Lepší dříve nebo později?

Dnešní téma bude tak trochu „dámskou volenkou”. Pánové snad prominou. Otázka, zda rozšířit stávající rodinu o čtyřnohého parťáka se sice týká všech jejích členů, ovšem ruku na srdce – pokud se jedná o pejska rodinného, většina péče obvykle padne na bedra vaší něžnější polovičky. Pořídit štěňátko před příchodem miminka nebo až děti trošku odrostou?

Videa štěňátek spokojeně spících vedle miminek jsou tak sladká! Vyrůstání se psím kamarádem má pro obě strany mnoho benefitů. Děti jsou vedeny od malička k určité zodpovědnosti, mají větší empatii pro druhé a dle vědeckých studií mají například i lepší imunitu. Spousta budoucích nebo stávajících maminek si klade otázku, jak budou zvládat péči o miminko a zároveň o štěňátko? Nebude lepší počkat, a pořídit pejska, až bude batole chodit? Nebo raději až nastoupí dítě do školy?

Než přiletí čáp

Pořídit si psa při nástupu na mateřskou dovolenou se jeví jako skvělý nápad. V okamžiku, kdy se s děťátkem sehrajete, a najedete na režim „nakrmit, přebalit a spát”, máte dostatek času a prostoru věnovat se pejskovi. Malé štěňátko také obvykle funguje ve stejném režimu jako děťátko. Většinu času prospí. Na vycházkách s čerstvým přírůstkem v kočárku máte také více prostoru věnovat se štěněti. Pracovat na základech poslušnosti v rámci venčení, kdy dítko spokojené spinká v kočárku – to je téměř ideální stav. Děťátko také v prvních měsících života ještě není natolik pohybově nadané, a psí „piraňovité” období stráví v bezpečí postýlky, kočárku nebo ohrádky. Výhodou pořídit si štěně souběžně s děťátkem je také to, že než se vaše ratolest rozhodne poznávat svět po vlastní ose, budete mít s trochou snahy doma už poměrně vychovaného psího puberťáka.

Ve dvou se to lépe táhne – nebo ne?

Ne každý se cítí na to, pořídit si souběžně dvojčátka – tedy dítě lidské a psí zároveň. Raději tedy vyčkává, až malý dvounožec lehce odroste. Pořídit si psíka k dvouletému nebo tříletému prckovi, proč ne? V tomto věku už máte zaběhnutý určitý režim a můžete si tak lépe představit a zorganizovat společně strávený čas, naplánovat vycházky či výlety apod. Drobnou nevýhodou může být větší aktivita vašeho potomka. Zkrátka a dobře, uhlídat na procházce dva „pytle blech” už nemusí být taková romantika. S rozjíveným hafanem a dítkem musíte mít oči i vzadu (smích). Dítko ve školkovém věku také nemusí být nadšeno z dovádivých her malého štěňátka, kde hrají často prim ostré zoubky nebo drápky. Nastavení určitých hranic – ať už v odpočinku, při krmení nebo při hře, tak může být v tandemu dvounohého a čtyřnohého dorostu docela fuška. Na druhou stranu, v tomto období jsou dítě i pes jako houbičky, a mohou se vzájemně od sebe naučit mnohé.

Za samé jedničky čtyřnohého parťáka?

Známe to všichni. Pokud už naši domácnost nějaký hafan neobývá, od určitého okamžiku po pejskovi většina dětí zatouží. Mít kamaráda pro společné hry a důvěrníka, kterému se může bez obav svěřit -  co víc si přát? Divoké štěněčí hry už nebudou takovým strašákem, a starší dítko už může s péčí o štěňátko v rámci svých možností pomoci. Ať už s krmením, venčením nebo výcvikem. Školákovi také lehce vysvětlíte, že štěňátko se netahá, neštípe a potřebuje klid jak při krmení, tak při odpočinku. Můžete tak ve svém potomkovi zasít semínko celoživotní lásky ke kynologii, a kdo ví, třeba z něj jednou bude nadšený závodník, záchranář nebo myslivec.

Kateřina Smětáková

Foto: Pixabay, autorka