Je důležité míti dialog

Marker, bridge, označovač, odměňovací slovo – jistě jste některý z těchto výrazů v souvislosti s výcvikem psů už slyšeli. Pravděpodobně více či méně vědomě nějaké kouzelné slůvko k označení žádoucího chování sami používáte. Proč je v komunikaci s našimi chlupáči tak důležité se dozvíte v našem dnešním článku.

Význam odměňovacího slova nebo jiného markeru a jejich zdůvodnění můžeme částečně nalézt již v názvu knihy trenéra zvířat Františka Šusty „Trénink je rozhovor, ve kterém má i váš pes co říct“. Pokud chceme vést se psem dialog, jehož výsledkem má být naučení konkrétního chování, může být jedině přínosné pokusit se být pro něj co nejsrozumitelnější.

O čem si mám se psem povídat?

Podívejme se na rozhovor mezi námi a pejskem právě tak, jak o něm vyučuje jeden z největších odborníků na trénink zvířat nejen v českém prostředí František Šusta. Ten říká, že první slovo má pes, který nám oznamuje „jsem připraven“ nebo „chci práci“. Informaci nám může sdělit jednoduchým, dobře naučeným a v minulosti hojně odměňovaným chováním, například předsednutím.

Teprve po první větě, kterou vyřkl pes, má smysl dát mu najevo, jaké chování od něj požadujeme. Učiníme to podnětem (povelem) přiřazeným k určitému chování, nejčastěji jsou používány slovní podněty či gesta. Pokud se nám podařilo propojit podnět s chováním, následuje třetí věta rozhovoru, kterou je právě psem provedené chování.

Poslední dvě repliky vyřkne člověk, a to nejprve tak důležitý bridge a vzápětí následující odměnu. Odměna může být skutečně vyřknuta, pak se jedná o slovní odměnu. Může jí být ale také jídlo, hra či jiná oblíbená aktivita, pomazlení či očichání patníku. Zkrátka to, co za odměnu považuje rozhovoru se účastnící pes.

Vysvětlení, že rozhovor bude probíhat právě takto, se děje odzadu. Tedy nejdříve zjistíme, co je tou správnou odměnou. Odměna je funkční, pokud je pes ochoten za ni pracovat. Poté si vybereme bridge a propojíme jej s odměnou. Od této chvíle budeme bridge následovaný odměnou používat ve chvíli, kdy pes udělá žádoucí chování. Až na závěr mu vysvětlíme, že chování bude odměněno pouze po konkrétním podnětu.

Náš výcvikový most vede od chování k odměně

Bridge znamená v překladu most, v kontextu tréninku zvířat je překládán také jako přechod či přemostění. Další variantou označení je marker, překládaný jako značkovač či označovač.

Psovi jím sdělujeme, že právě udělal chování, za které se dává odměna, že tuto odměnu dostane a již nemusí v chování pokračovat. Jedná se o tzv. terminant neboli ukončovací bridge. Existují i jiné, kterými můžeme říci „to není ono, nemusíš se dál snažit“ nebo naopak „děláš to dobře, pokračuj“. O těch si možná povíme někdy příště.

Co můžeme jako bridge použít, vyjmenovává ve své rozměry malé, avšak všemi zásadními informacemi o tréninku nadupané knize „Neštěkej na svého psa“ Tomáš Nushart, trenér psů, zakladatel online akademie Psichologie.cz a tréninkového centra Necvičák. Podle něj je tím nejtypičtějším klikr, malá plastová krabička, která po kliknutí vydává klapavý zvuk. Lze jej nahradit cvaknutím propisky, lusknutím prsty, gestem nebo jiným jednoznačným signálem či bliknutím baterky. Například s neslyšícím pejskem potřebujete jiné než zvukové označení, abyste si rozuměli. Častý je také slovní marker, doporučována jsou krátká slova jako yes, teď, šik a podobně, kterými jsme schopni rychleji a přesněji označit konkrétní chování než delšími slovy či dokonce větami.

Můj pes tomu nerozumí

Aby pes sdělení klikru či jiného bridge o tom, že po jeho zaznění přijde odměna, rozuměl, musíme mu toto propojení vysvětlit. Probíhá to klasickým pavlovovským podmiňováním, při němž vzniká spojení „klikr/slovo/gesto (dosaďte si, který bridge jste si vybrali) = odměna“. Tomuto procesu říkáme „naklikání“. Jak pejska naklikat, popisuje Tomáš Nushart v knížce Neštěkej na svého psa také. K pejskovi si sedněte, a aniž byste po něm cokoli chtěli, klikněte (řekněte bridge/udělejte gesto) a hned mu dejte pamlsek. Zopakujte to přibližně desetkrát. Pokud tuto sérii zopakujete třikrát denně tři dny po sobě, s velkou pravděpodobností budete mít psa „naklikaného“. Pokud chcete používat označovačů více například pro různé situace, projděte stejným procesem s každým z nich. Ne vždy je praktické mít s dalšími věcmi v rukou ještě klikr. Řada trenérů také nedoporučuje používat ho například při tréninku ošetření se souhlasem, jelikož zvyšuje excitaci pejska, který se s okamžikem kliknutí začne těšit na odměnu.

A zase ten klikr

Doporučení proč i jak konkrétně bychom měli používat klikr, nalezneme ve velkém množství knih světových trenérů. Na několika místech ve své knize Pozitivní metody výchovy psa to například uvádí Pat B. Miller, bývalá prezidentka největšího amerického sdružení profesionálních trenérů psů Association of Pet Dog Trainers.

Karen Pryor, bioložka, vědkyně a trenérka, kterou, stejně jako její knihu „Svého psa nestřílejte!“ snad není potřeba více představovat, právě v této knize shrnuje výhody klikr tréninku ve smyslu nenásilného, behaviorálně zaměřeného způsobu výcviku. Jsou jimi zrychlené učení, preciznost, spolehlivost, zlepšení komunikace a zábava. Podle jejího vlastního pozorování je totiž vrtění ocasem v průběhu plnění úkolů poznávacím znamením všech psů, kteří klikr tréninkem prošli.

Simona Šimíčková

Foto: pixabay.com

Použité zdroje:

ŠUSTA, František (2014). Trénink je rozhovor, ve kterém má i váš pes co říct. Praha: PLOT.

NUSHART, Tomáš (2022). Neštěkej na svého psa. Manuál láskyplné a efektivní komunikace. Příbram: Jan Melvil Publishing.

MILLER, Pat B. (2012). Pozitivní metody výchovy psa. Cvičte a vychovávejte psa bez stresu, zloby a trestů. Praha: PLOT.

PRYOR, Karen (2011). Svého psa nestřílejte! Nový přístup k učení a trénování. Praha: Práh s.r.o. Z anglického originálu přeložila Petra Bémová.