I. P. Pavlov se zapsal do historie!

Znáte slovo behaviorismus? V dnešní době je velmi oblíbené. A také nám říká, že jsme prostě IN v komunikaci se zvířaty. A kdo toto učení ovládá, je prostě na vrcholu. Jenže víte, kdo stojí na počátku tohoto vědního oboru?

Za asi nejznámějšího člověka, který položil základy behaviorismu, můžeme s klidem považovat Ivana Petroviče Pavlova. Právě tento ruský vědec je známý především díky svému výzkumu trávicích reflexů, za což získal i Nobelovu cenu. A proč si v tento den budeme povídat právě o něm? Protože dnes 27. Února 2020 je to přesně osmdesát čtyři let od jeho úmrtí.

Jeho život...

I. P. Pavlov se narodil 26. září 1849 v Rjazani v Rusku a zemřel 27. února 1936 v Petrohradu. Ačkoliv byl velkým vlastencem, nesnášel tehdejší komunistický režim a ten nesnášel jeho. Po nástupu do vědecké laboratoře se zpočátku věnoval zkoumání nervů, které ovlivňují chod srdce a krevního oběhu. Nervy – to bylo módní téma. Hned na začátku Pavlov našel dva druhy dosud neznámých nervů: jeden zesiluje úder srdce, druhý naopak tlumí jeho stah. Jeho objev však brzy „přebily“ další daleko větší objevy. A tak se vrhnul úplně jiným směrem – začal se zabývat funkcí slinných žláz.

Donutil psy slintat...

Výzkum slinných žláz nebyl vůbec snadný. Nejdříve musel psu vyoperovat slinné žlázy na kůži. A potom pozoroval změny vylučování slin na různé podněty. Psi vyměšovali sliny v okamžicích, kdy přežvykovali potravu. Brzy poté si Pavlov všiml, že se olizují a tvoří se jim sliny ještě před naplněním misky, třeba jen jako reakce na zarachocení vozíku s jídlem. Začal zkoušet i další možné podněty. Před podáním misky rozsvěcoval lampu – a po čase stačil pouhý světelný signál a pes už slintal. Jindy zase jídlo ohlašoval zvonek a slinné žlázy opět reagovaly. Totéž způsobilo tikání metronomu.

Úkaz, který do té doby nikdo nezaznamenal...

Chování psů v různých situacích ho ohromilo. A co udělají, když jim rozsvítíme anebo zazvoníme a nic nepřivezeme? Zvířata přestávala reagovat. Jejich slintání pozvolna ustávalo, až úplně vymizelo. Měsíce pokusů toto pravidlo potvrzovaly. Experimentátor však šel ještě hlouběji. Uměle vytvořenou píštělí psi vylučovali ze žaludku šťávy. Reakce byla naprosto stejná jako u slinných žláz. Pavlov si uvědomil, že u pokusných zvířat navozoval umělé reakce a nazval je podmíněnými reflexy. Mohl je vytvářet a zase rušit, byl prostě jejich pánem.

Dosáhnout těchto objevů nebylo snadné.

Příčina byla hlavně materiální. V laboratoři chybělo základní vybavení, vedení nemělo dost peněz na nákup pokusných psů, chemikálií a instrumentů. A tak když to šlo, kupoval Pavlov psy ze svých peněz i přes fakt, že měl v té době velice nízký plat. Nezřídka na jeho pokusy obětoval i peníze na domácnost. 

Pavlovovy výzkumy platí dodnes!

Platí nejen pro kynology, ale také pro fyziologii, pro mnohé oblasti biologie, medicíny, psychologie, psychiatrie a pedagogiky, později je využili rovněž pro kybernetiku. Napomohly k budování vědecké teorie medicíny a k objevení zákonů řídících funkcí organismu jako celku.

Foto: wikipedia, google.com