A co vaši psi? Mají si s kým hrát?

Přemýšlíte, co můžete ve svém tréninku se psem zlepšit? Zdá se vám, že by si některé věci mohl rychleji nebo lépe zapamatovat? Vyzkoušejte jednoduchou aktivitu, kterou většina psů k životu potřebuje, a která navíc sníží stres u vás obou – společnou hru!

Informace jsme čerpali zejména z velice zajímavého článku Playful activity post-learning improves training performance in Labrador Retriever dogs (Hravá aktivita po učení zlepšuje tréninkový výkon u labradorských retrívrů) zveřejněného v roce 2017 v databázi vědecké, technické a zdravotnické literatury ScienceDirect. Autoři studie Nadja Affenzellera, Rupert Palme a Helen Zulch zkoumali vliv pozitivně vzrušující události, která se udála po učení, na paměť psů.

Průběh studie

Šestnáct labradorských retrívrů ve věku od jednoho do devíti let bylo trénováno v novém úkolu – rozpoznávání předmětů, kdy vybírali ze dvou. U této úlohy se předpokládá, že zapojuje deklarativní paměťový mechanismus, a to napříč savci. Do třiceti minut po tréninku byla u poloviny z nich zahájena aktivita zahrnující hru a u druhé poloviny odpočinek, oboje v délce třiceti minut.

Aktivita zahrnující hru sestávala z deset minut chůze, deset minut hry po odepnutí z vodítka a dalších deset minut chůze. Hra zahrnovala aportování míčku, běhání za frisbee nebo přetahování v závislosti na preferovaném herním stylu každého psa, nahlášeném jeho majitelem nebo zvoleném jednotlivým psem.

Psi v odpočívající skupině byli požádáni, aby si lehli na pelíšek. Výzkumník mezitím konverzoval s majitelem nebo asistentem, který na psa dohlížel, aby zabránil zaměření jeho pozornosti na psa nebo rušení psa. Když si však psi položili hlavu na podlahu, oslovili je jménem nebo se jich dotýkali, aby jim zabránili usnout.

Následující den, dvacet čtyři hodin po jeho počátečním osvojení, se psi opakovaně učili stejný úkol jako předchozí den.

U psů byly měřeny srdeční frekvence a slinný kortizol jako indikátory fyziologického vzrušení.

Dosavadní zjištění o vlivu stresových situací na paměť

Předchozí studie nám přinesly zjištění, že situace, které jsou emocionální a vzrušující, mají pozitivní vliv na kognici a jsou lépe zapamatovatelné. To bylo zjištěno u lidí, subhumánních primátů a hlodavců.

Je nám již dobře známo, že emocionální a vzrušující stresové situace často vytvářejí u lidí dlouhotrvající vzpomínky. To může z evolučního hlediska sloužit jako adaptivní funkce zvýrazňující cizí podněty proto, aby byli lidé připraveni na podobné události v budoucnu. Stresem vyvolané vzrušení lze definovat jako emocionální a fyziologickou reakci na podněty, která vede k aktivaci sympatického, autonomního a / nebo endokrinního systému.

Kritický vliv hormonů produkovaných nadledvinkami, jako jsou adrenalin, noradrenalin a glukokortikoidy na paměť u emočních událostí byl dokumentován v různých studiích na zvířatech i lidech.

Dále také víme, že aktivace sympatického nervového systému může být vyvolána jak averzivními, tak i příjemnými stimuly.

Uvedený příznivý účinek vzrušení byl zjištěn hlavně při výzkumu deklarativní paměti. Deklarativní paměť je zodpovědná za schopnost zapamatovat si jednotlivé události a podporuje učení vztahů mezi objekty, například právě učení se rozlišovat mezi předměty.

Zlepšení paměti prostřednictvím vzrušení nezávisí pouze na formě paměti, ale také na tom, že samotné vzrušení nastává časově blízko samotnému učení. Existující literatura o intervencích po učení u lidí naznačuje, že příjemné události způsobující vzrušení zlepšují dlouhodobou paměť, pokud k nim dojde do třiceti minut po učení.

Společnou hrou k lepšímu výkonu a snížení stresu

Výsledky ukazují, že aktivita zahrnující hru, která následovala po učení, zlepšila tréninkový výkon a zrychlila učení. Svědčí o tom nižší počet pokusů potřebných k opětovnému naučení úkolu dvacet čtyři hodin po jeho počátečním osvojení. Skupina s aktivitou zahrnující hru k tomu potřebovala průměrně dvacet šest pokusů, průměrný počet pokusů u klidové skupiny byl čtyřicet tři.

Významný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami nejen naznačuje, že intervence, jejíž součástí je hra, ovlivňuje spíše dlouhodobou než krátkodobou paměť, ale také to, že příjemné vzrušení po učení má podobné účinky na zlepšení paměti u psů jako u lidí.

Hladiny slinného kortizolu se mezi skupinami během tréninku významně nelišily, nicméně pouze po aktivitě zahrnující hru byl pozorován jeho významný pokles.

Toto zjištění bylo spíše neočekávané, protože víme, že emocionální a vzrušující události s pozitivní i negativní hodnotou vedou k uvolnění stresových hormonů vylučovaných nadledvinkami, jako jsou adrenalin a kortizol. Učiněné zjištění možná lze vysvětlit složkou pohybové aktivity a sociálního kontextu při aktivitě zahrnující hru, což by korespondovalo se zjištěními starších studií. Například u psích sportovců, kteří doběhli závod v agility, nedošlo k významnému zvýšení koncentrace kortizolu. Starší studie nám také ukázaly, že stresující události v sociálním kontextu ve srovnání s nesociálním kontextem nevyvolávají zvýšení hladiny kortizolu navzdory zvýšení srdeční frekvence. Sociální hra s výzkumníkem tedy mohla modulovat hladiny kortizolu u psů v hrající si skupině, což vedlo k jeho pozorovanému poklesu.

Vzhledem k tomu, že aktivita psa po tréninku použitá v této studii vždy probíhala v součinnosti s člověkem, je třeba zdůraznit, že tato zjištění mohou být diskutována pouze v kontextu intervencí zahrnujících interakce pes-člověk. Nelze tedy dělat žádné závěry ohledně alternativních intervencí bez přítomnosti člověka, jako je samostatná hra psa nebo vnitrodruhová hra.

Ať už vás studie přesvědčila, či nikoli, vyzkoušejte si vliv společné hry sami na sobě a svém pejskovi!

Simona Šimíčková

Foto: pixabay.com

Použité zdroje:

Affenzellera N, Palme R, Zulch H. Playful activity post-learning improves training performance in Labrador Retriever dogs, Physiology & Behavior. 2017

Esmaeili M, Karimi M Tabatabaie K, Moradi A. The effect of post-learning positive arousal on memory consolidation, Procedia - Social And Behavioral Sciences. The 4th International Conference of Cognitive Science. 2012

Nielson, K, & Powless, M 2007, 'Positive and negative sources of emotional arousal enhance long-term word-list retention when induced as long as 30min after learning', Neurobiology Of Learning And Memory, 88, pp. 40-47