Chovatelská poradna – By parentage aneb Po rodičích…

Zajímalo by vás, jak je to s přepisováním výsledků vyšetření na dědičně podmíněné choroby potomkům? A proč to nejde dělat do nekonečna a je třeba testy opakovat? Tak to jsou přesně otázky, které už delší dobu vrtaly v hlavě jedné naší čtenářce. A my se nyní podíváme, co na to říká mluvčí ČMKU Bc. Vladimíra Tichá.

V současné době evidujeme v chovu psů celou řadu nejrůznějších dědičně podmíněných chorob, k jejichž propuknutí či nepropuknutí je u daného jedince třeba dispozice předaná od obou rodičů. Řadě takových onemocnění se dá předcházet vhodným sestavením chovného páru, v němž jsou otec i matka laboratorně otestovaní. A co znamenají výsledky jejich vyšetření pro potomky, se dozvíme v odpovědi na další dotaz do naší chovatelské poradny. 

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mne, z jakého důvodu již nyní není možné na plemenné knize přepisovat u genetických onemocnění s „jednoduchou matematikou“ (čistý, přenašeč nebo nemocný) výsledek „čistý po rodičích“ do průkazu původu i dalším generacím?

Krátké vysvětlení na úvod

Než odpovím na otázku, bude možná prospěšné krátké vysvětlení. Dědičně podmíněná choroba je choroba, pro kterou si potomek vlohu přinesl od obou rodičů nebo od jednoho z nich. Zda se musí jednat o oba rodiče či jen o jednoho, závisí na typu dědičnosti daného onemocnění. Ten zájemci většinou najdou na webech genetických laboratoří (např. Genomia).

U většiny dědičně podmíněných chorob trápících naše psy je tak zvaná recesivní somatická dědičnost. V praxi to znamená, že k tomu, aby daný jedinec onemocněl, musí získat vlohu pro chorobu od obou rodičů. Nesmyslné z tohoto pohledu bývá tvrzení, že „to zdědil po otci, moje fena nic takového nedává“. Z hlediska genetického založení ve vztahu k určitému dědičně podmíněnému onemocnění rozeznáváme zhruba tři kategorie psů a fen:

1.  Jedinec je zdravý klinicky i geneticky. Nemoc se u něj neprojeví a vlohu pro ni nemůže předat potomstvu. Výsledek genetického vyšetření je uváděn jako clear (N/N).
2. Jedinec je klinicky zdravý, nemá příznaky onemocnění, ale má v sobě vlohu, kterou může předat potomstvu. Takový jedinec bývá označován jako přenašeč – carrier (N/P) a tak zní i výsledek genetického vyšetření. Přenašeče nelze odhalit klinickým vyšetřením. Neřekne nám to tedy veterinář při běžné ani podrobné prohlídce psa, ale chceme-li něco vědět, musíme poslat vzorky do specializované laboratoře.
3. Jedinec je nemocný nebo v průběhu života s největší pravděpodobností onemocní. Výsledek genetického vyšetření zní affected (P/P). Takový jedinec vždy vlohu pro onemocnění předává svým potomkům.

Co to znamená pro chov?

Z chovatelského hlediska jsou psi z první kategorie pro chov ideální. S druhou kategorií by se mělo nějakým způsobem pracovat. Nabízejí se dvě možnosti. Lze přenašeče z chovu úplně vylučovat nebo je možné stanovit pravidlo říkající, že přenašeč může být dáván do páru pouze s jedincem klinicky i geneticky zdravým. Jaký způsob zvolit je těžké. Zabývá se tím i Chovatelský řád FCI. Vycházet by se mělo ze závažnosti choroby a z velikosti chovné základny plemene. Třetí kategorie by měla být z chovu vyřazena.

Asi je na místě připomenout, že výše uvedené se vztahuje na genetická vyšetření. V případě klinických vyšetření, jako jsou např. na dědičně podmíněné oční vady, dysplazie kyčelního kloubu nebo luxace patelly to psát nelze. Klinická vyšetření nepostihnou tak zvané přenašeče, tedy jedince, kteří sice sami danou chorobou nejsou postiženi, vlohu pro ni ale mohou potomkům předávat. Mimo to klinické vyšetření postihne momentální zdravotní stav jedince a neříká nic o tom, zda v budoucnosti onemocní či ne. To je zvláště důležité např. v případě dědičně podmíněných očních vad, kde v protokolu s výsledkem vyšetření bývá doporučení vyšetření po roce zopakovat.

Zpět k otázce…

Pokud mají rodiče štěněte výsledek genetického vyšetření čistý/clear/NN znamená to, že vlohu pro onemocnění nevykazují a nemohou ji ani předat dál. Pak se u potomků uvádí clear by parentage, tedy „čistý po rodičích“ a není nutné u štěňat opakovat genetické vyšetření.  Otevírá se otázka, zda stejný výsledek se má uvádět opravdu jen tam, kde u rodičů bylo vyšetření provedeno, tedy v první generaci potomků nebo zda je možné stejné hodnocení přepisovat i z předchozích generací.  Jako příklad by šlo uvést, že všichni pradědečci a prababičky otce i matky byli vyšetřeni s výsledkem clear a že se tedy by parentage uvádí i u jejich prapravnuků.  

Názory na problém se rozcházejí a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Leckdo vychází ze samotného označení. By parentage znamená po rodičích nikoliv po prarodičích. Vyloučit nelze ani různé mutace. Problematické je ověřování dokladů o provedeném vyšetření, zvláště to, zda při odběru vzorků byla provedena kontrola identity daného jedince.  Problémem se zabývala 7. 1. 2019 Rada plemenných knih ČMKU a na její doporučení P ČMKU přijalo usnesení říkající že:  „U dědičně podmíněných chorob může být proveden zápis, že jedinec je čistý po rodičích. Propisování zdraví je možné pouze v této jedné generaci a je doporučeno, aby danému jedinci bylo doloženo ověření parentity“. Stručně řečeno psát u potomků clear by parentage je možné pouze u první generace. U dalších generací by mělo být provedeno vyšetření. Možná se to leckomu bude zdát nesmyslné. Chceme-li ale odstranit z našich chovů závažná onemocnění a chceme-li pracovat při vedení chovu s výsledky vyšetření, je třeba k tomu přistupovat rozumně a dávat jasná pravidla.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: archiv CHS Eldorádo Lipí, Martina Irglová, Jitka Metličková, Monika Němcová, Nikola Kolářová