Chci, aby si lidé se svými psy rozuměli!

Rádi byste si přiblížili moderní trendy v oblasti socializace a výchovy a nevíte úplně přesně, kam se obrátit? Je jasné, že byste chtěli svému pejskovi dopřát jen to nejlepší a navíc prověřené. V tom případě pro vás máme jeden skvělý tip, a to nejen na trenéra a organizaci, ale i na náš nejnovější seriál! A začínáme úvodním rozhovorem s jeho autorkou…

Jistě se shodneme na tom, že správná výchova a socializace psa je jedním ze základních stavebních kamenů našeho budoucího bezproblémového společného soužití. A to si moc dobře uvědomuje i Veronika Chramostová, zakladatelka projektu Canine Patrol Adventure, který nabízí pomoc a radu široké kynologické veřejnosti, a to zejména té začínající. A přístup je více než sympatický. Nakonec sama velmi trefně říká, že: „Ve výchově a socializaci volíme cestu srozumitelného vysvětlení, kdy je proces učení kontinuální a posilující vzájemný vztah. Nenabízíme žádná rychlá instantní řešení, ale dlouhodobou koncepční práci.“ A právě paní Veronika nám na toto téma přislíbila seriál a my bychom vám ji nyní moc rádi prostřednictvím následujícího rozhovoru představili.

Dobrý den, to je jednoduché, asi jako většina z nás jsem k tématu kynologie přičichla už jako malá holka, kdy jsem rodiče ukecala a mohla mít svého vlastního pejska, se kterým jsem mohla běhat po přírodě, po městě, po cvičácích i po voříškiádách, starat se o něj a tak mne to téma chytlo a už vlastně nikdy nepustilo. Pracuji hodně s lidmi, abych jim pomáhala dovést je ke společnému cíli a ve spojení leadershipu a kynologie vidím hluboký smysl. Kromě kynologie a managementu se zabývám spoustou zdánlivě nesourodých témat, jako jsou práce s daty a IT obecně, astrofyzika, cestování nebo třeba psaní. A ve výsledku mne baví tato nesourodá témata spojovat a hledat v nich souvislosti užitečné všem.

Ano. Je to knírač. Všechny velikostní rázy jsou fantastická plemena. Líbí se mi na nich asi úplně všechno. Primárně to je dobrosrdečný rošťák a srandista pro svého člověka, odměřený k cizím. Často a rád používá svou hlavu a svůj bystrý úsudek pro cokoliv výhodného, co svět přináší a člověk díky tomu nikdy neustrne, pořád musí být několik kroků napřed, tříbit mysl a makat na sobě. 

Nepřekvapí, že je to knírač, toho času velký knírač. Speciálně jeho jsme vybírali dlouho, uvážlivě, jak chovatelskou stanici, tak konkrétní zvíře, aby seděl na povahu svého člověka i náš životní styl. Vyplatilo se to. Máme dnes skvělého parťáka, se kterým lze podnikat cokoliv a kdykoliv. Další chlupáč se zatím nechystá, čas je jen jeden a zatím ho škoda mělnit na více zvířat.

Je to dříč a baví ho skoro všechno, co znamená spolupráci. Představme si pod tím vše, od denního společného života v přírodě, ve městě, v kanceláři jako doprovodného parťáka, až po společnou zábavu v podobě klasické sportovní poslušnosti, obran nebo pachových prací. Teď jsme pomalu začali přidávat i třeba prvky z mondioringu, který by mne nakonec docela lákal jako celek. V oblasti pachových prací jsme se nakonec ustálili u noseworku, který je úžasný ve své skladnosti, přenositelnosti a de facto flexibilitě a nezávislosti.

Projekt CPA (Canine Patrol Adventure) vznikl vlastně jako důsledek propojení zkušeností, a to nejen z kynologie, ale i právě třeba z leadershipu, koncepčního vedení různých témat a vzdělávání lidí v různých oblastech. Spouštěčem byla potřeba nějak koncepčně uchopit celkové téma socializace psa, kdy zejména v době covidové se to, co jsem vídala u lidí, rozhodně neslučovalo s potřebou vést mého psa. Postupně jsme naráželi na spoustu mylných představ o socializaci, zejména u prvopejskařů, jejichž procento v časech pandemie narostlo exponenciálně a bohužel tato představa o socializaci měla a stále má dopad na velké množství zvířat, lidí, ale to nejen těch, kteří mají trochu mylnou představu o tom, co socializace psa znamená, ale samozřejmě pak i těch ostatních. Dali jsme tak dohromady koncept akademie socializace psa, kde je cílem od toho nejjednoduššího po nejsložitější pomoci lidem chápat obsah, rozumět tématu v celém kontextu, umět pochopit, co kdy a jak se pes učí a proč a jak toho využít pro účely vychovaného a socializovaného psa. Až když se člověk v tématu orientuje, může vést svého psa, být mu srozumitelným učitelem a průvodcem. Nenabízíme žádná rychlá instantní řešení, ale dlouhodobou koncepční práci.

V podstatě jsem už odpověděla výše, tak jen ve zkratce. Když pomůžeme ostatním s tématy socializace a výchova, stejně jako jim pomůžeme sám sebe rozvinout v oblasti kynologie, bude to ku prospěchu jejich zvířatům a v konečném důsledku k pohodovějšímu spolužití nás všech.

Samozřejmě, že sleduji a vidím, jakým směrem se ubírají trendy a proč. V některých případech je to jedině dobře, v jiných je to trochu nešťastné. Každý pes je jedinečný, stejně jako každý člověk, tím spíš je naprosto unikátní kombinace toho kterého psa a člověka. Taktéž je třeba si uvědomit, jakým stylem se zvířata učí, a to jak z pozitivních zkušeností, tak i z těch negativních. Trénink pak jako takový je opět různorodý. Jsou situace, kdy je naprosto bezkonkurenční pozitivní trénink a pak nastanou situace, kdy se zase nehodí. Vždy je potřeba věc dělat tak, aby bylo výsledkem spokojené sebevědomé a frustračně odolné zvíře, které je napojené na svého člověka, na něhož se může spolehnout. Nelze paušalizovat na jednu osvědčenou metodu.

Úplně kdokoliv, kdo je ochoten primárně se sám vzdělávat, strávit nad vlastní edukací spoustu času a totéž množství pak věnovat svému psovi. Věcně pak se snažíme pomoci lidem umět žít se svými pejsky tak, aby si rozuměli, chápali se a byli spolu parťáci. Normální život, spolu a bez stresu. Protože se zaměřujeme na socializaci psa ve městě, tak live akce provádíme v Praze.

Snad ani ne socializaci a výcvik, ale tak celkově. Někdo má pocit, že výcvik nepotřebuje a představuje si pod tím hodiny v pořadovce na cvičáku nebo snad buzeraci psa. Jiný naopak má potřebu pořád socializovat, protože se přece říká, že je to správně, ale představuje si pod tím pouze kontakt s ostatními psy. Ideálně pak v té podobě, že tito si spolu hrají, lítají, zatímco páníčci probírají kde co v hloučku v parku a mají z toho spíš společenský sraz než řízenou výukovou lekci pro svého svěřence. Obojí dvojí je velmi zjednodušená, vlastním potřebám a dost často i pohodlnosti ohnutá realita. Prakticky lze vnímat tři kategorie, a to výchovu, výcvik a socializaci. Výchova je nezbytná a stanovuje mantinely, v nichž se pejskovi v životě vyplatí se pohybovat. Výcvik představuje nástroj a jazyk, jak fungovat a zajistit sérii pojmenovaného chování, které je nezbytné pro ovladatelnost. Socializace pak představuje navyknutí na prostředí a všechny jeho prvky – živé i neživé – které bude zvíře ve svém životě potkávat a kde je cílem je neřešit.

Z uvedeného je patrné, že vycvičený pes nutně neznamená vychovaný nebo socializovaný, stejně tak ale vychovaný a socializovaný pes se neobejde bez ovládacích prvků poslušnosti výcviku.

Městské socializační procházky představují náš vymazlený produkt, který je dostupný dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Jedná se o sérii sedmi po sobě jdoucích společných procházek v centru Prahy, které na sebe navazují svou obtížností tak, aby se postupně psovod a jeho pejsek spolu probrali všemi důležitými kapitolami, které socializace psa ve městě obsahuje. Běh je vždy pro ustálenou a předem vybranou skupinku psů, kteří se k sobě hodí a v rámci tréninků se nebudou rušit, naopak se budou podporovat. Každý tým (člověk-pes) má tak možnost v poměrně krátké době zažít opravdu progres v tématu socializace psa na město. Součástí jsou tipy a triky, neodmyslitelné jsou některé dílčí části výchovy i výcviku a to vše v reálném prostředí centra Prahy. Cílem je naučit se spolu fungovat ve městě, resp. vědět, na co všechno se zaměřit a jak a následně si to přenést do svých každodenních životů.

Tak asi bych vám to trochu poopravila. Každý rozumný člověk, a to nejen v kynologii, ale v jakémkoliv oboru by se měl vzdělávat. Pro mne osobně je vzdělávání se důležité jak v oblasti tématu samotného (různé semináře, školení, certifikáty), tak i v tom, jak, co a proč dělají ostatní. Nejen že to dovoluje tříbit si vlastní myšlenky, nenechat si utéct novinky a moci tak v oboru dále růst spolu se zkušenostmi z praxe, ale i vědět, kdo co třeba na trhu nabízí a proč.

Máme heslo „Člověk a pes, spolu a bez stresu“. Naše vize je pomoci lidem, aby jejich procházka s jejich psím parťákem nebyla zdrojem stresu a obav, ani pro ně, ale nakonec třeba ani pro jejich okolí. Klíčový je pro nás individuální přístup ke konkrétní dvojici člověk a pes, protože věříme, že každý je jedinečný a zaslouží si takovou formu učení, která je přizpůsobená jejich potřebám a osobnosti. Ve výchově a socializaci volíme cestu srozumitelného vysvětlení, kdy je proces učení kontinuální a posilující vzájemný vztah. Naše mise je pomoci v cestě harmonického soužití bez stresu. Nabízíme dlouhodobý koncepční plán socializace a výchovy šitý na míru právě tomu konkrétnímu pejskovi a jeho člověku.

Ano, je to tak. Když jsem si dávala dohromady hrubou kostru a osnovu toho, co by mohlo všechno v seriálu být, vyšlo mi asi přes třicet témat, co by se dalo rozebrat. Zatím se lze v kostce těšit nejen na téma socializace a co si pod ní vlastně představovat, ale i její vazbu na výchovu, učení psa anebo třeba konkrétní tipy a triky jak socializovat psa (nejen ve městě) a proč či třeba jak využít socializaci pro společný vztah a spolupráci.

Moc vám děkuji za krásné povídání a přiznám se, že už teď se sama moc těším na váš seriál.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Veroniky Chramostové, Pixabay

https://www.socializacepsu.cz