Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Bretaňský ohař dlouhosrstý

Český názevBretaňský ohař dlouhosrstý
Původní názevEpagneul Breton
Zkratka plemeneEB
Číslo standardu95
FCI skupinaVII. - Ohaři
Velikoststřední (31 - 60cm)
Druh srstidlouhá
Vhodnostpro začátečníky
pro aktivní lidi
pro seniory a děti
Umístěnído bytu
na zahradu
Využitísport
dlouhé tratě

Standard

Krátký výtah z historie:  

Plemeno francouzského původu, přesněji pocházející z centrální Bretaně. V současnosti je to nejpočetněji rozšířené plemeno francouzských ohařů.

Pravděpodobně se jedná o jednoho z nejpůvodnějších dlouhosrstých ohařů, k ustálení jehož typu došlo počátkem XX. století díky selekci a různým přikřížením.

Návrh standartu byl vypracován v Nantes v roce 1907, byl zveřejněn a schválen na prvním plenárním zasedání chovatelského klubu v Loudéacu (Cotes du Nord) dne 7. června 1908.

To byl první plemenný standard  „Klubu bretaňského ohaře s přirozeně krátkým ocasem“.

Celkový vzhled:

  • Je to nejmenší ohař. Bretaňský ohař je brakoid s krátkým prutem či zcela bezocasý. Je harmonicky stavěný, má solidní kostru, aniž by se zdál těžký. Celek je kompaktní a silný, ovšem bez jakéhokoli sklonu k lymfatičnosti, zůstává dostatečně elegantní. Je to pes temperamentní, jeho pohled je živý a výraz inteligentní. Představuje typ malého „zavalitého COBA“ (cob je bretaňské plemeno koní – p.p.), plného energie, v jeho chovu byay tato zavalitost cílevědomě požadována a upevňována šlechtiteli tohoto plemene.

Důležité proporce:          

  • mozkovna je delší než nosní hřbet, vzájemný poměr je 3 : 2
  • velikost hlavy je ve správném poměru s tělem
  • výška hrudníku je o málo menší než polovina kohoutkové výšky
  • délka od špičky hrudní kosti k sedacímu hrbolu se rovná výšce v kohoutku ( pes je zcela kvadratický).

Vlastnosti, povaha:

  • Je to pes adaptabilní na každé prostředí, sociabilní, jeho pohled je inteligentní a pozorný, je mentálně vyvážený. Je to všestranný stavěcí pes (ohař), použitelný na každý druh zvěře a v každém terénu, jeho lovecké vlohy se probouzejí brzy.
  • Má hezké hledání, pohyb, výborný nos, zabírá velké pole, spontánně a pevně vystavuje, má vlohový aport a dobře se cvičí.

Hlava:  

  • Představuje dobře cizelovaný reliéf. Kůže je těsně přiléhající.

ČÁST MOZKOVÁ:

  • Její formy jsou mírně zaoblené z pohledu en face i z profilu. Při pohledu seshora jsou boční osy velmi lehce sbíhavé. Osy cranio-faciální jsou paralelní. Šířka mozkovny, měřená v oblasti jařmových oblouků, je menší než její délka. Nadočnicové oblouky příliš nevystupují, ale tvoří lehce zaoblenou linii. Dělící rýha i klenutí mozkovny jsou málo výrazné. Stop je mírně vyznačen. Týlní hrbol, stejně jako jařmové kosti, jsou středně výrazné.

ČÁST OBLIČEJOVÁ:        

  • Nos:      
    Široký s dobře otevřenými nozdrami, vlhký, jeho zbarvení harmonizuje s barvou srsti, stejně jako s barvou očního víčka a sliznice pysků.

Čenichová partie:

  • Nosní hřbet je středně dlouhý, boční osy čenichu jsou téměř paralelní.
  • Pysky:  
    Nejsou převislé, jsou suché, a dobře přiléhající. Spodní pysk je velmi lehce překryt horním, jeho okraj je přiléhavý až ke koutku, který je málo zřetelný a uzavřený. Celé pysky jsou dobře pigmentované, bez depigmentace.
  • Čelisti / zuby:
    Zuby jsou dobře postavené, kompletní a zdravé. Skus je nůžkový.
  • Líce:
    Málo vyplněné, kůže k nim těsně přiléhá.
  • Oči:
    Mírně šikmo uložené. Mají inteligentní výraz, milý a přátelský, jsou lehce oválné, nevystupují (nejsou vykulené), oční víčka jsou jemná a dobře přiléhají, jsou dobře pigmentovaná. Jejich barevný odstín ladí s barvou srsti, preferován je tmavý. Výraz očí v návaznosti na vysoké a pohyblivé zavěšení uší vytváří ten typický „bretaňský výraz“.
  • Uši:
    Jsou vysoko zavěšené, trojúhelníkové, spíše širší než delší (neseny jsou směrem dopředu, konec boltce dosahuje ke stopu). Jsou pokryty zvlněnou srstí, především v horní partii, jejich konec je osrstěný hladkou srstí. Jsou vždy velmi pohyblivé, když je pes pozorný či v akci.

Krk:      

  • Je středně dlouhý a svalnatý, má tvar komolého kuželu, je lehce klenutý, nikdy však slabý. Je dobře nasazený, bez laloku.

TĚLO:   

  • Horní linie:
    Je tvořená hřbetem a bedry a je krátká.
  • Kohoutek:
    Dostatečně pohyblivý a nepříliš výrazný, nikoli však nezřetelný.
  • Hřbet:   
    Je krátký a pevný, mírně spadající k bedrům.
  • Bedra:  
    Krátká, široká a svalnatá.
  • Záď:      
    Je velmi lehce skloněná, široká a dobře osvalená.
  • Hrudník:
    Dosahuje až k úrovni loketního kloubu, je široký se žebry dostatečně klenutými, nikoli však cylindrický. Sternální kost je široká a poněkud se zvedá směrem k zádi. Poslední žebra jsou dlouhá a pružná.
  • Břicho: 
    Jen mírně vtažené.
  • Slabiny:
    Nejsou volné ani tučné.

Ocas:                   

  • Je vysoko nasazen, nesen horizontálně, nebo mírně svěšený, je často velmi pohyblivý, je li pes aktivní či pozorný.
  • Bretaňský ohař se může narodit bezocasý nebo s vrozeně krátkým ocasem.
  • Pokud je ocas krácený, ideální délka se pohybuje v  rozmezí 3 až 6 cm; nesmí být delší jak 10 cm.

KONČETINY:

Přední končetiny:

  • Jsou rovné, jejich kostra je pružná a silná.
  • Lopatka:
    Je značně pohyblivá, poměrně dlouhá (30% kohoutkové výšky), dobře přiléhající a silně osvalená. Její sklon je odpovídající tomu, že se jedná o plemeno pohybující se cvalem, svírá úhel s horizontálou 55 či 60°. Její přečnívající vrcholky jsou asi 5 cm vysoké.
  • Ramena:
    Široká, silná a s výrazným svalstvem. Jsou jen o málo delší, než lopatka. Úhel, který svírají s lopatkou, se pohybuje mezi 115 až 120°.
  • Přední nohy:
    Svalnaté a se správnou soustavou nervů. Jsou o něco delší, než ramenní kosti. Jejich postavení se musí blížit vertikále.
  • Nadprstí: (Metakarpus): 
    Silné, ale mající dostatečnou pružnost, mírně šikmé (svírá s vertikálou úhel zhruba 10 – 15°).
  • Přední tlapka:    
    Je téměř kulatá, prsty jsou sevřené, polštářky pevné, drápy krátké.

ZADNÍ KONČETINY:

  • Při pohledu zezadu jsou rovnoběžné.
  • Stehna:
    Jsou široká, mohutně osvalená, svalstvo je dobře modelované. Stehenní kost svírá s horizontálou úhel pohybující se mezi 70 až 75°.
  • Lýtka:   
    Jsou o něco delší než stehna, suchá a s dobře modelovaným svalstvem. Ve své horní části jsou široká, směrem k hlezennímu kloubu se zužují. Lýtková a stehenní kost svírají spolu úhel, blížící se 130°.
  • Hlezna:
    Suchá, s viditelnými šlachami.
  • Zánártí (Metatarsus):
    Je silné, postavené při pohledu z boku téměř vertikálně.
  • Zadní tlapka:
    Je delší než přední, jinak je její charakteristika shodná.

Pohyb:  

  • Jednotlivé ruchy jsou lehké, ale razantní, snadné a živé. Končetiny se pohybují v ose, aniž by vykazovaly vertikální oscilaci či se stáčely, hřbetní linie zůstává pevná. Cval je hlavním pohybem, jehož pes užívá v terénu, skoky jsou středně dlouhé, zadní nepředšlapují před přední. (sebraný cval).

Kůže:    

  • Je jemná, přiléhavá a dobře pigmentovaná.

ZEVNĚJŠEK:      

  • Srst:     
    Srst musí být jemná, ne však hedvábná, je rovná či velmi lehce zvlněná po těle. Nikdy nesmí být kudrnatá. Na hlavě a přední straně končetin je krátká, na zadní straně končetin tvoří srst praporce, které se u předních pozvolna zkracují až k nadprstnímu kloubu, u zadních do půli stehen a níže.
  • Zbarvení:
    Existují následná zbarvení – bílá a oranžová, bílá a černá, bílá a kaštanová (hnědá), je strakaté, barevné plotny jsou umístěny nepravidelně. Může se jednat o bělouše (bílá je promísená barevnými chlupy či stříkáním, zvláště na čenichu a končetinách) nebo o strakoše (bílá je čistá, bez příměsi). U tříbarevných jedinců jsou znaky pálení v oranžovém či tmavším odstínu rozmístěny na nose a pyskách, nad očima a na nohou, na hrudi a pod kořenem ocasu. Úzká lysina (rozdělení barevné masky) na hlavě je žádoucí ve všech barevných rázech. Jednobarevné zbarvení není přípustné.

Výška:  

  • Psi         
    minimálně 48 cm, s tolerancí –1 cm
    maximálně 51 cm s tolerancí +1 cm
  • Feny      
    minimálně 47 cm s tolerancí – 1cm
    maximálně 50 cm s tolerancí +1 cm
  • Ideální výška:      
    pro psy  49 – 50 cm
    pro feny 48 – 49 cm

Chyby:  

  • Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za chyby a budou penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
  • Povaha:             
    bázlivost, vyplašený pohled
  • Linie hlavy:       
    velmi lehce rozbíhavé
  • Nos:                                   
    s nepatrnou depigmentací, vnitřek nozder depigmentovaný
  • Zuby:                  
    klešťový skus, špatné postavení zubů
  • Čenichová partie:
    špičatá
  • Pysky:                
    těžké, příliš málo vyvinuté, volné
  • Oči:                     
    vykulené, mandlového tvaru nebo kulaté
  • Uši:                     
    nasazené příliš nízko, s úzkým úponem
  • Hřbetní linie:     
    prosedlá nebo klenutá
  • Záď:                    
    příliš úzká, příliš spáditá
  • Břicho:               
    spuštěné, nebo příliš vytažené (chrtovité)
  • Tlapky:                               
    otevřené, příliš dlouhé nebo příliš kulaté
  • Krk:                     
    příliš krátký, tlustý, mírný lalok
  • Bedra:                
    dlouhá, úzká a slabá
  • Slabiny:             
    přehnaně vtažené, což je často spojené se slabými bedry, postrádající prostor
  • Končetiny:         
    se slabou kostrou, vybočující lokty, sbíhavé paty
  • Srst:                    
    krátká po těle

Hrubé vady:

  • Povaha:             
    temperament flegmatický
  • Mozkovna:        
    jařmové oblouky příliš široké, stop příliš výrazný, nadočnicové oblouky příliš vystupující
  • Oči:                     
    světlé, se zlým pohledem, dravčí
  • Krk:                     
    přehnaně dlouhý, s patrným lalokem
  • Pohyb:               
    vadný pohyb

Vylučující vady:

  • Všechny povahové vady:
    pes kousavý, agresivní na druhé psy nebo vůči člověku
  • Chybějící typ:    
    nedostatečnost plemenného typu, jedinec ve svém celku nepřipomíná svoji rasu
  • Výška:                
    vybočující z hranic, stanovených standardem
  • Linie hlavy:       
    typická rozbíhavost os mozkovny a nosu
  • Netypická strakatost:
    bílá skvrna na uchu nebo oko umístěné v bílém podkladu
  • Oči:                                     
    velmi světlé, každé jinak zbarvené, šilhavost, entropium, ektropium
  • Čelisti:                
    nestejné délky (předkus, podkus)
  • Zuby:                                  
    P1 a M3 jsou považovány za zuby nedůležité. Z ostatních zubů lze připustit pouze chybění 2x PM2 nebo 1x PM2 a 1x PM3. Pokud tyto jinak přípustně chybějící zuby sousedí v jedné řadě, je to vada vylučující. Také každý jiný ve výčtu nejmenovaný chybějící zub je důvodem k vyloučení.
  • Pigmentace:     
    výrazná depigmentace nosní houby nebo očních víček.
  • přítomnost paspárků či jejich základu
  • těžké morfologické anomálie

N.B.     Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

 

Pracovní standard bretaňského ohaře
 

Bretaňský ohař je malý energický pes, inteligentní, s živým pohledem, plnokrevný cob ( to je plemeno bretaňského koně, silné a odolné, krátkých a zavalitých linií).

 

  • Pohyb:
    živý, veselý, bujný. Cval je energický a prostorný, není ani drobivý (krátké skoky), ani příliš skákavý (dlouhé skoky).
  • Nesení hlavy:
    hlava musí být při hledání nesena nad linií hřbetu, nikoli však příliš vysoko. Linie mozkovna-čenich je lehce skloněná. Pohyby hlavy jasně vyjadřují reakce na pachy zvěře. V obtížných podmínkách je rychlost hledání volena tak, aby bylo zajištěno dokonalé prohledání terénu.
  • Hledání:
    musí být inteligentní, systematické, nikoli mechanické, pes musí pracovat v souladu s terénem a musí být stále ve vlivu vůdce.
  • Vystavování:
    po navětření zvěře pes musí autoritativně vystavit a zablokovat zvěř. Vystavování misí být od počátku spontánní, pes vystavuje v takové poloze, v jaké dostal pach do nosu, čenich musí vždy směřovat ke zvěři.
  • Postupování:
    musí být spontánní, dávající jistotu, že kontakt lovec-zvěř bude neustále zajištěn až do jejího vzlétnutí. Odmítnutí postupování je hrubá chyba, pokud ovšem pes zvěř nevystavil zcela nakrátko a ta je v jeho bezprostřední blízkosti, což mu znemožňuje postupovat.
  • Přinášení:
    přinášení ze země i z vody musí být účinné, spontánní, radostné a rychlé.

 

Kalendář akcí