Chovatelská poradna – Moje fena nemá struky

Všechny naše poradny jsou tu samozřejmě pro vás a jednou z těch nejfrekventovanějších je rozhodně ta chovatelská. Tentokrát nám přišel opravdu velmi zajímavý a dalo by se říci, že i ojedinělý dotaz od jedné naší čtenářky. Věříme, že i vy si moc rádi přečtete, co na to říká Bc. Vladimíra Tichá…

Je naprosto normální a také v pořádku, když se majitel psa o svého čtyřnohého kamaráda dostatečně zajímá a má ho načteného nejen, co se jeho chování týče, ale také po stránce anatomické. U fenek se naše pozornost mimo jiné upírá i na anatomické utváření mléčné lišty a počet struků. A když něco nesedí, není od věci se tím zabývat a ujistit se, zda hrozí, či nehrozí nějaké problémy.

Dotaz:  Dobrý den, mám desetiměsíční fenku plemene kavalír King Charles španěl s PP a momentálně řeším dva „problémy“. Chtěla bych tedy poprosit o radu či názor. Jednak by mne zajímalo, zda je normální, že naše Bessy stále ještě nehárala a do zhruba jakého věku to nemám řešit. A pak jsem si všimla, že naše kavalírka nemá cecíky, respektive jenom dva a jinak nic. Na silnější pohmat a při troše fantazie by se možná dalo říct, že na některých místech uvnitř pod kůží něco malinkého je. Asi to není úplně normální. Setkali jste se někdy s takovou anomálií a hrozí naší fence nějaké komplikace? Předem děkuji za vyjádření.

Dobrý den,

termín, kdy dojde k první říji, se může lišit v rámci plemen i jednotlivých fen. Osobně si myslím, že pokud fenka Vašeho plemene ve věku deseti měsíců ještě nehárala, není důvod se plašit. Jednak k hárání může brzy dojít a také existují případy, kdy první říje proběhne tak skrytě, že si jí majitel ani nevšimne. Postup v případě, kdy je majitel znepokojen tím, že fenka ještě nehárala, může být velmi různý. Někdo doporučuje hárání hormonálně ovlivnit, spíše ale převládá názor ponechat vše přirozenému průběhu.

To, zda může problém souviset s tím, co píšete o strucích, by mohlo vyřešit detailní vyšetření. Opravdu se může jednat o anatomickou vadu, problém ale může spočívat i v tom, že fenka ještě není pohlavně vyspělá. Plně vyvinutá a funkční je mléčná žláza až po zahájení pohlavního cyklu.

Vaše otázka ale nabádá k zamyšlení nad utvářením mléčné žlázy feny z pohledu chovatelského. Hodně se tím zabývají u hospodářských zvířat a určitě vědí proč. Např. předpisy u prasniček při zařazování do reprodukce hovoří o počtu struků a říkají, že počet struků je pro budoucí využití prasničky rozhodující, a to z hlediska produkce mléka pro selata a uvádějí i požadované počty (7/7 - tj. sedm struků v levé mléčné liště a sedm v pravé mléčné liště), počet struků například 4/4 je zcela nedostačující. Fenka není prasátko a až na výjimky nemívá tak početné vrhy jako prasnice a své potomstvo uživí. Přesto je třeba nad utvářením mléčné žlázy přemýšlet.

Možná problém trochu pomůže osvětlit pár základních informací o anatomii mléčné žlázy. Mléčná žláza, latinsky nazývaná glandula mammaria nebo mamma, je u feny uložena v tak zvaných mléčných lištách, začínající na přední části hrudníku a končící v zadním mezinoží. Mléčné lišty jsou dvě a ve starší literatuře je můžete najít pod označením mléčné čáry. Mléčná žláza se skládá ze dvou částí. Ta první se nazývá sekreční, skládá se z velkého množství alveol a tvoří se v ní sekret, tedy mlezivo a následně mléko. Druhá část je označována jako vývodová a ze samotného názvu vyplývá, že materiál vytvořený částí sekreční odvádí ven. Část vývodová je zakončena strukem, což je stejný pojem jako u jiných savců používaná bradavka. Část sekreční a část vývodovou tvoří samostatné jednotky. Právě počet struků je to, co vidí majitelé fen, podle čeho se mohou řídit v otázce, kolik vlastně jejich fenka v mléčných lištách žláz má. Uváděno je, že feny mívají na každé straně pět žláz, vidíme pět struků, což dohromady tvoří dostatečný počet deseti míst, ze kterých se dá pít pro běžně početný vrh. U malých plemen bývá někdy struků méně a u celé řady fen jsou ty první hrudní méně vyvinuté.

Teď se možná někdo ptá, proč nás počet struků má z hlediska reprodukce zajímat. Ono totiž někdy dojde k tomu, že je počet struků lichý a že některá z částí mléčné žlázy obsahuje část sekreční, ale část vývodová chybí. Tam pak může při laktaci, a to i při laktaci falešné, docházet k docela nepříjemným problémům. Mléko se tvoří, ale nemá kudy odcházet. Výsledkem bývá zánět mléčné žlázy, který z postižené části přechází do dalších míst. Pro fenu to je problém bolestivý a vždy je třeba vyhledat veterináře. Jsou-li pod fenou štěňata, narušuje to jejich základní výživu a o to určitě žádný chovatel nestojí.

Každý chovatel by se měl o utváření mléčné žlázy své feny zajímat. Praktická zkušenost učí, že to je problém dědičný a že v  jeho případě často platí staré přísloví říkající „jaká matka, taká Katka“. Je na zvážení, zda na fenách s anatomickou vadou mléčné lišty máme chovat. Je ale strašně těžké se rozhodnout, že jinak naprosto vynikající fenku kvůli chybějícímu „cecíku“ vyloučíme z chovu.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: autorka dotazu, Michaela Weidnerová