Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Jedinou výtku, kterou k nim mám, je že s námi jsou tak krátce...

Ptala jsem se dvou báječných psovodek, a to majitelky border kolie Romany Fajmanové, ta se svou fenkou Ejťou tvoří dokonalý tým, takové,,mlátičky v mnoha zkouškách, závodech,, a zcela upřímně mohu říct, jak jsem ráda že jsem je poznala. A jako druhou jsem vyzpovídala majitelku australské ovčandy Martiny Řepové, která taktéž aktivně sdílí život a proplouvá se svým psem na vlně výcviku.


Jedinou výtku, kterou k nim mám, je že s námi jsou tak krátce...

Holky, obě dvě máte svého top psa...tak mě jako první dotaz na Vás napadá, jak jste k němu přišly, co Vás dovedlo k vašemu plemeni?

Romana: Plemeno border kolie mi učarovalo již v roce 2003 a sice na výstavě – nejdříve to byl vyloženě vzhled. Zamilovala jsem se do toho černobílého ,,voříška,, a začala jsem pátrat a studovat o něm více. Dozvěděla jsem se, že toto plemeno je nejen krásné, ale i hodně inteligentní a pracovité. Za každou cenu jsem ho musela mít.

 Martina: Vždy jsem chtěla vlastního psa, musela jsem si delší dobu počkat na vhodnou situaci a podmínky, chtěla jsem se věnovat agility, takže jsem vybírala plemeno vhodné po sport. Rozhodovala jsem se mezi BOM, BOC a právě AUO. Jednoznačně AUO vyhrálo. Spojila jsem se s poradkyní chovu, získala jsem mnoho cenných rad a informací a to mě už jen utvrdilo v mé volbě.

 Teď Vás poprosím o seznámení s Vašimi čtyřnohými miláčky  a nebojte se pochlubit s  úspěchy.

Romana:  After Eight Based on Ball – neboli Ejtý. 2013-titul ,,megašprt,, v obedienci při MR borderek, 2016-MR borderek ve výkonu-1 Fpr1, 2016-anketa pes/fena roku – 5. místo ve sportovní kynologii. Zkoušky: ZVOP, HWT, OBZ, OB1, OB2, ZZO, ZZO1, ZZO2, ZOP, ZPU1, ZPU2, BH, FPR1, FPR2, FPR3, canisterapeutická zkouška.

 Martina: Takže já mám dvě fenky a to DAIKIRA Valkar z CHS Valkar a druhá je AZURE QUICKSTEP GIRL, která je odchov z naší chovatelské stanice Daikira Aussies. Mezi naše úspěchy patří 2. místo na MR australáků v agility, 9. místo na ME ve frisbee, 24. místo na ME ve frisbee (poznámka red. 24. místo ze 166 startujících týmů).

Holky, čím je pro Vás to Vaše plemeno naprosto top a nenahraditelné? Přece jen je opravdu velká škála plemen napříč celým světem?

Romana: Moje plemeno je pro mě TOP z důvodu jeho pracovitosti, oddanosti, je to střední plemeno, které mohu kamkoliv vzít. Nenáročné na údržbu. Do každé akce, do každého sportu půjde s nadšením a nadšeně bude dělat všechno, co bude dělat panička.

 Martina: TOP je pro mě jednoznačně pro svou inteligenci, ochotu a chtíčem do práce. Jejich drive, veselá povaha a chuť vrhnout se do všeho, co já si vymyslím.

Jaká je komunikace s tak inteligentním plemenem? Má nějaké neduhy/nedostatky?

Romana: Komunikace s borderkou je vždy výzva. Jsou natolik inteligentní, že člověk si musí dopředu rozmyslet každý krok. Musí být vždy o krok napřed a nesmí se nechat zaskočit. Člověk se s borderkou naučí hodně přemýšlet. Za dobu co toto plemeno mám, jsem na žádné nedostatky nepřišla, většinou jde o nedostatky a neduhy psovoda... Jedinou výtku, kterou mám (a to ke všem plemenům), že s námi jsou tak krátce...

Martina: Někteří tvrdí, že jde o plemeno tvrdohlavé, paličaté – já jsem však přesvědčená, že je důvodem špatná motivace psa. Znám mnoho jedinců, kterým chybí drive a ochota spolupracovat. Jejich inteligence je někdy spíš na obtíž. Moc dobře vědí, koho poslechnout mají a koho nemusí a ta jejich inteligence z nich dělá ,,vyčůránky,,. Občas zkouší člověka přelstít a to člověk musí být ve střehu a o krok před psem. Co se týče nedostatků či neduhů, tak otázka je to strašně těžká a ještě těžší je na ni odpovědět. Protože já osobně u svých psů nevidím chyby téměř žádné. Co se globálně neduhů týče, mají jich dnešní AUO mnoho, především u nás v ČR, protože jde o moderní plemeno a tak se u nás chová na ,,kdeček,, a kde kdo. Největší problém vidím v tom, že se plemeno prezentuje jako dobrácký medvídek, který je chytrý a je vhodný do každé rodiny k dětem – jenže ono je to trošku jinak – ne každému patří australák do rukou.

Na závěr můžu s klidem na duši říct, že bych byla naposto v klidu a s maximální důvěrou bych si vhodného jedince z obou plemen do výcviku vzala.

Text: Monika Vaňourek

Foto: R. Fajmanová, M. Řepová

Kam dál ...



-->