Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Jak jsem „venčila” Rasputina

Deníček Camille G je oblíbenou facebookovou zastávkou mnoha jejích příznivců. Autorka je nejen nadšenou spisovatelkou, ale také aktivní sportovkyní, koňařkou a jak jinak, i pejskařkou! Velmi nás těší, že se o své veselé příběhy rozhodla podělit právě s námi, a tak se na našich stránkách budete setkávat nejen s Camillou, ale také s jejím stafordem jménem Ač a s dalšími zvířaty, se kterými je její život neodmyslitelně spojen. Víte například, kolik energie vás může stát takové venčení kamarádčina pitbulla? Prosím, veselé čtení právě začíná!


Jak jsem „venčila” Rasputina
Camille G 30.1.2021 6953x Příběhy

Na vtipnou notu s Camillou G…

Je to tak dva roky, co Katka potřebovala někoho na venčení, protože odlétá na pár dní do Anglie. Já, jako správná kamarádka a taky proto, že Rasputina žeru (A taky proto, že jsem s ním chtěla machrovat po Juliánově), jsem jí navrhla, že jí ho klidně budu venčit. Katka se tak na mě vyděšeně koukla, že jako fakt??? „No, dovol, to snad zvládnu, né?” V té době jsem byla skoro denně v posilce, týdně jsem naběhala i 100 km plus jízda na koni, venčení našeho psa, tak jakej problém! A tak jsem dostala instrukce. Že je lépe mu dát obojek a kdyby utekl, tak i elektrický, taky náhubek a nebrat ho na flexi vodítko, ale normální atd. atd. Vše jsem odkývala a v duchu jsem si říkala: „Dělá ze mě debila, mám přece staforda, tak mám zkušenosti.”

Den první

Jak jsem „venčila” Rasputina

Ráno jsem natěšená oblékla běžeckou soupravu, vyvenčila našeho psa (3km), seběhla jsem z kopce (1 km) ke Katce a po bouřlivém přivítání jsem Rasputina začala chystat na venčení. Rada Katky „neber si na něj flexi vodítko” mě přišla směšná, náš pes se na něm přece venčí pořád. Rada „vem si i elektriku” no to už vůbec ne, co kdybych to omylem zmáčkla, a stejně s tím neumím, čili zbytečné. Rada „dej mu náhubek” zbytečné, bude přece na vodítku. Vyklusali jsme ze Židenic, směr Bílenda v Julcu, kdo zná, tak ví, že to je masakr kopec. Vyběhnout, oběhnout a domů. Cca 6 km. Říkala jsem si, že s mou fyzičkou a s takovým sporťákem to bude paráda. A byla!

Raspa nabíral do kopce na rychlosti, mých 50 kg vůbec nevnímal a já začala tušit, že to flexi vodítko asi byla číčovina. V půli kopce už jsme nabrali takovou rychlost, že Endomondo v mobilu hlásilo, že si mám přepnout z běhu na jízdu v autě. Začlo se mně kouřit mezi nohama, jak mě třením chytli legíny na stehnech. Raspa nechtěl zpomalit. Najednou jsme se ocitli na Vinohradech, aniž bych to měla v plánu! Naštěstí uviděl strom, a protože samozřejmě neměl koš, tak si skočil na asi deset metrů vysokou větev. Protože tam visel tak dvě hodiny, měla jsem čas uhasit legíny a nabrat dech. Potom jsme odklusali domů. Katce jsem zavolala, že je vše v pořádku.

Den druhý

Nevzdávám se a jsem přesvědčená, že stačí správně rozložit tempo a psa utavím. Znovu vyvenčím našeho psa, posilku v 5 ráno už jsem vynechala. Raspa dostává náhubek, aby si zas někde na stromě nehrál na suchou větev a vyrazili jsme. Rychlost opět šílená, Raspa k neutahání.

Den třetí

Jak jsem „venčila” Rasputina

Neudržím ráno kafe a klepe se mě ruka s cigaretou. Vše mě bolí, ale nevzdávám se. Koupila jsem si nové legíny, obula boty s drapáky kvůli lepšímu brždění. Nešla jsem do posilky, našeho psa musel jít vyvenčit můj chlap. Hledám na netu, jestli se neprodává sedlo na psy, že bych ho zrajtovala, když bude nejhůř. Rychlost do kopce opět šílená! V půli kopce se o mě začalo pokoušet íčko (infarkt), a tak jsem Raspovi strhla elektriku a párkrát jsem to do sebe naprala. Od toho okamžiku se má rychlost vyrovnala Raspovi. Ale to jen proto, že jsem se z té elektriky po….. , a tak jsem makala, aby si toho nikdo z kolemjdoucích nevšiml. Po doběhnutí jsem opět volala Katce, že je vše v pořádku. Pak jsem si dala se psem jeho granule, abych měla sílu vyjít kopec domů.

Den čtvrtý – kritický

Vynechala jsem posilovnu, koně, venčení našeho psa, ranní sex, namazala jsem se celá voltarenem a na netu hledám nějaký drogy, ať se můžu nakopat a Rasputina konečně utavit. Už mě napadaly i takový zvěrstva, jako že kdyby měl průjem, tak si budu moct častěji odpočinout. Po tomhle venčení jsem si musela u Káti schrupnout, abych vůbec došla do auta.

Den pátý

Ještě nikdy jsem se na Katku tak netěšila! Večer už měla přijet domů. Poslední venčení a světe div se, Raspa se nahoře u školy zahodil do trávy s výrazem „tak na to se ti teda můžu vyprdnout, vyhrálas!”

Foto není ilustrační, tohle je opravdu Rasputin!

 

https://www.facebook.com/Den%C3%AD%C4%8Dek-Camille-G-108926070960498

Foto:  Kateřina Holíková

Kam dál ...