Kanárský podenco

Krátký výtah z historie

na Kanárských ostrovech, odkud plemeno pochází, je známo pod názvem Podenco Canario. Často se s ním setkáváme na všech ostrovech, především na největších, Gran Canarii a Tenerife. Kanárský podengo je plemeno egyptského původu, které bylo na Kanárské ostrovy pravděpodobně dováženo Féničany, Řeky, Kartaginci i samotnými Egypťany. Je to jedno z nejstarších existujících plemen, což dokazují nálezy mnoha vyobrazení (rytin, soch, basreliéfů) v hrobkách faraonů a nálezy vystavené v Louvru či Britském muzeu. Toto plemeno je zřejmě staré asi sedm tisíc let.

Celkový vzhled

• pes střední velikosti, s tělesnou stavbou delších linií, štíhlý, lehký a velmi odolný. Kostra je dobře vyvinutá. Kvůli absenci tukové vrstvy je viditelný hrudní koš, páteř a kyčelní kosti. Osvalení je velice vyvinuté, suché, svalové stahy jsou pod kůží viditelné.

Důležité poměry

• délka těla je mírně větší než výška. Hrudník je dobře vyvinutý, ale nedosahuje až k loktům. Tlama je delší než mozkovna.

Povaha a temperament

• odvážný, chladnokrevný, aktivní, s enthusiastickou dynamičností. Impozantní, ale nikoliv agresivní. Oddán svému pánovi, se stoickým klidem zvládá i nejnáročnější dny bez známky únavy.

Hlava

• má tvar protaženého komolého kužele, je v dobrém poměru k trupu, střední délky 21 až 22 cm. Osy lebky a obličejové části (kraniální-faciální) jsou rovnoběžné.

Lebeční partie

• Lebka:
  její délka je větší než šířka. Je plochá, s výrazným týlním hrbolkem.
• Stop:
  sotva patrný.

Obličejová partie

• Nosní houba:
  velká, masové barvy v souladu s barvou srsti. Nozdry jsou středně otevřené.
• Tlama:
  dlouhá a výrazná, tvaru komolého kužele, více či méně tmavě masové barvy v souladu s barvou srsti.
• Pysky:
  jemné, dobře přiléhající, jejich barva je v souladu s barvou nosní houby.
• Čelisti/Zuby:
  nůžkový pravidelný skus, dobře vyvinutý chrup.
• Oči:
  šikmo posazené, malé, mandlového tvaru. Více či méně tmavě jantarové barvy, intenzita barvy záleží na barvě srsti. Výraz je inteligentní a ušlechtilý. 
• Uši:
  poměrně velké, v afektu vztyčené a mírně divergující. V klidu směřují dozadu. V bázi jsou široké, na konci špičaté.

Krk

• dobře osvalený, rovný, s hladkou kůží, bez laloku, ohebný a zaoblený.

Trup

• Hřbet:
  silný, osvalení dobře vyvinuté, přizpůsoben pro běh a nároky lovu.
• Bedra:
  maličko protažená.
• Záď:
  kostra zádi je poměrně silná, lépe viditelná u velmi štíhlých jedinců nebo v plné lovecké sezóně.
• Hrudník:
  hrudní kost nevystupuje. Hrudník je dobře vyvinutý, ale nespadá až do úrovně loktů. Hrudní koš je oválný. Obvod hrudního koše přesahuje kohoutkovou výšku o 5 až 8 cm.
• Spodní linie:
  břicho je vtažené, ale nikoliv jako u chrta nebo u galga. Slabiny dobře vyznačené.

Ocas

• poměrně nízko nasazený, v prodloužení zádě. Kulatý. Dosahuje jen maličko pod hlezno. Svěšený nebo zvednutý, srpovitého tvaru. Na špičce, která je obvykle bílá, maličko zúžený. Nikdy není zatočený. V pohybu je nežádoucí, když je ocas nesen příliš vysoko.

Končetiny

Hrudní končetiny

zcela vertikální, rovné a paralelní. Jemná, ale pevná struktura kostry. Kočičí tlapky, obvykle lehce vytočené do stran. Polštářky pevné, mírně oválné.

• Zaúhlení:
  skapulo-humerální úhel (úhel mezi lopatkou a kostí nadloktí): zhruba 110°.
• Humerálně-radiální úhel (úhel v lokti):
  zhruba 140°.

Pánevní končetiny

dobře vertikální, rovné, robustní. Osvalení dobře vyvinuté, hlezno poměrně vysoko (asi 18 cm nad zemí), kočičí tlapky zcela rovně postavené, polštářky pevné a oválné. Bez paspárků.

• Zaúhlení:
  koxálně-femorální úhel: zhruba 110°.
• Femorálně-tibiální úhel (v koleni):
  zhruba 120°.
• Úhel v hleznu:
  zhruba 130°.

Chody / pohyb

• klus musí být svižný, prostorný a velmi lehký.

Kůže

• pevná, dobře přiléhající k tělu, bez záhybů.

Osrstění

• Srst:
  hladká, krátká a hustá.
• Barva:
  nejlépe červená a bílá, červená může být více či méně intenzivní, od oranžové k tmavě červené (mahagonové). Všechny kombinace těchto barev.

Výška

Výška v kohoutku:    

• Psi:     
  od 55 do 64 cm.
• Feny:  
  od 53 do 60 cm.

Vady

• jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Vážné vady

• příliš široká hlava.
• příliš vyznačený stop.
• visící pysky.
• absence premolárů (třenových zubů).
• prognathismus.
• příliš divergující uši.
• plochý hrudník.
• vystupující hrudní kost.
• zatočený ocas.
• příliš nízko položená hlezna; kravský postoj.
• křížení hrudních a pánevních končetin v chodu.
• agresivní chování.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.