Bylo, nebylo… A před x lety se vše dělalo jinak...

Zní vám tento titulek k článku tak trochu divně? On ale zas tak divný není, on je totiž velice pravdivý. A protože v redakci patříme k vášnivým sběratelům knih s kynologickou tématikou, a zvláště těch starých, občas narazíme na něco opravdu senzačního. Podobně jako tentokrát...

Tímto malým článkem bychom chtěli odstartovat zbrusu nový seriál. Budeme totiž provádět malé recenze knih, které jsme četli. A nebude se jednat pouze o knihy nové, ale také o ty staré. Protože v těch jsou neskutečná moudra, tajemství a krásy. Pozor přátelé, právě začínáme...

Pojďme si společně otevřít opravdu starou knihou. A proč? Protože už sice něco pamatuje a některé rady v ní by se dnes daly hodnotit skoro jako týrání zvířat, ale na druhou stranu je velmi poutavá. A která to tedy bude? Podíváme se na knihu z roku 1988 a názvem „400 Rád pre milovnikov psov“ od Manfreda Koch-Kostersitz.

O co jde...?

Kniha, jak již název napovídá, je psaná jako rádce pro chovatele a majitele psů. Najdeme v ní tedy celkem 409 rad rozdělených do mnoha kapitol, ke kterým se vztahují jednotlivé rady. Jako příklad můžeme uvést třeba: „Komu odporúčáme chovať psa?“ A k tomuto tématu si lze přečíst šest rad krásně očíslovaných a s pěknými a mnohdy vtipnými ilustracemi od Hanse Preuscho. Nalezneme zde také barevnou a černobílou přílohu s fotografiemi plemen psů. Je tak možno prohlédnout si jednotlivá plemena a seznámit se s tím, jak vypadala cca v roce 1988. Na konci knihy pak uvidíme malý přehled plemen psů v podobě přehledné tabulky o pěti sloupcích, kde se ke každému plemeni dozvíme jeho základní parametry, tedy výšku a tvar těla, barvu a typ srsti, jeho vlastnosti a použití.

Co nám radí naši staří...?

Co nám radili dnes již staří pejskaři? Ačkoliv jsme se v kynologii dostali o jednatřicet let dál a vstoupili do jiného století, některé jejich rady rozhodně stojí za zvážení a jsou mnohdy cenné i v současné době.

Jako vážně...?

Některé rady jsou tak, řekněme, drsné, že pokud byste je dnes zkusili, tak vás ostatní nařknou z týrání zvířat. Pravdou však je, že když jsem si o tom povídala se starými pány pejskaři, vysvětlili mi, proč tomu tak bylo. A asi ano, smysl to dávalo, ale já jsem holt mladší generace a po psech řetěz neházím a už vůbec nezvedám štěňata za ocásek do vzduchu…

Věřte, nevěřte…

A další takový pro mnohé už nyní absolutně nepřijatelný „zákrok“. No, posuďte sami… Když pes například neposlechne, máme po něm hodit řetěz a na vyobrazení u tohoto textu je asi malá čivava. Můžeme také použít prak a po psu střelit. Takových „perliček“ je v knize opravdu mnoho. Přesto si myslíme, že to je kniha, která by neměla scházet v žádné domácí knihovně.

Redakce eCanis v žádném případě nenabádá chovatele a majitele psů k takovým praktikám. Článek je pouze o radách z knihy, která byla vydaná v minulém století.

Jaký máte názor na rady obsažené v knize? Napište nám na redakce@ecanis.cz. Jeden z vašich názorů odměníme.

A co vás čeká příště?

Příště si otevřeme jednu ze současných knih, která se však zabývá historií, a to vyloženě tou četnickou. Těšit se tak můžete na četnického psa Alta.

 Foto: archiv redakce