Byla zachráněná a stala se záchranářkou!

Také vás dojímají příběhy a osudy pejsků z útulků? A zejména ty se šťastným koncem? Pak tu pro vás přesně jeden takový máme a zaručeně se vám bude líbit!

Nezavrhujme pejsky z útulku, protože oni nám toho mohou opravdu hodně dát. A stejně tak tomu je i v případě malé fenky křížence z mosteckého útulku jménem Mokki. Ta nalezla milující domov a stala se dokonce záchranářským psem se čtrnácti zkouškami a účastí na Mistrovství republiky. A protože Mokki oslavila na Nový rok již své desáté narozeniny a je to navíc opravdu velmi šikovná psí dáma, museli jsme vyzpovídat i jejího páníčka Josefa Bohdala.

Pepo, Mokki je jedna malá (velká) fenka, která díky vám dostala druhou šanci a oplatila vám to mnohonásobně, nepletu se? Jak tedy začal váš příběh?

Pracuji v útulku jako ošetřovatel a v roce 2011 jsem se začal rozhlížet po náhradě za svou flatku Grace Tichý Ruland, která se chystala do důchodu. Rozhodoval jsem se, zda koupit opět štěně flata. Ovšem v květnu přivezla MP Most do mosteckého útulku malé štěně i s očkovacím průkazem, kde stálo magické datum narození 1. 1. 2011. Fenka byla ve špatném zdravotním stavu a dostala jméno Mokki. Zaujala mě její milá povaha a její učenlivost. Během deseti dnů už byla schopná se mnou spolupracovat. A naučila se během tří dnů štěkat, tak jsem si řekl, že si ji vezmu. 

Vaše parťačka tedy nyní 1. ledna oslavila své již desáté narozeniny. Na Mokki vám hodně záleží, protože to, jak jste řešil její narozeniny, mě velice zaujalo. Řekněte nám, jaké ty roky po jejím boku byly? 

Víte, já nepatřím zrovna k upovídaným lidem, a tak i když se mi v hlavě honí spousta myšlenek, tak bych to popsal asi takto. Byly to roky vzájemné spolupráce a soužití. Mokki velice ráda pracuje, a tak jsme těch deset let prožili na trénincích, ukázkách, závodech, ale hlavně společně v práci i doma. Je velice chytrá a mnohokrát trénovala ona mě a ne já ji. Já jsem trošku nervák a na závodech či zkouškách jsem měl tendenci jí mluvit do práce, ale ona je svá a paličatá, a tak si při vyhledání ode mne do toho moc kecat nenechala, což bylo jen dobře. Dokáže mi dělat i naschvály, když si třeba schovala k sobě do pelíšku mé klíče od auta a doslova se smála, když jsem je hledal. Jinak jsme nerozluční parťáci a doprovází mně opravdu dvacet čtyři hodin denně.

Vzpomínáte si ještě na její první sutiny?

Mokki jsem vzal poprvé na sutinu hned, co jsem si ji přivezl z útulku vlastně jen ze zvědavosti, jak bude na nepříjemný terén reagovat. Malá fenečka běhala po sutině sem tam a chovala se jako doma. Byl tam se mnou pan Kuchta, který se nabídl, že se mi schová a abych ji vzal a pustil do sutin. Poslal jsem ji doleva a potom vpravo, reagovala na pokyny jako starý mazák a pak najednou začala štěkat, tak jsem se šel za ní podívat a ona bez problému vyštěkala pana Kuchtu v sutinovém chroští (keř) a bylo mi řečeno, že je moc šikovná. A tím začala moje kariéra. Jen bych chtěl říci, že na tom tréninku nás bylo více a nikdo nechápal ty její úžasné schopnosti.

Více o panu Vladimíru Kuchtovi se můžete dočíst v naší rubrice „Legendy Československé kynologie“.

Bez Vladimíra Kuchty si záchranařinu nelze ani představit!

Na jaře v roce 2020 jsme do naší pomyslné síně slávy uvedli další významnou osobnost, ...

14.3.2020Legendy československé kynologieZáchranářská kynologie

Ona je nyní už „paní profesorkou“ a má toho za sebou opravdu mnoho. Ale vážně… Dokážete nám zde vyjmenovat její největší úspěchy?

Ano, má na svém kontě celkem čtrnáct složených zkoušek – SZBK ČR: ZZZ, ZZP1, ZZP2, ZZP3, ZTV1; IPOR: RH-TE, RH-TA, 2x RH-TB, RH-FLA; KJ ČR Brno: ZOP, ZUP1 a NZŘ: ZZO, ZZO1. Na poháru prezidenta startovala sedmkrát a z toho jednou obsadila 2. místo. Český pohár absolvovala čtyřikrát a také jeden vyběrák na MR, na které se následně i dostala. Vyhrála i pohár plemen.

Nejvíce si cením složení nejvyšších záchranářských zkoušek, a to jsou ZZP3 a RT-TB2.

Tato psí „dáma“ má přeci jen již svůj věk. Jakému se těší zdraví?

Je jí deset a je to dáma, jak sama píšete. Jsem vděčný za to, že je v dobrém zdravotním stavu a těší se pevnému zdraví. Možná bych se nebál říci, že je na svůj věk až moc živá. Když má dobrý den, tak si se mnou dovede hrát a chová se jak malé štěně.

Berete ji stále ještě na sutiny, či ji v kondici udržujete jinak?

Beru ji pořád do sutin, ale už ji nehoním, aby hledala, protože v roce 2020 se při cestě na výběrový závod MR stal Mokki úraz. Při naskakování do auta jí vyhřezla plotýnka. Od té doby po zaléčení chodíme pouze kondičně na procházky a na sutinu ji beru jen, aby jí to nebylo líto. Trénuji totiž další fenku z útulku. Beru ji do lesa a na delší procházky, to ji těší. A chtěl bych říci, že se moc ráda vozí v autě.

Děkuji vám za rozhovor a přeji ještě mnoho společných let ve zdraví...

Foto: archiv Josef Bohdal