Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
A je tady zase čtvrtek a s ním i povídání o plemeni měsíce! Flanderský bouvier je impozantní plemeno s jedinečným exteriérem, ale hlavním důvodem, proč si jej lidé zamilují, je jeho způsob myšlení. Musíme však čtenáře varovat..., bouvieři milují vodu. Člověk si musí zvyknout na to, že mu pes zaboří mokrý vous do klína, a pokud to nezvládne, měl by si raději pořídit něco jiného.
Druhý čtvrtek věnujeme povídání o bouvierech s chovatelkou Kateřinou Berkovcovou, která se velice úspěšně věnuje vystavování, ale také pasení právě s tímto plemenem. Popovídáme si také o důvodu, proč je v Čechách flanderských bouvierů tak žalostně málo i přesto, jak skvělí psi to jsou. Pohodlně se tedy usaďte, přejeme příjemné čtení.
Chovu psů se má rodina věnuje již od mého útlého dětství a za můj život prošla kolem mě značná řádka plemen. Od mého prvního psa, feny anglického kokršpaněla, přes bullmastifa, černého ruského teriéra, anglického buldoka, bulteriéra, americké akity, border kolie a samozřejmě až po flanderského bouviera. Při výběru flanderského bouviera jsem postupovala čistě logicky – pes střední velikosti, vhodný na farmu a s dobrou povahou. Byla to trefa do černého! Flanderský bouvier je to nejlepší plemeno psa, které jsem kdy měla a už u něj zůstanu. Získal si mě hlavně svojí dobrosrdečností, ale s velmi dobrou schopností hlídat a také svým velkým černým čumákem.
V současnosti vlastním čtyři psy a na naší farmě bydlí ještě jeden zachráněný kříženec německého ovčáka. Doma mám osmiletého psa border kolie „Endyho“, kterého jsem měla původně na sport a výstavy, ale bohužel nám moc štěstí nepřálo. Nevyšly mu dobře rentgeny na DKK, a tak nebyl uchovněn, i když ostatní podmínky pro chovnost splnil. Na závodní pasení ovcí nemá ten správný „drive“, beru ho jen na občasné tréninky a sem tam odejde pro zábavu nějaký ten farmářský závod. Z bouvierů mám doma dvě feny a jednoho psa jménem Avar ze svého odchovu spoluvlastním, ale nebydlí u mě doma.
Starší fena Wizzle-Quincy v. d. Vanenblikhoeve je tříletá, říkáme jí Pepa, což si vysloužila svým kladným vztahem k bahnu. Je to import z Holandska, výstavní multišampion a hlavně velmi úspěšná fena na pasteveckých trialech. V loňském roce závodila v kategorii IHT2 a v letošním roce bychom chtěli závodit v kategorii nejvyšší, tedy v IHT3. Druhá fena je její dcera Argentina-Wizzle Ryzmburk, která bude doufám pokračovat v pasteveckých šlépějích své matky. Zatím to vypadá, že by měla být v této disciplíně ještě lepší.
Vysvětlivky k textu: IHT - mezinárodní zkouška z paseni
Hlavní nevýhodou plemene je jeho skoro nulová propagace v minulých letech. Lidé totiž bouviery vůbec neznají, pletou si je s černým ruským teriérem, velkým kníračem a dokonce i s pudlem. Na druhou stranu jsem i trochu ráda, že plemeno nezažilo takový „boom“ jako jiné módní rasy, u kterých se pak stalo to, že se značná část vrhů odchovává za účelem zisku z prodeje bez vyššího chovatelského cíle. Tento problém se nás opravdu netýká.
Práce border kolií a tradičních plemen je rozdílná, ale třeba ve Francii závodí ve stejné kategorii, u nás je to rozdělené. Border kolie pracují zejména na dálku. Ovčák stojí a border kolie mu stádo přivede na dálku. Na rozdíl od nich tradiční ovčácká plemena pracují kontaktněji, manipulují s velkými stády. Pohybují se klidně, aby se stádo nerozprchlo, ale musí samozdřejmě hbitě zareagovat v případě nutnosti. Bouvieři se řadí k honáckým psům. Honácký pes byl ke stádu vypuštěn pouze v případě potřeby přemísťování, dokáže se k němu přiblížit na velmi těsnou vzdálenost a k jeho rozpohybování používá rychlý pohyb za koncem stáda. Musí být ovladatelný a vyvíjet přiměřený tlak na stádo. Moji psi při práci s hovězím dobytkem vyvíjí tlak mnohem větší, než když pracují s ovcemi, ale zárověň si musí udržovat bezpečnější distanc. Bouvier nejprve myslí a poté koná, toto je skvělá výhoda u pasení s nimi. Pokud necháte psa pracovat, tak ten se správným instinktem udělá lepší práci, než pes, který jen čeká, až mu dáte daný povel. Samozřejmě ale nemůžete psa, který není znalý práce, jen tak vypustit ke stádu a čekat co se stane. Každý jedinec musí projít správným výcvikem.
Má fena Wizzle-Quincy v. d. Vanenblikhoeve „Pepa“ v roce 2016 obsadila v rámci svého prvního trialu IHT1 na MČR v pasení krásné 4. místo. V loňském roce toto umístění ještě vylepšila a odnesla si ze závodu kategorie IHT1 v rámci MČR v pasení 1. místo. Poslední pasteveckou akcí loňského roku pro nás byl Bouvier herding cup, kde splnila IHT2 na výbornou a odvezla si tak cenu pro nejlepšího bouviera v kategorii IHT2 a 3. místo ze všech plemen.
Mladší Argentina má zatím splněné zkoušky NHAT.
Bouvier se vystavuje jako každé jiné plemeno, nemají žádný speciální výstavní postoj jako třeba němečtí ovčáci. Jediné, o co se člověk musí starat, je úprava srsti. Psi se musí trimovat, vyčesávat jim z kožichu bodláky a na výstavu i trochu přistřihnout. Pes by se měl předvádět sebevědomě a s radostí. Samozdřejmě svůj podíl má i genetika a také vzhled psa.
V Česku odchovaným matadorem plemene je určitě Arči Remango. Byl nejen krásným šampionem ČSFR, interšampionem, vítězem BIG, ale byl i velmi sportovně nadaný – měl splněné IPO3 a ZVV3. DKK měl 0/0. Stal se otcem několika vrhů, do kterých přenesl i své výborné geny.
Jelikož mám importovanou fenu jen tři roky, dovolila bych si tuto otázku přenechat někomu, kdo byl u jeho vzniku, já mám informace jen zprostředkovaně. Prvním předsedou klubu byl pan Špaček. V roce 1990 vznikl pro toto plemeno „Československý klub flánderského bouviera“, ze kterého se po rozdělení republiky stal „Bouvier des Flandres Club Bohemia“. Nynějším předsedou klubu je paní Iveta Nováková.
Ano, opravdu máme v ČR tak málo chovných zvířat. V loňském roce se u nás narodily jen čtyři vrhy. Bylo to celkem třicet tři štěňat a zapsáno jich pak bylo dvacet osm. Doufám, že se situace v budoucnu zlepší. V minulých letech jsme ale zaznamenali několik kvalitních vrhů, kde byla použitá zejména importovaná zvířata a tak by se snad mohla chovná základna rozrůstat.
Která zdravotní vyšetření jsou pro toto plemeno povinná do chovu, a jaká byste sama ještě případně doporučila? Zajímá mne také, jak tito psi „trpí“ na DKK.
V rámci chovnosti v ČR je potřeba jen vyšetření na DKK, v zahraničí je dále nutné udělat RTG na DLK a klinický test na dědičné oční vady. Já osobně psy testuju skoro na všechno – RTG na DLK, DKK, OCD, SA, jelikož se vše dá udělat v rámci jedné narkózy a cenový rozdíl je minimální. Dále nechávám udělat patelly a test na DOV včetně gonioskopie. V minulých letech trpěly určité linie na DKK, ale naštěstí špatný výsledek hodnocení kloubů je u bouvierů v současném chovu spíše výjimkou. Přehled hodnocení naleznete zde: http://www.bouvier.cz/dkk.php
Jaké jsou podmínky chovnosti?
Naši bouvieři si vedou velmi obstojně. Hlavním současným „tahounem“ dle ZŘ IPO je rodina Borkovcových. Jejich pes Gaston Ensy Egas v minulosti reprezentoval naše plemeno na mistrovstvích francouzských ovčáků v ČR, ale hlavně se pravidelně účastnil na mistrovstvích světa flanderských bouvierů. Jeho štafetu pak přebral další pes, a to Rembrandt Nyra Caya´s Home „Rambo“, který se také účastní velmi úspěšně mistrovství a pravidelně obsazuje přední příčky.
Plemeno je vhodné pro aktivní lidi, kteří se nebojí občasného vyčesávání srsti. Bouvier sice jako plemeno téměř nelíná, ale o to více se mu do srsti zachytávají různé větvičky. Osobně u nových majitelů netrvám na výstavách, uchovňování nebo sportu, ale asi jako každého chovatele potěší, když se někdo s vaším odchovem něčemu věnuje.
Děkuji za rozhovor
Foto: Archiv Kateřina Berkovcová
www.kennel.ryzmburk.cz
Pokud byste se chtěli Kateřiny Berkovcové na něco zeptat, nezapomeňte to napsat do diskuze na www.ecanis.cz přímo pod tento článek.
Zaujal vás majestátní bloodhound a rádi byste o něm nasbírali všechny dostupné informace? ...
Rozhovory o plemeniJak moc vás může změnit jeden lovecký pes? A jaké to je, když se váš život točí kolem ...
Rozhovory o plemeni-->