Moje štěstí Darinka potřetí

Sledujete osudy fenky španělského galga Darinky? Zajímá vás, jaké má její příběh pokračování? Nikdo totiž pořádně neví, co dříve zažila a jak se srovná s civilizovaným životem v jedné z českých domácností. Pomůže jí láska a trpělivost její nové rodiny nebo spíš čtyřnohá parťačka, adoptovaná italská chrtička Korinka, či všechno dohromady? My věříme, že ano.

Čas velmi rychle letí. Říká se, že se to dá poznat hlavně na dětech, ale já si to uvědomuji spíše na pejscích. Uplynuly již tři měsíce od počátku našeho společného soužití se zachráněnou Darinkou, a když tvrdím, že si toho všímám hlavně na pejscích, tak na Darince je to znát rozhodně. Přípravy na Vánoce jsou všude v plném proudu, ale i tak jsem si našla pár volných chvil na to, abych se s vámi podělila o pokroky, které má fenka udělala. Když už zmiňuji Vánoce, musím se přiznat, že jsem člověk, který odmala tyto svátky opravdu miluje. Letos však nastala malá změna, vánoční shon pro naši rodinu spočívá ve shánění dárků pro naše čtyři psí slečny, protože nejvíce dárků u nás vždy dostávají právě ony.

Druhá fenka pomohla

U Darinky se asi nejvíce projevily změny až po příchodu Korinky do naší rodiny. Už předtím jsme doma měli dvě fenečky, nicméně rčení chrti k chrtům se v tomto případě opravdu potvrdilo. Dá se říci, že teď máme doma dva psí tábory. Jeden krysaříků a druhý chrtí, ta příbuznost je jasně patrná. V žádném případě to ale nejsou bojovné tábory stojící proti sobě, ale spíše tábory, které vymýšlejí společné lumpárny. Na Darince jsou změny znát, ale zatím pouze doma. Její psychika je stále ještě velmi křehká, strach v ní stále zůstává. Ale jsme už i svědky krásných momentů, kdy zapomene na vše špatné a oddá se krásnému psímu blbnutí.

Máme nový rituál 

Největší odměnu po třech měsících pro mě představují dvě věci. Jednou z nich je, že se Darinka konečně uvolnila natolik, že umí dělat tzv. zádíčka. Druhou věcí je něco mezi nebem a zemí. Nejkrásnějším zážitkem pro mne byla totiž chvíle, když jednoho dne ráno za mnou Darinka přišla do postele a lehla si vedle mě. Ne že by k nám do postele nikdy nemohla, ale do té chvíle vždy spala na své vlastní, kterou pro ni můj přítel vyrobil. Od tohoto dne se tento rituál opakuje každé ráno, když vstáváme, ale jen v případě, že přítel vstává dříve a postel je z poloviny volná. Sám je z tohoto velmi smutný, protože jemu se této pocty prozatím nedostalo. Musím však konstatovat, že vztahk mužskému pohlaví má Darinka pořád velmi chladný, spíše až bázlivý.

Stále tvrdím a tvrdit budu, že jednou Darinka zapomene na vše špatné, co v dosavadním životě prožila.

Cizí lidé jsou zatím problém

Pokroky děláme už i mimo domov. Máme za sebou první společný výlet obou chrtích holek. Poprvé také fenky vyzkoušely zimní oblečky, které jim na míru ušila Věra Marková. Na její adresu mohu pět jen slova chvály. Oblečky jsou skvělé, teplé, no prostě super. Chování Darinky už bylo o poznání klidnější. Stále se však snažím volit prostředí, kde se dá předpokládat, že nikoho nepotkáme. Na cizí lidi má zatím ještě velmi špatné reakce a strach se v tomto případě projevuje naplno. Byť se to někomu bude zdát velmi divné, teprve po třech měsících jsem zkusila pozvat k nám domů první návštěvu. Tím, že je Darinka velmi psychicky labilní, nechtěla jsem ji vystavovat žádným, pro ni nepříjemným situacím. Tudíž jsme až doposud veškeré návštěvy odmítali. Na kafe jsem nyní pozvala svou kamarádku, ale musely jsme ho bohužel vypít na zahradě, jelikož reakce Darinky byla velmi špatná… Další návštěva padla na jinou mou kamarádku, a tady už fenka reagovala o poznání lépe. Přestože měla veliký strach, tak i přišla a občas nakoukla do kuchyně… Konečně jsme pily kávu v teple. Možná to někomu přijde velmi zvláštní, ale nikdy nevystavuji psy situacím, které jim nedělají dobře. Raději volím variantu zvykat si pomalu. A proto stále tvrdím a tvrdit budu, že jednou Darinka zapomene na vše špatné, co v dosavadním životě prožila.

Vše nej… nej…  

Na závěr si dovolím všem čtenářům popřát krásné vánoční svátky a mnoho štěstí, zdraví a nekonečné množství psí lásky do nového roku. A všem našim hafánkům také spousty dárků a lásky od svých páníčků – mimochodem u nás doma bude muset být obrovský stromek, aby se pod něj všechny ty věci vůbec vešly. No a já osobně si do nového roku přeji, abych se nikdy nevyléčila ze své chrtózy a s heslem „Zdar nosánkům“ všechny moc zdravím!

Jana a její psí princezny

Foto: Jana Kristková