Erdel je tvárným a všestranným plemenem!

Baví vás sportovní výcvik a měli byste chuť pořídit si něco jiného než „jen“ německého nebo belgického ovčáka? Pak se by se vám mohl zalíbit třeba erdelteriér, který se hodí k celé řadě kynologických aktivit. Jak je na tom po pracovní stránce, ke komu se hodí a co všechno klub pro zájemce o jakoukoliv činnost se psem pořádá, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Sympatická Anna Brettschneiderová se do erdelteriérů zamilovala již před více než třiceti lety a od té doby je má neustále po svém boku. Věnuje se s nimi především sportovní kynologii a to na té nejvyšší úrovni. V současné době působí rovněž jako výcvikářka v české komoře Airedale Terrier Klubu, má tedy řadu zkušeností a jistě má i mnoho co říct k pracovnímu využití tohoto dříve služebního plemene, se kterým se však dá i nadále skvěle cvičit.

Svého prvního erdela (fenku) jsem si koupila v roce 1990. V té době jsme dostavěli rodinný dům a měli jsme dvě malé děti. Chtěla jsem si splnit svůj dětský sen „mít pejska”, tak jsem si ho splnila. Musím podotknout, že do té doby jsem byla kynologií nepolíbená. Z toho vyplývá, že můj život psovoda je k dnešnímu roku třicet tři let dlouhý.

Když jsem začínala jako amatér trénovat se svojí první fenkou Baireen Part, dozníval na cvičácích Svazarm. Pro tuto éru československé kynologie byl typický (v některých ohledech) výrazně tvrdší přístup ke psům, než jak je běžné dnes. V té době měla také bonitace pro uchovnění erdela výrazně jinou podobu: pes byl povahově prověřen střelbou při úvazu a bezkontaktním napadením (nešlo o zákusy) figurantem, dále proběhlo hladké zadržení a protiútok. Kdo ze psů obstál, byl uchovněný.

V dnešní době je bonitace výrazně lehčí, jedná se spíše o prověření socializace psa, střelba v jiné situaci zůstala. Vyjádřit se, zda se plemeno za třicet let posunulo nebo neposunulo, je velmi těžké. Nyní je všechno jinak: psi jsou jiní, máme na ně jiné požadavky ve fungování v běžném životě a ve sportu ještě více, lidé jinak smýšlejí o psech, jinak s nimi zachází.

Za třicet let mého pejskaření a zejména trénování jsem měla spoustu příležitostí blíže poznat mnoho psů různých plemen a jejich majitele. A co kus, to originál. Vidím např. na štěňatech, jak se na nich podepsala genetika, odchov u chovatele, následná (mnohdy) chybějící socializace, na starších psech pak vlivy a „hříchy“ jejich majitelů. Díky funkci v klubu zase znám spoustu erdelů a erdelářů, s mnohými i trénuji. Jelikož je chov AT v ČR malý, dovedu si už před prvním seznámením představit, jak se konkrétní bude pejsek (v základních rysech) chovat. U erdelů mne těší, že oproti minulosti se už výrazně méně potkávám s erdely „totalitního typu”, tedy se psy rvavými, suverénními až tvrdými a mnohdy neoblomnými. Netěší mě, že se občas nově objeví pro mne atypický erdel s flegmatickou, bázlivou nebo slabou povahou.

Začnu s (v pořadí třetí) fenkou Epiphany Finta-Star, letos jí bude dvanáct let a je matkou mého nejvíce výkonnostně úspěšného psa Ferrari Finta-Star, kterému bude letos devět let. Z tohoto vrhu jsou úspěšní i další psi – Forever Dixie Finta-Star a Felix Finta-Star. Benjamínkem naší smečky je dvouletý pes jménem Sascha von Thekla, toho se mi podařilo importovat z Německa.

Měla jsem trochu obavy, jak se popasují psí chlapci ve smečce. Mladý pes Sascha má naštěstí vyrovnanou povahu, nepotřebuje si dokazovat nadřazenost, Ferrari se naopak dost zvedl ve výkonu. Konkurence mladého psa mu velmi pomohla. Když někdy dojde k výměně názoru, nemám problém chlapcům vysvětlit, že doma vládnu „já”.

Před dvěma lety jsem se rozhodla, že si pořídím nástupce Ferrariho. Jelikož byly mé plány a představy zejména sportovní, padla volba na to koupit si štěně v Německu. Jsou zde chovatelské stanice se psy geneticky po generace vedenými na sport s chutí pracovat a spolupracovat s člověkem.

Nebylo úplně lehké si Saschu koupit. Byla jsem prověřena, jak pracuji se psem a díky velké pomoci Simony Hoškové, která se za mě mj. zaručila, jsem si svého vysněného psa přivezla.

Měla jsem možnost ve svém kynologickém životě pracovat i s německým ovčákem. Spolupráce s fenkou tohoto plemene Bárou Psí úsměv byla velmi dobrá. S ní jsem se poprvé postavila na závodech mezi kynologickou elitu. Přesto jsem se k erdelům ráda vrátila!

Erdel má šanci dostat se na „bednu“, ale předchází tomu hodně práce, výběr chovatele, výběr psa u chovatele a téměř nutnost mít kamarády, kteří vám pomohou. Velkou propagaci erdelteriéra na vrcholových závodech zajistil Jirka Zaňák se psem Wilhemem von Erikson. Právě jim se podařilo několikrát stát na “bedně”, mj. na klubovém mistrovství v Německu. Vloni jsme mohli vidět nadějnou fenku Qwalli Manni von Erikson na výběrových závodech, která se na CACITovém závodě pro exoty v IGP3 2022 se umístila na 1. místě.

Řekla bych, že je to stopa, ne nadarmo se jí říká „královská” disciplína. Samozřejmě platí, že člověka nejvíc baví to, co jeho psovi jde. A moji psi dobří stopaři jsou. Erdelové vůbec mají super nosánky!

Trénovala bych každý den, ale jsem také manželkou a babičkou pěti vnoučat. Musím si čas rozvrhnout tak, abych se mohla věnovat všem. A tak plánuji tréninky a ladím je s ostatními. Bez party a přátel, kteří poradí, pomohou, zkritizují, to v podstatě nejde.

Přirozená chuť psa do práce a dobrý vztah mezi vámi nenahradí žádná motivace. A tak jsou psi, kteří pracují pro vás, visí na vás a chtějí potěšit (velmi typické pro sportovní chovy) a pak jsou psi, kde používáte a ladíte různé motivace, mnoho pamlsků, mnoho osobní podpory atd. Jak se trénink daří a jaký je pes ve své podstatě, je vidět na zkouškách, kde motivace nesmí být, kdy přichází jiná atmosféra, napětí visí ve vzduchu. Úplně nejvíce pak psa prověří velké závody, kde startuje padesát a více psů a které trvají dva až tři dny. Pes nemá svůj domácí komfort, k tomu spousta vjemů, hluku, psovod nervózní… a teď se s tím musí popasovat.

U štěněte vždy začínám základní motivací, a to je žrádlo (granule), které dostává jako celodenní stravu. Dává mi to možnost později různé cviky napravovat, zvyšovat zájem o ně, posunout se o úroveň výš právě s motivací „vyšší hodnoty“ (top odměny, maso, atd.).

Naším největším úspěchem s Ferrarim bylo 1. místo na CACITovém závodě pro exoty dle IGP3. Úspěchy jsme měli i na závodech Airedale terrier klubu (ATK) – klubová mistrovství. Já považuji za největší úspěch, že jsme se nebáli postavit se na CACITových závodech na stadión mezi úspěšné kynology a Ferrari Finta-Star ustál atmosféru a psychický tlak tak velkých závodů.

Jako výcvikářka pracuji už dlouho, zhruba od roku 2000. S hrdostí musím napsat, že akce v klubu, jako je Memoriál Dory Geblerové a klubové mistrovství, byla mojí vizí. Záviděla jsem totiž, že jiná plemena mají svoje mistrovství ČR a dokonce i MS. Daly jsme se současnou předsedkyní klubu Simonou Hoškovou (v té době byla jednatelkou klubu) hlavy dohromady. Oslovily jsme všechny cvičící majitele AT, sehnali místo, rozhodčí a v roce 2012 se uskutečnil 1. ročník Mistrovství ATK. Na této akci startovalo neuvěřitelných třicet sedm psů! Kategorie sice nebyly mistrovské, ale postupně se úroveň kategorií zvyšovala. Vloni (rok 2022) jsme pořádali 11. ročník Mistrovství ATK a 17. ročník Memoriálu Dory Geblerové. Novou klubovou akcí je Memoriál Iriny Klosové, jedná se o stopařský závod. Vloni se pořádal 3. ročník. Covid samozřejmě i nám „vymazal“ dva roky v tradici těchto závodů, zkrátka se nekonaly.

Jako výcvikářka České komory ATK dlouhodobě pořádám letní výcvikové tábory, kde se každoročně sejde padesát až šedesát majitelů AT a jejich rodinných příslušníků. Pravidelně se přivítáme na začátku roku na akci „DEN ERDELA”. Jednodenní nebo víkendové tréninky s erdely se konají v průběhu celého roku.

Tento CACITový závod, který pořádají Jana a Robert Fagošovi, bývá začátkem října. Na této akci tradičně probíhá souběžně Mistrovství republiky dobrmanů, Rottweiler Cup a Justitzův memoriál boxerů. Je to závod pro „exoty” bez účasti německých a belgických ovčáků, k vidění bývají také borderky, hovawarti, chodští psi a i pár erdelů .

Körung je vyšší formou bonitace našeho klubu. Vstupní složená zkouška na Körung je BH-VT a také vytrvalostní zkouška. V rámci Körungu musí pes předvést poslušnost podle BH-VT (bez dlouhodobého odložení). Poté následuje přepad psa figurantem ze zástěny a útok na psa z pohybu. Pes musí vykazovat i ovladatelnost v obraně. 

Erdel je tvárným a všestranným plemenem, v jeho zvídavé povaze je snaha se všemu učit a vše poznávat. Záleží však samozřejmě na majiteli, jakým směrem chce své zvíře vést a podle toho už s ním pracuje od štěněte. Jak jsem již uvedla, vše se odvíjí od šikovnosti a citu psovoda pro psa, zásadní je geneticky nastavený sportovní potenciál psa (celá škála fyzických a psychických předpokladů), časové a finanční možnosti psovoda, prostor pro výcvik, chuť se dále „vzdělávat“ a ideálně i parta stejně nadšených a pracovitých lidí.

V tomto roce (rok 2023) se uskuteční 1. ročník MS pracovních teriérů v Rakousku celosvětového spolku WTWU (Working Terrier World Union). Původně jsem chtěla už vloni ukončit Ferrarimu jeho závodní kariéru, ale tato akce je pro mne velkou výzvou, tak se velmi rádi zúčastníme. Mladý pes Sascha von Thekla má složenou vstupní zkoušku do světa sportovní kynologie BH-VT. Máme v plánu složit do roku 2024 postupku v IGP.

Hlavně všem pevné zdraví, erdelům hodné a vhodné majitele a také hodně lásky a pochopení pro jejich rošťárny. Každému majiteli tohoto plemene, aby našel správnou cestu, kde zúročí nadání svého erdela a ukáže jeho um ostatním.

Moc děkuji za moc příjemný rozhovor a za naši redakci přeji, ať se i nadále daří.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Anny Brettschneiderové