Italský spinone

Krátký výtah z historie

Písemné prameny uvádějí drsnosrstého psa pocházejícího z Itálie, který se zdá být předkem dnešního Spinone. Sélincourt, autor knihy Le parfait chasseur (Perfektní lovec) z roku 1683, zmiňuje „griffona“ z Itálie a Piedmontu. Tento pes byl ve středověku zobrazován slavnými umělci. Nejznámějším zobrazením je freska Andrea Mantegny ve vévodském paláci v Mantově, která pochází z 15. století.

Celkový vzhled

• Pes pevné konstrukce, robustní a vitální se silnou kostrou, dobře vyvinutým svalstvem a drsnou srstí.

Důležité poměry

• Stavba se blíží kvadratickému formátu. Délka trupu je stejná jako výška v kohoutku, s tolerancí 1 až 2 cm do délky. Délka hlavy odpovídá 4/10 výšky v kohoutku; šířka hlavy, měřená na úrovni jařmových oblouků, je menší, než polovina její délky. Bedra jsou co do délky o trochu kratší, než pětina kohoutkové výšky.

Povaha a temperament

• Přirozeně společenský, poslušný a trpělivý. Spinone je zkušený lovec ve všech typech honiteb; velmi dobře odolává únavě, snadno prostupuje křoviny a pouští se do studené vody. Má jasné dispozice k prostornému a rychlému klusu; je přirozeným výborným aportérem.

Hlava

• Úhel mezi horní linií lebky a tlamy je divergentní.

Lebeční partie

• Lebka:
  Oblých obrysů, po stranách lehce spadající jako střecha s velmi dobře vyvinutým týlním hrbolem a zřetelným čelním hřebenem. Vyklenutí čela není velké, ani směrem dopředu ani do výšky. Nadočnicové oblouky nejsou příliš výrazné.
• Stop:
  sotva patrný, přičemž čelní rýha je dobře vyjádřená.

Obličejová partie

• Nosní houba:
  Je v prodloužené linii nosního hřbetu, je velká, houbovitého vzhledu, se silnou a zřetelně oblou horní hranou. Je masově růžová u bílých psů, o trochu tmavší u bílooranžových psů a hnědá u játrových běloušů. Z profilu nos výrazně přečnívá dopředu před vertikální linii pysků. Nosní otvory jsou velké a výrazné.
• Tlama:
  Délka je stejná jako délka lebky; hloubka, měřená uprostřed, dosahuje třetiny její délky. Profil je rovný nebo mírně konvexní. Po stranách je rovnoběžná, takže pozorována zepředu se tlama jeví jako hranatá. Dolní linie je tvořena horním pyskem a nejnižší bod tvoří koutek tlamy.
• Pysky:
  Horní pysky jsou poněkud jemné a vytváří otevřený úhel pod nosem; vepředu jsou oblé, poté překrývají dolní pysky a dosahují ke koutkům, kde tvoří zřetelný záhyb.
• Čelisti / zuby:
  Silné a normálně vyvinuté, uprostřed své délky jsou dolní čelisti velmi lehce zakřivené. Zubní oblouky do sebe dobře zapadají a jsou kompletní, skus je nůžkový nebo klešťový.
• Líce:
  Suché.
• Oči:
  Velké a dostatečně daleko od sebe umístěné. Oko je téměř kulaté; víčka přiléhající, přičemž oko není ani vystouplé ani příliš hluboko uložené; oči jsou téměř ve frontální rovině. Duhovka je okrově zbarvená, více či méně tmavá podle zbarvení srsti.
• Uši:
  Prakticky trojúhleníkového tvaru; svou délkou nepřesahují více než 5 cm přes dolní linii hrdla; svou šířkou dosahují dopředu od bodu nasazení ke krku do středu jařmových oblouků. Předním okraj je přilehlý k líci, netvoří záhyb, ale směřuje dovnitř; špička ucha je lehce oblá. Uši jsou téměř vždy neseny nízko, mají malou erekční sílu. Chrupavka je jemná. Kůže je pokryta hustou srstí, smíšenou s delšími řídkými chlupy, které jsou hustší na okraji ucha.

Krk

• Silný a osvalený, jasně oddělený od šíje; harmonicky napojený na plece. Délka krku nesmí být menší, než 2/3 délky hlavy; v obvodu dosahuje třetinu kohoutkové výšky. Na spodní linii má lehce vyvinutý dvojitý lalok.

Trup

Rámec je téměř kvadratický.

• Horní linie:
  Typická horní linie začíná lehce vyjádřeným kohoutkem a pokračuje v téměř rovné linii hřbetu, poté mírně stoupá lehkým klenutím k bedrům, až se spojí s pevnou a dobře klenutou bederní oblastí.
• Kohoutek:
  Není příliš vysoko, špičky lopatek daleko od sebe.
• Hřbet:
  Přední část je téměř rovná, potom postupně stoupá k bedrům, než se skloní k pánevním končetinám.
• Bedra:
  Lehce klenutá, mají dobře vyvinuté svalstvo a jsou široká. Šířka je téměř stejná jako délka.
• Záď:
  Široká, dlouhá, dobře osvalená a šikmá, tvořící s horizontálou úhel 30 až 35°, jenž je měřen jako sklon pánve.
• Hrudník:
  Dosahuje nejméně do úrovně loktů, je široký a dobře klenutý v polovině své délky, kde jeho transversální průměr dosahuje maxima a znatelně se zužuje směrem k hrudní kosti, avšak hrudník by neměl utvářet kýl v návaznosti na hrudní kost. Žebra jsou dobře klenutá a vytvářejí široký mezižeberní prostor. Poslední žebra jsou dlouhá, šikmá a dobře otevřená.
• Dolní linie z profilu a břicho:
  Dolní linie téměr vodorovná v oblasti hrudníku, mírně vtažená v oblasti břicha.

Ocas

• Přirozený a silný, zejména u kořene; bez vlajky; nesen buď horizontálně nebo svěšeně dolů, v klusu se příliš nepohybuje. Pokud je krácen pro lovecké účely k zamezení zranění a s ohledem na zdraví a pohodu zvířete, musí mít ocas délku 15-25 cm.

Končetiny

Hrudní končetiny

• Celkový vzhled:
  Při pohledu zepředu, jsou dokonale rovnoběžné a kolmé k zemi. Z profilu je předloktí svislé a nadprstí lehce šikmé.
• Plece:
  Lopatka je silná a dlouhá, měří čtvrtinu výšky v kohoutku, a je šikmá pod horizontální rovinou v úhlu asi 50° v relaci k mediální rovině těla. Špičky lopatek nejsou příliš u sebe. Plece mají perfektní volnost v pohybu a dobře vyvinuté svalstvo; úhel s ramenní kostí je asi 105°.
• Nadloktí:
  Šikmé pod horizontálou ve sklonu asi 60°, směřující téměř rovnoběžně se střední osou těla. Dobře osvalené.
• Loket:
  Rovnoběžný se střední rovinou těla. Špička lokte musí být trochu vpředu před kolmicí, spuštěnou ze špičky lopatky k zemi. Vzdálenost lokte od země odpovídá 50% kohoutkové výšky.
• Předloktí:
  Nepatrně delší, než třetina kohoutkové výšky, svislé při pohledu zepředu i z profilu. Silné kosti. Zadní šlacha je silně zvýrazněná, takže mezi kostí a šlachou je jasně viditelná rýha.
• Zápěstí (carpus):
  Je pokračováním vertikály předloktí. Jasně vyjádřené zápěstní kosti.
• Nadprstí (metacarpus):
  Ploché a při pohledu zepředu je v linii svislice předloktí; z profilu je lehce šikmé. Má délku asi 1/6 výšky končetiny, měřené od země k lokti.
• Tlapy hrudních končetin:
  Kompaktní, kulaté; prsty dobře sevřené a klenuté, pokryté krátkou hustou srstí, včetně meziprstí. Suché a tvrdé polštářky jsou více či méně pigmentovány podle zbarvení srsti. Drápy jsou silné, zahnuté směrem k zemi a dobře pigmentované, nikdy však černé.

Pánevní končetiny

• Celkový vzhled:
  Při pohledu z profilu je zadní obrys stehen mírně oblý; dobré úhlení jednotlivých kostí; nárt musí být kolmý k zemi; při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovnoběžné.
• Stehno:
  Délka stehna nesmí být kratší, než třetina kohoutkové výšky; je široké, lehce šikmé. Zadní obrys je lehce klenutý.
• Lýtko:
  Délkou přesahuje jenom lehce stehno; je šikmé v úhlu 55–60° pod horizontálou; suché svaly v horní části; rýha mezi hlezenní šlachou a kostí je vyjádřena a jasně viditelná.
• Hlezenní kloub:
  Velmi široký. Vzdálenost mezi kloubem a zemí je asi jedna třetina kohoutkové výšky. Úhel nártu s bércem je zhruba 150°.
• Nárt (metatarsus):
  Silný a suchý, délka je stejná jako délka hlezenního kloubu od země. Pozorován z jakéhokoliv úhlu, je nárt vždy kolmý. Na vnitřní straně mohou být jednoduché paspárky.
• Tlapy pánevních končetin:
  Kompaktní, kulaté, ale více oválné, než-li tlapky hrudních končetin; prsty dobře sevřené a klenuté, pokryté krátkou hustou srstí, včetně meziprstí. Suché a tvrdé polštářky jsou více či méně pigmentovány podle zbarvení srsti. Drápy jsou silné, zahnuté směrem k zemi a dobře pigmentované, nikdy však černé.

Chody / pohyb

• Lehký volný krok; při lovu prostorný rychlý klus přerušovaný cvalem.

Kůže

• Přilehající k tělu, musí být silná a suchá. Je tenčí na hlavě, hrdle, slabinách, podpaží a zadních partiích trupu; na loktech je jemná na dotek. Kůže tvoří dvě kožní řasy, které začínají na spodu dolní čelisti a mizí v první polovině krku (lalok). Když je hlava nesena nízko, je patrný jeden kožní záhyb, který spadá od vnějšího koutku očí přes líce; na zadním okraji tento záhyb končí v chocholce srsti. Pigmentace kůže je různá podle zbarvení srsti.

Osrstění

• Srst:
  Má délku 4 až 6 cm na těle, je kratší na tlamě, hlavě, uších, předních stranách končetin a na tlapkách. Na zadních stranách končetin má srst podobu drsného kartáče, ale nikdy netvoří praporce. Dlouhá a tvrdá srst tvoří husté obočí a na pyskách hustý vous a také bradku. Srst je tvrdá, hrubá, hustá a poněkud plochá, s nedostatkem podsady.
• Barva:
  Čistě bílá, bílá s oranžovými znaky, bílá stříkaná oranžově, bílá s hnědými (kaštanovými) znaky, oranžový bělouš nebo hnědý bělouš (kaštanový). Preferovaný odstín hnědé je barva „mnišského roucha“. Nepovolená zbarvení jsou: tříbarevná, znaky pálení, černá v jakékoliv kombinaci.

Výška a hmotnost 

Kohoutková výška:   

• Psi:
  60-70 cm.
• Feny:
  58-65 cm

Hmotnost:      

• Psi:
  32 – 37 kg
• Feny:
  28 – 30 kg

Vady

• Jakákoliv odchylka od jmenovaných bodů by měla být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být ve správném poměru ke stupni odchylky a k jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.
• Ocas tenký nebo přetočený nad hřbet

Diskvalifikující vady

• Agresivita nebo přílišná plachost.
• Psi vykazující zřetelné fyzické abnormality nebo poruchy chování budou diskvalifikováni.
• Sbíhavost/konvergence kranio-faciálních linií (mozkovna a nosní hřbet).
• Naprostá depigmentace nosu.
• Konkávní nosní hřbet.
• Předkus nebo výrazný podkus.
• Různě zbarvené oči.
• Černá pigmentace kůže.
• Srst tříbarevná, tříslové znaky nebo černá v jakékoliv kombinaci.

Poznámka:

• Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
• Do chovu musí být připuštěni pouze typičtí psi funkčně a klinicky zdraví.