Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Také bedlivě sledujete, jak na vás váš pes „mluví“? A rozumíte jeho „řeči“ opravdu dokonale a navíc toho umíte využít i při tréninku praktických stop? V dnešním pokračování našeho seriálu si podrobněji probereme, jak je tato dovednost nezbytná v rámci mantrailingu a rovněž jakým způsobem si ji můžete jednoduše zdokonalit.
O základech mantrailingu jsme již napsali několik článků a i ve výcviku prakticky neustále dokola opakujeme, na čem je trénink postavený. Zdá se to velmi jednoduché, ale teprve až psovod pochopí souvislosti, dokáže správně analyzovat práci psa, pozná, že nejdůležitější fází výcviku je naučit se správně číst a vyhodnotit chování psa na trailu. A pokud pak dokáže na toto chování správně reagovat a případné problémy řešit nastavením dalšího postupu tréninku, stává se dobrým psovodem. Jeden náš zahraniční kolega mi jednou řekl, že nejhorších je těch prvních patnáct let a pak to prý člověk pomalu začne chápat. Samozřejmě to bylo s velkou nadsázkou, ale kus pravdy na tom je.
Mnoho špičkových mantrailerů mělo nejenom štěstí na skutečně skvělého psa, ale dokázali jeho výkony podpořit hlavně vlastní zkušeností. Ovšem jiným mantrailerům naopak skončila kariéra se skvělou kariérou jejich jednoho psa. Mnoho dobrých instruktorů se vzácně shoduje v tom, že zkušenosti hrají ve výcviku mantrailera rozhodující roli.
Za výcvik psa je zodpovědný psovod, každý instruktor, nebo trenér může jenom poradit a říct svůj názor, záleží vždycky na každém psovodovi, jak s tím naloží.
Tento seriál je od začátku zaměřený na postupný výcvik jednoho konkrétního psa. Aplikovat přesně tento postup nemusí být úspěšný pro všechny, je potřeba jej modifikovat podle charakteru psa i zkušeností psovoda. Žádný postup není univerzální a konkrétní poznatky a rady nemusí fungovat pro jiné psy, nebo i jiná plemena. Nelze jej tedy brát „doslovně“, a přesně kopírovat, ale v každém případě to na jednom příkladu vysvětluje filozofii mantrailingu, ukazuje možnosti správného postupu výcviku, dává příklady, jak v tréninku postupovat a to hlavní, na čem je výcvik postavený. Za výcvik psa je zodpovědný psovod, každý instruktor, nebo trenér může jenom poradit a říct svůj názor, záleží vždycky na každém psovodovi, jak s tím naloží.
Po roce výcviku má hAzzard snad relativně dobře zapracovanou motivaci k práci, za daných podmínek se už umí dobře koncentrovat na jednu konkrétní stopu a už má dostatek zkušeností, aby si ve volném terénu, bez nějakých větších vyrušení, věřil. První část výcviku lze ověřit a vyhodnotit splněním atestu stupně 1. Nelze sice uvažovat o tom, že splněním jednoho atestu je vše vyřešeno, ale teprve až pes spolehlivě vypracovává traily na tomto stupni pravidelně, postupně můžeme přidávat další složitější situace, které se postupně učí samostatně řešit. Tady je velmi kritický bod, na kterém může ztroskotat mnoho nadějných mantrailerů. Pokud splněním atestu naroste psovodovi ego, nabude dojmu, že si už teď může dovolit skoro všechno, je na nejlepší cestě veškerou dosavadní práci pokazit.
Je to vcelku jednoduché. Vrátíme se ke třem základním prvkům, na kterých od začátku pracujeme – motivace, koncentrace, jistota. V poslední době k nim přidávám i další atribut, a tím je trpělivost. Pokud cokoliv z těchto prvků chybí, někde se stala chyba. Ve většině případů je to neuváženým přidáváním čím dál tím více složitých situací, které pes přestává zvládat vyřešit sám.
Ideální by bylo, kdyby se pes od samého začátku, po sumování, dostal do trailovacího chování, toto chování neměnil a na konci našel hledanou osobu. Jak ale poznáme správné trailovací chování psa? Většinou má dopředu nataženou hlavu, ideálně pod úrovní ramen, a je vidět, že pracuje nosem, má nějaké postavení uší, ocasu, většinou bývá mírně pokrčený a táhne určitým tahem do stopovačky. Pokud se takový trail podaří, je jasné, že všechny prvky jsou správně naladěné. Pokud ale dojde ke změně kteréhokoliv tohoto prvku, může to buď souviset, nebo také nesouviset se sledováním správné pachové stopy. Psovod by měl okamžitě zvýšit svou pozornost a pokusit se správně analyzovat příčiny této změny chování. Pokud má pes dostatečnou motivaci a koncentraci se na správné pachové stopě udržet, má tedy správně zapracovanou prioritu hledaného pachu, většinou i se změnou chování neustále vyhledává pachové částice, kterých je samozřejmě v různém prostoru různé množství, mohou být překryty kontaminací jinými pachy, popř. v daném místě třeba vůbec nejsou, což jsou některé z příčin změny chování. Problém nastává, když změna chování se správnou pachovou stopou nesouvisí. To se stává, pokud vnější vlivy vyruší psa z koncentrace (jiné pachy, zvuky, světla, pohyby, nebo třeba i změny povrchů, nevhodné chování psovoda). V tomto případě se může stát, že pes začne na tato vyrušení nepřiměřeně reagovat, přestane pracovat, popřípadě může začít sledovat jinou, zajímavější pachovou stopu, nebo se v množství pachů a vyrušení takzvaně „ztratí“. Problém pro nás psovody je, že i když pes začne sledovat jinou pachovou stopu, do trailovacího chování se automaticky vrátí. V tomto případě nastává velký problém. Jsou možnosti, jak se do správné stopy vrátit, ale o tom někdy příště.
V tomto článku zatím budeme řešit jednoduché případy, kdy pes sice ze správné pachové stopy sejde, ale bude mít dostatek motivace ji opět co nejrychleji najít, bez pomoci psovoda.
hAzzardovi jsme tedy připravili trail, který, přestože vypadá jednoduše, byl schválně položený na louce, která byla velmi silně kontaminována jak úplně cizími pachy (včetně zvěře), tak i pachy dalších našich účastníků víkendového tréninku, včetně psů. Mimo to ve vedlejším hotelu byla velmi hlučná svatba a někteří svatebčané, hlavně děti si chodili na louku hrát. V tomto konkrétním příkladu jsme o silné kontaminaci věděli, ale může nastat i situace, kdy o kontaminaci prostoru psovod neví a musí se pokusit změny v chování psa na trailu co nejlépe a nejsprávněji analyzovat.
Ve videu jsou popisky dané situace a chování hAzzarda. Většinou se kvůli menší koncentraci odchýlil od pachové stopy, popř. se mohl dostat na okraj navátého pachu mimo skutečnou stopu. V jednom místě jej vyrušili křičící děti. Video si pusťte i několikrát, abyste viděli i detaily, kdy ke změnám chování došlo a jak se pes dokáže do správné pachové stopy vrátit. Kdo se chce skutečně naučit správně číst chování svého psa, těm doporučuji, aby se chodili dívat na ostatní matrailery a sledovali chování jejich psů při práci. Jednak tak mají více klidu, než když drží stopovačku v rukách, pak z boku, nebo z jiného úhlu je chování psa lépe čitelné a také okamžitým rozborem daného trailu více lidmi lze lépe vyhodnotit příčiny změny konkrétního chování. Je také dobré si traily nahrávat a pak si je doma v klidu prohlédnout. Tady musím upozornit na problém sociálních sítí, kde najdete velké množství nahraných trailů. Některé jsou úplně bez komentáře, popř. řeší spíše radost a ego psovoda než skutečnou realitu, tedy, jaké jsou příčiny, proč se pes zrovna v ten moment choval právě takto. Pokud nemáme dostatek informací, za jakých podmínek daný trail vznikl, těžko dokážeme chování psa správně analyzovat. Takže trailujte, sledujte, natáčejte a vyhodnocujte.
Luboš Satora
Foto: archiv Luboše Satory, M. Dvořák
Zkoušeli jste podle návodu z úvodního dílu naučit svého pejska první dva triky a už jste se ...
Výcvik psůTaké se již od minulého dílu těšíte, co nového vám přinese ten další, co všechno se ...
Výcvik psů-->