Epilepsie a manuální terapie

Také je pro vás epilepsie pořádným strašákem? Bohužel mnozí z nás mají s touto nemocí u svých psích kamarádů osobní zkušenost. Ale pozor! Ne každý pes, který prodělal záchvat, trpí epilepsií...

Tento článek je napsán s myšlenkou, že informovaný majitel je darem pro svého psa, a tak se pojďme s tímto onemocněním blíže seznámit, protože mnoho zvířat má naději na zlepšení zdravotního stavu pomocí manuálních terapií – Dornovy metody a Osteodynamiky.

Epilepsie je onemocněním, které bylo lidem známé již tisíce let před počátkem letopočtu. Jako první ho popsal už řecký lékař Hippokrates. Zároveň si lidé všímali, že toto onemocnění postihuje i zvířata.

Co je epilepsie?

Jde o záchvaty, které vznikají v důsledku elektrických výbojů nervových buněk a projevují se přechodnou poruchou funkce mozku.

 Jak se epilepsie projevuje?

 Záchvaty mají široké spektrum projevů a zejména mírnější projevy mohou být často majiteli zvířat podceňovány. Až tři čtvrtě záchvatů má charakteristický průběh a jsou provázené třesem, křečí, sliněním, bezvědomím. Slabé záchvaty mohou být provázeny třesem svalových partií, očních víček, pysků, uší za plného vědomí, přes zastření vědomí až po bezvědomí. Výraznějším projevem je náhlá ztráta vědomí a upadnutí s napětím končetin a krku, který může jít do záklonu. Nejznámějším je typický projev epilepsie, což je úplná ztráta vědomí, velké napětí svaloviny trupu i končetin, které jsou v pohybu. Záchvat provází pohyb žvýkacích svalů, slinění, pomočení, pokálení. Po záchvatu se zvíře může chovat normálně nebo je zmatené, naráží do předmětů, má nezvyklé chování.

Jaké jsou varovné signály před záchvatem?

Ze zkušeností majitelů nemocných zvířat i veterinárních lékařů vyplývá několik projevů, které mohou signalizovat přicházející záchvat. Jde o neklidné chování, nervozitu, přecházení, hledání majitele. Toto chování se může i stupňovat.

Jaké jsou příčiny vzniku epilepsie?

Příčiny stanovuje veterinární lékař na základě pečlivé diagnostiky. Podle výsledků vyšetření se toto onemocnění rozděluje do tří skupin:

1. Primární epilepsie: příčina záchvatů je v onemocnění tkáně mozku. Abnormální aktivita nervových buněk je způsobena přímým zasažením. Může jít o vrozené vývojové vady (vodnatelnost mozku), nádory, infekce (psinka), záněty mozkových blan, následky přímého poškození mozku nebo následných reakcí po úrazech (posttraumatická epilepsie).
2. Sekundární epilepsie: příčina záchvatů je mimo mozek. Nervové buňky ovlivňuje nesprávná funkce některého z orgánů, příčina je často v onemocnění oběhového systému, slinivky břišní, štítné žlázy, nadledvinek a zejména jater a ledvin. Tyto orgány slouží ke zpracování a vylučování odpadních produktů látkové výměny a pokud nepracují správně, tělo je nedokáže odstranit. Zplodiny metabolismu zůstávají v organismu a krevní cestou se dostanou do mozku. Mozková tkáň je velmi citlivá a tyto látky ji poškozují. Častým projevem je výrazné slinění, bezcílné bloudění, dezorientace, ztráta vědomí.

Do organismu se také mohou dostat z vnějšího prostředí i škodlivé a toxické látky a mozek na jejich přítomnost a následky otravy reaguje záchvaty a křečí.

3. Nespecifická (idiopatická) epilepsie: je bez známé příčiny a je označena jako „pravá“ epilepsie. Příčinou záchvatů je funkční porucha mozkové tkáně a abnormální aktivita konkrétních nervových buněk. Jedná se o nejčastější příčinu záchvatů (až 50%). Veterinární i humánní medicína léčí tyto stavy doživotním podáváním antiepileptických léků.

V případě idiopatické epilepsie je vhodné vyhledat ošetření pomocí manuálních technik. Na základě praktických zkušeností doporučených terapeutů Dornovy metody, z nichž mnozí jsou veterinární lékaři, dochází po ošetření pomocí Dornovy metody a Osteodynamiky zpravidla ke zmírnění nebo úplnému vymizení záchvatů.

Jaké je vysvětlení?

Příčinou těchto záchvatů je často funkční blokáda v oblasti krční páteře a týlní kosti. V této oblasti se nachází oběhové centrum a také některé hlavové nervy. Po manuálním ošetření jednotlivých segmentů páteře a jejího skloubení s týlní kostí a uvolnění funkčních i membránových blokád dochází k obnovení cirkulace tekutin, obnovení pohybu a kluznosti nervů a návratu k normální funkci mozkové tkáně. Doteky jsou velmi jemné, ošetřují se zejména fascie ve všech vrstvách, od povrchové až po nejhlubší vrstvu, která chrání nervový systém.

VŽDY JE NADĚJE!  

Foto: Archiv Áji Dunové