Egon… Je to už deset let…

Četli už jste báječnou a velmi vtipně napsanou knížku Petry Baďurové Egon: Děsná psina, ve které s nadsázkou sobě vlastní vzpomíná na svého jedinečného německého ovčáka? A věděli jste, že už je to deset let, co se od 12. 7. 2014 milý Egon prohání za duhou a vymýšlí originální lumpárny právě tam? Jeho panička mu ale u této příležitosti věnovala pár řádků a jak jinak než od srdce…

Je to už deset let, jak mávnutím proutku. Právě dneska to naposled bylo. A tak vzpomínám. A vlastně se mi asi po celou tu dobu stejská.

Po chlupech v nudlový polívce a po hádkách vo tom, že v párku je chemie.

Po flecích na saku, co vodmítnou v čistírně, po průjmu, co nedal mi celý noce spát.

Po věčně vrtícím vocásku, po smradu, když doma si prdne a zůstane dojemně stát.

Po budíku v pět ráno i ve dnech volna. Kvůli procházce, svalech a zdravý prostatě.

Po zapíchlym chlupu do paty a po slinách na dvířkách vod linky a taky na tváři.

Po zakouslým klíštěti, po bleše v kožichu, po hovně v pytliku, po bahně na botách.

Po zaschlym vospalku na nový kabelce a flusnutí mokrýho balonu do klína.

Je to už celých deset let, tak proč se mi stejská?

Po černý cestičce okolo pelíšku, po zápachu ze starý tlamy, když jde zas spát.

Po kráterech v anglickym trávníku a po písku, co chroupe pod pantoflí v předsíni na zemi.

Po špajzu s přepravkou konzerv z jehněte a po drobcích suchárků Dingo, co tam pokaždý krad.

Po nule na účtě, když bejval nemocnej, po podsadě na džínách do zvonu s pukama.

Po packách vobtisklejch na prsou haleny a po durch mokrym kabátě z procházky v slejváku.

Po lednici, kam se pro nás nic nevejde a po zašedlý vomítce na stěně, kde vopřenej spal.

Po škrábancích na dveřích vod spíže i po zaschlym fleku z lipánka na sukni.

Po pozdnim příchodu do práce, páč si chtěl hrát a po drobcích piškotů v kapse u bundy.

Po vykouslym vočíčku novýho plyšáka i bodech v listině vítězů závodu, když usmál se rozhodčí, se mi i dneska stejská.

Po vobtisku tlapek na polštáři v posteli a po potopě v předsíni dycky, když chlemstal ve vedru hltavě.

Po ledvině s pinzetou na trn a na klíště a po chlupech v auťáku, co nejdou do dneška vodstranit.

Po vocasu plným bodláků a krádeži tlačenky k večeři pro celou smečku, rodinu.

Po škrábancích na křesle z kůže v pokoji i po rozšláplý sušence na dece v ložnici

Furt se mi sakra stejská…

Po zaháklym balonku na větvi se šňůrkou a těch smutnejch vočích před vodchodem do krámu.

Po gumovym prasátku s nefunkčnim pískátkem a páchnoucim vepřovým uchem pod polštářem v posteli.

Po špinavech teplácích a klokance na balon, po trémě po ránu před stopou při zkouškách.

Po vůni, když se k nim člověk přitulí a po puchu z Kiltixu po bytě na jaře.

Po hlasitym štěkání každej den při zprávách a po smradu srsti a chlupů po dešti.

Po mrazáku plnym kližky a vepřovejch nožiček, po mokrym polibku s jazykem na jícnu.

Po volnu na chatě namísto u moře, po větě – tak ahoj, nemam čas, čeká mě, musim už jít.

Po vůni, pohledu, co je tak upřímnej, po něze, napětí, legraci, po lásce, po tom, že u mě leží,

a po mokrym čumáku na čele, když je zas léto a volno, ty prázdniny.

Celejch těch deset let!

Tu nekonečnou dobu, co utekla jak voda v potoce. Co pádí rychlejc, než Usain Bolt.

No tak jo. Přiznám se: dosud se mi po tom psovi s tim jeho zvláštním pohledem stejská.

Egon Ort Bohemia 14. 5. 2002 – 12. 7. 2014

Několikrát dotiskovaná knížka Egon: Děsná psina stále na https://www.kosmas.cz/knihy/265335/egon-desna-psina/ nebo na www.rebeldog.cz / Rebel Dog i s originální záložkou ve tvaru ovčáka a nadále i na recepci veterinární kliniky www.vetcentrum.cz /VETCENTRUM.

Pokud ji ještě nemáte a hodláte do ní jít, tak dejte vědět, jestli i vám se líbila anebo ne. Za to vám patří můj srdečný dík…

Petra Baďurová

Foto: archiv Petry Baďurové