Ať se dobře daří! – Poselství č. 3

Všimli jste si kolik šikovných a ochotných lidí měsíc co měsíc plní svými příspěvky stránky našeho časopisu? A nejinak tomu bude i poslední den v roce!

Nedílnou součástí bezproblémového chodu kynologického magazínu eCanis jsou kromě báječné redakce (jako tedy nás) i naši milí autoři a pravidelní dopisovatelé, a tak jsme si je dovolili požádat o spolupráci na našem silvestrovském programu a všem jsme jim položili jednu jedinou otázku:

Prozraďte nám, jak budete se svým psem (případně i bez něj) trávit letošního Silvestra, jaké máte plány do nadcházející kynologické sezóny a co byste popřál/a našim čtenářům do nového roku?

Silvestr budiž pestrý!

Mezi svátky by se u nás doma měla po dvanácti letech zase narodit štěňátka kavalírů. Jsem napnutá jak kšandy, jak to dopadne a protože jsem docela nervózní (božínku, jak to dělají profi chovatelé, kteří mají třeba deset vrhů za rok?), tak jsem z důvodu uvolnění atmosféry u nás doma požádala rodinné příslušníky o nějaké návrhy na jména; budeme mít vrh „L“.

No, nevím, jestli jsem udělala dobře, hned první jejich nápad byl Locke Lamora a okamžitě, jak je u nás dobrým zvykem, se k němu dcera i vnuk vášnivě upnuli, a to ještě ani nevíme, jestli se vůbec chlapeček narodí. Můj nesmělý návrh na Loxly Robin byl odmávnut jako naprosto nezajímavý a patrně trapně obyčejný… Dobrá, tak jsem to alespoň zkusila. A protože vždycky všechny zájemce o štěňátka, pokud je neznáme osobně, vybíráme společně, přeposlala jsem těm dvěma krásný majlík od slečny Elišky, která by od nás chtěla štěně…

Reakce těch urputníků byla tato:

„Jako, že bychom jí dali Lockeho Lamoru? No… to jí i jejího přítele nejprve musíme vidět.

A ve smlouvě bude, že každý rok na Vánoce a v létě pošle fotky šťastného Lockeho. A přijede alespoň na jeden tvůj tábor. A přečtou si oba knihu Scotta Lynche před tím, než si ho vezmou. Ať ví, co budou mít doma.

A tenhle mail klidně pošli každému, kdo o něj projeví zájem, protože na tom trvám!!!

Jiný štěně jim klidně dej. Za stejných podmínek, jen nemusí číst knihu.

A pokud se někomu bude zdát, že nejsme normální rodina, tak to mají pravdu.

Štěně kavalíra není dítě, aby si ho mohl pořídit kde kdo!

Věřili byste tomu, že se Eliška s přítelem nejenže neurazili, ale ještě si považují za čest právě tohle stvoření získat? Už šli shánět předepsanou literaturu.

A plány na příští rok?

Můj tatínek vždycky říkal: „Chceš-li pobavit Boha, sděl mu svoje plány.“ Ale dobrá, nějaké samozřejmě mám, tak jen doufám, že se mi bude dařit.

Chtěla bych pokračovat ve spolupráci s Frantou Šustou, protože mě naše výstavní cvičáky moc baví a hlavně mají úspěch. Hodně našich „studentů“ mi posílá maily s výčtem titulů a fotkou pejska „na bedně“. A také myslím, že už je čas na novou knížku o kavalírech pro jejich lidi; od té poslední už uběhlo pár let a některé věci se za tu dobu změnily. Nechci ji ale psát sama, oslovím své přátele, aby mi s ní pomohli, to bude skvělá práce… A také se těším, že se zase rozběhnou výstavy, které budu pomáhat organizovat; a třeba dostanu i pozvání k posuzování, toho jsem si tento rok moc neužila… A třeba nám zůstane doma nějaké štěňátko, máme jedno místo v pelíšku volné... Jejku, aby to tak byl Lamora

Všem přátelům a čtenářům eCanis přeji do roku 2021 hodně zdraví a také trochu toho štěstí, vždyť Titanic byl plný zdravých lidí, jen to štěstíčko jim tak trochu chybělo!

Mějte se hezky a těším se na setkání třeba zrovna ve výstavním kruhu.

Míša Čermáková

www.zlatykavalir.cz