František Červenka – nekorunovaný král československé kynologie!

Dovedete si to představit? Šest titulů Mistra republiky s jedním psem a každého svého psa dostat do vrcholových zkoušek! Víte, o kom je řeč? Ano, hádáte správně, je jím bezesporu František Červenka. A tímto článkem a vzpomínkou na něj jej uvádíme do naší pomyslné kynologické síně slávy.

„František Červenka je člověk, kterého by měl znát každý pejskař a s úctou k němu vzhlížet“. To jsou slova, která dnes znějí z úst lidí, kterých si v kynologii nesmírně vážíme. A proto jsme se rozhodli Františka Červenku jako prvního uvést do naší pomyslné kynologické síně slávy. Kdo to tedy byl a co dokázal, že o něm lidé mluví s tak velkým respektem?

Jak to všechno začalo?

František byl rodilý Plzeňák, který se do kynologie „pustil“ někdy v padesátém roce minulého století. Je jasné, že jako Plzeňák začínal na legendární „Goldschneidrovce“, což bylo místo, kam se v Plzni chodívalo cvičit psy. Základy výcviku okoukal od starších kolegů, postupně si však našel svoje metody. O tom, že byl talentem od přírody a opravdu důsledným psovodem, vypovídá i fakt, že hned se svým prvním psem se stal v roce 1953 Mistrem republiky. Ano, řeč je o jeho nejlepším a nejslavnějším psu NO jménem Boj z Městského polesí.

A přišli další psi…

Protože tu s námi však naši milovaní psi nemohou být věčně, i Boje časem nahradil pes jiný. Byl to jeho syn Bor z Bílých zahrad. S tímto psem měl František Červenka tak trochu smůlu. Měl složených pět zkoušek z výkonu, ale bohužel před prvním mistrovstvím ochrnul na zadní nohy. Přesto dál žil u Červenkových a dožil se úctyhodných třinácti let, protože František Červenka svého psa nikdy neměnil, ani neprodal.

Dalším psem v řadě byl vlkošedý Arno z Labského ramene a s jeho výcvikem začal František Červenka roku 1962. Výcvik Arna byl opět dokonalý, pes složil všechny tehdejší zkoušky (bylo jich devět) a v roce 1966 na mistrovství republiky již zvítězil v kategorii stopařů. O dva roky později se účastnil Mistrovství Evropy v Manheimu 1968, kde obsadil čtvrtou příčku a získal výkonnostní mezinárodní ocenění CACIT.

František Červenka psy miloval…

…a měl to štěstí, že se oženil s Olinkou, která jeho lásku sdílela. Tvořili spolu dokonalý pejskařský pár. Měli svou chovatelskou stanici z Labského ramene. Manželé Červenkovi bydleli tehdy hned u Ostrova v bytě u továrny na elektrické pece. Život jich obou se točil kolem psů, a zatímco jiní jezdili k moři, oni nanejvýš s karavanem a psy na Lipno. Možná proto si v sedmdesátých letech nepořizovali dalšího psa a František Červenka se v tomto „mezidobí“ věnoval povinnostem rozhodčího z výkonu, a to také na mezinárodní úrovni. V tomto období se také účastnil Mistrovství Evropy jako trenér (1974 Francie, 1975 Lucembursko, dále se ME účastnil také jako rozhodčí (1982 v Belgii a 1984 v Itálii).

Zpět na závodní „kolbiště“

Do role závodníka se vrátil se psem „Šušňou“, správně se však jmenoval Exi Ku-Jan. Kromě startů na mistrovství republiky byl také třikrát členem reprezentačního družstva na mistrovství Evropy. V roce 1986 v Hradci Králové obsadil 6. místo, startoval i v Rakousku (1988) a Dánsku (1990). Nejvyšší trofej získal však Šušňa na mezinárodních závodech v Polsku roku 1988.

Nikdy nezapomeneme…

František a Olinka Červenkovi s Honzou Dubovým.

František Červenka nás navždy opustil 11. října 2014, zanechal tu ženu Olinku, které tímto moc a moc děkuji. Díky našemu povídání totiž mohl vzniknout právě tento článek.

Děkuji za pomoc: Olinka Červenková, Honza Dubový, Lubomír Jonáš, Jaroslav Jelínek.

Foto: Jaroslav Jelínek, Lubomír Jonáš, ZKO Zásmuky