Dogdancing – jdeme do finále!

Jo, jo, všechno jednou končí… Bohužel ne jinak je tomu i v případě našeho báječného seriálu o tanci se psem autorky Markéty Kunckové. Na závěr tedy pár kontaktů, abyste v případě zájmu věděli, kam se obrátit. Tak jdeme na to!

Po prázdninové odmlce jdeme do finále. Za celý rok jsme udělali kompletní průřez dogdancingem – jeho historií, spoustou zajímavostí, pořízením pejska, prvními krůčky, tréninky, závody, zkouškami, zahraničím apod. Doufám tedy, že některým z vás to bylo alespoň k užitku, třeba při rozhodování nebo jen pro získání informací o tomto psím sportu.

Tentokrát bych pro vás chtěla napsat pár důležitých informací a kontaktů, které vám nebo někomu ve vašem okolí budou v začátcích velmi užitečné.

Takže to veškeré zázemí, pravidla, pořádání zkoušek a závodů, vystavování všech dokumentů apod. má na svědomí Dog Dancing Club Czech Republic, zkráceně DDCCR a své stránky má na adrese: www.dogdancingclubcr.cz. Nabízí členství v klubu (není povinné, ale má svoje výhody), vystavování výkonnostních knížek, pořádání zkoušek, závodů a mistrovství, pořádání kvalifikaček na ME, MS a Cruft´s, prodej klubových předmětů a poskytování rad a informací. V sekci dokumentů na stránkách najdete velice užitečné věci, jako jsou přihlášky a žádosti, zkušební řády v ČJ a AJ a návody pro podnikavé, jak pořádat závody nebo se stát rozhodčím DD. V další sekci „plánované akce“ najdeme seznam oficiálních závodů a zkoušek na celý rok, nově dokonce i odkaz na zahraniční závody a co je velice šikovné, je vzorový seznam cviků pro postupové zkoušky. Samozřejmě se zde také můžete seznámit s proběhlými akcemi, jejich výsledky, seznamem rozhodčích a týmy, které došly až na samý vrchol a staly se Championy DD. Jako začátečníci určitě oceníte i seznam instruktorů DD.

Nejjednodušší to mají samozřejmě ti, kteří jsou z Prahy a blízkého okolí. Zde je nabídka tréninků a instruktorů poměrně bohatá. Ať už v Psí akademii Dance and Jump v Horních Počernicích v hale Pet Center pod vedením dlouholeté zkušené trenérky, rozhodčí a závodnice Petry Malé nebo na jižním konci těsně za Prahou v Boudě ve Vraném nad Vltavou, kde vás bude trénovat jedna z nejúspěšnějších závodnic, mnohonásobná mistryně, držitelka 3x COD (Champion DD), rozhodčí a trenérka Vanda Gregorová. Na Praze – západ se můžete svěřit do péče taktéž úspěšné trenérce, rozhodčí a trenérce Šimoně Drábkové, na Praze 10 v Pesoparku se o vás postará trenérka a rozhodčí Alena Balcarová. Mezi další úspěšné závodnice a trenérky patří Hanka Maršálová, Anička Říhová, Andrea Špalková, Lucka Smolíková nebo Irena Ištvánková.

Mimopražští to mají trošku horší, ale určitě se i tady najde nějaký kontakt, namátkou uvedu alespoň některá jména:  Alena Smolíková (Jaroměř) – nyní nově Mistryně Evropy ve freestylu!!!, Sabina Koubková (Prostějov, Přerov), Pavla Kamrádová (Nymburk), Vanda Říhová (Sokolov), Lenka Kohoutková (Chlumec nad Cidlinou), Pavlína Doležalová (Zbraslav u Brna) nebo Veronika Kučeriková (Ostrava).

Závěrem bych chtěla přidat svůj osobní poznatek a vzkaz pro všechny, kteří se vydávají na cestu se svým pejskem. Mít úspěch a stát na postech nejvyšších je zajisté krásná věc. A lze toho dosáhnout dvěma způsoby. Buď tvrdým drilem bez ohledu na to, jestli to psa baví a těší, ale naše ego je uspokojeno, anebo zlehka, kdy to je opravdovým potěšením, jak pro psovoda, tak pro jeho pejska a oba je to baví. A věřte, že to je vidět, vždycky. Stejně jako u všech ostatních oblastí života se dostaneme nejdál, když „netlačíme na pilu“, tady to platí zrovna tak. Nejde o to nesnažit se jít kupředu, ale nebudu nutit psa, kterému to očividně nepřináší radost, a raději s ním začnu dělat agility. Není pejskař jako pejskař. Někdo si pořizuje psa na chov, výstavy, agility nebo nějaký jiný sport a nějaká „nedokonalost“ psa mu plány zhatí a tak dá zvíře pryč…někdy i víc zvířat za sebou, protože čeká na to „dokonalé“. Pejskař „srdcař“ se radši situaci přizpůsobí a jde jinou, novou cestou. V tom je mezi nimi největší rozdíl. Je to o prioritách. Máme doma pět fenek. Jednu starou bábu křížence, táhne jí na sedmnáctý rok a ta už vyžaduje pouze nadstandardní péči se všemi svými neduhy. Další osmiletá fenka má srdce pro dogdancing. Jakmile přijde na taneční plochu, ožije a začne se smát. Dozrála k tomu ale až po třetím roce života. Naše šestiletá tančí, celkem ji to i baví (tedy freestyle, HTM je statická nuda), ale agility nebo frisbee je lepší. Dvouletá ještě zdaleka nedospěla, je to pošuk a našla se zatím v pasení drůbeže. Poslední roční fenka v sobě probudila velkou vášeň k ovečkám, i když DD jí jde taky. Takže se přimlouvám za všechny pejsky, dejte jim čas a prostor, berte je jako individualitu, nespěchejte na ně, zrajte s nimi a hlavně je milujte, když tančí, i když se jim tak úplně nechce a nezatracujte je.

Foto: Martina Irglová