme klasické zaměstnání, takže máme cca devadesát lidí po celé České republice, kteří s námi spolupracují dle svých možností a hlavně podle potřeby.

Tím úplně nejužším týmem je pět lidí. S projektem cvičáku v Terezíně a s polygonem nám pomáhají místní kluci od hasičů, vojáků, aktivní zálohy a další. Když je pěkně, sejdeme se na pasece třeba ve dvaceti. A to nejtěžší nás teprve čeká, takže další ruce a nápady jsou jen vítány.

Mohli by naši čtenáři kromě sdílení i nějak pomoci?

Tak bohužel jsme ve světě, kde se po nás chce propagace, takže to nejmenší, co pro nás mohou vaši čtenáři udělat, je, že nás rozkliknou na Facebooku a dají nám palec nahoru, a to jak na stránce EmExu (/EmExCZ), tak hlavně na stránkách Najdi & Zachraň (/najdiazachran)

Potom samozřejmě hledáme pomoc. Ať už teď během brigád, kdy revitalizujeme a stavíme cvičák, nebo v průběhu celého roku, kdy se k nám můžete přijet nechat se proškolit ve věcech kolem první pomoci, i té psí.

Dejme tomu, že se nyní někdo při čtení našeho rozhovoru rozhodl, že vám bude chtít pomoc, ať již fyzicky nebo finančně, koho má kontaktovat?

Tak těch možností je spousta. Už před chvilkou jsem uvedl, že pořádáme brigády na vyčištění a stavbu cvičáku. A teď to rozdělím na dvě půlky, pokud nám chce někdo pomoc spíš podporou – materiální, finanční a podobně, tak máme sbírkový účet a pořád sháníme teplé a takové to normální oblečení pro lidi, po kterých pátráme. Suché a teplé sety od miminek až po XXL.

Teď aktuálně potřebujeme i zahradní techniku, ať již na zapůjčení nebo jako dar. Třeba sekery, krumpáče, rýče, motopily a tak. Na co? No, zkuste hádat!

Pokud by byl někdo ochotný pomáhat přímo sám, tak je tu vždycky možnost vstoupit k nám na školení jako First Responder – záchranář amatér nebo pokud máte psa a baví vás právě orientace na vyhledávání, tak rozšířit naši K9 skupinu.

No, a pokud máte rádi jen srandu a třeba trochu toho divadla, tak pořád rozšiřujeme databázi figurantů, i když my jim interně říkáme „naši simulanti“. To jsou lidé, kteří s námi spolupracují hlavně na simulacích a zkouškách. Takže vlastně máme pro každého něco.

Vy jste velice akční a tak není divu, že momentálně připravujete velkou víkendovou akci, která se chystá na listopad. Prozraďte našim čtenářům, o co půjde?

Tak snažíme se, aby to tady zase žilo. Terezín byl úplně původně vojenskou pevností, tak trochu uniforem a cvičení mu nemůže uškodit, ne?

V listopadu proběhne první velká akce naší K9 sekce. Spojili jsme dohromady úžasné lidi. Třeba Andreu Šimečkovou z Brna, která se dlouhodobě věnuje zvířatům a studuje ochranu života, prostředí a zvěře a bude nám přednášet o první pomoci pro psy. Potom tam budu já a moji studenti, budeme ostatní seznamovat s první pomocí při pokousání psem. A pak hned následující den a znovu po dvou týdnech budou mít Franta Škvrna a Vláďa Appl svoji premiéru s přednáškou s názvem „Poslušný pes“. Trocha teorie a potom spousta a spousta práce a korekce. Jak ale říkají kluci, na jedné straně vodítka je chyba určitě, ale psi jsou ti chytří.

Já osobně jsem na vaši akci velice zvědavá. A budu se těšit, že se tam osobně potkáme. Zkuste tedy naše čtenáře na závěr nějak osobně pozvat.

Chcete nějakou osobní pozvánku? Tak ok!

Ahoj, jmenuju se Michal a tak, jak jsou všichni čtenáři eCanis zbláznění do psů, tak jsem já zblázněný také do psů a navíc do urgentní medicíny. A teď se mi povedlo dát dohromady něco naprosto jedinečného, a protože nechceme chodit s odznáčky a lákat z vás peníze při sbírkách po ulici na fotky štěňat, rozhodli jsme se předat něco z našich vědomostí, které se můžou hodit a na oplátku peníze, co od vás vybereme zainvestovat do toho nejúžasnějšího projektu, co kdy česká kotlina viděla. Nevěříte, tak se přijďte podívat, a pokud vás nedokážu já a naši instruktoři přesvědčit, tak vám vrátím peníze a ještě vás pozvu na nejlepší zmrzlinu v Ústeckém kraji.

Foto: archiv sdružení Emergency Extreme
www.360vterin.cz/poslusny-pes/