Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Ariegský ohař krátkosrstý

Český názevAriegský ohař krátkosrstý
Původní názevBraque d l'Ariége
Zkratka plemeneAO
Číslo standardu177
FCI skupinaVII. - Ohaři
Velikostvelký (nad 61 cm)
Druh srstikrátká
Vhodnostpro začátečníky
pro aktivní lidi
Umístěnído bytu
Využitísport
dlouhé tratě

Standard

Krátký výtah z historie:

Krátkosrstý ohař z Ariege pochází z původního starofrancouzského ohaře, který byl v XIX. století křížen s krátkosrstými ohaři středomořského původu, bílooranžového zbarvení, aby mu tito dodali více lehkosti a aktivity. Někteří lovci v Ariege pokračovali stále ve využívání těchto psů, a tak zabránili jejich vymizení. V roce 1990 se skupina chovatelů rozhodla věnovat se zachování tohoto plemene.

Celkový vzhled:          

  • pes brakoidního typu, jeho konstrukce je mohutná, avšak bez přehnané těžkosti a robustnosti. Působí statným dojmem. Dává se přednost jedincům na suchých končetinách, s výrazně modelovaným svalstvem a výraznými liniemi. Jeho zbarvení je bílé se světleoranžovým stříkáním, které je preferováno, nebo se stříkáním hnědým. Toto zbarvení z něj dělá psa elegantního a jemného.

Důležité proporce:     

  • střední rozměry :
    délka těla je o málo vyšší než kohoutková výška. Mozkovna je nepatrně delší, než nosní partie.

Chování a povaha:     

  • je to plemeno adaptabilní ke všem způsobům lovu, odolné, učenlivé a lehce cvičitelné

Hlava:             

  • musí být dlouhá, hranatá a úzká v oblasti nadočnicových oblouků.

Mozkovna:      

  • lehce klenutá, čelní brázda nepříliš výrazná. Linie mozkovny a nosního hřbetu jsou lehce rozbíhavé směrem dopředu. Nadočnicové oblouky jsou středně výrazné.

Část obličejová:         

  • Nos:   
    růžový, masový nebo hnědý, o málo bledší, než je zbarvení srsti, nikdy černý. Nozdry jsou dobře otevřené.
  • Nosní partie:  
    je dlouhá a rovná, často velmi mírně konvexní. Při pohledu zepředu laterální linie čenichu jsou lehce rozbíhavé.
  • Pysky:
    dosti jemné, dobře spadající. Koutek je výrazný, nikoli však visící.
  • Čelisti:
    zubní oblouky jsou dobře tvarované. Skus je nůžkový, toleruje se i klešťový.
  • Oči:    
    milého výrazu, dobře otevřené, lehce oválného tvaru, přátelské a inteligentní, dobře umístěné v důlku. Jsou tmavě jantarové nebo hnědé, v souladu se zbarvením srsti.
  • Uši:     
    dosti jemné, dlouhé, visící v záhybech, zavěšené v linii očí nebo pod ní. Nepřiléhají k hlavě. Jejich délka umožňuje, aby dosáhly ke špičce nosu, aniž by je bylo třeba natahovat
  • Krk:    
    nepříliš dlouhý, dosti silný, s mírným lalokem.

Tělo:

  • Hřbetní linie:   
    přední část téměř rovná, spadající od kohoutku k 11 obratli, druhá část lehce konvexní, spadající k zádi.
  • Kohoutek:      
    dobře patrný, ale nevystupující.
  • Hřbet: 
    poněkud delší, osvalený, pevný a rovný.
  • Bedra:
    lehce klenutá.
  • Záď:    
    lehce šikmá, spadající ke spodní linii.
  • Hrudník:         
    široký, hluboký, dosahující až k lokti. Žebra jsou klenutá, ale ne příliš.
  • Spodní linie:   
    mírně šikmá, pozvedávající se v oblasti břicha.
  • Ocas:  
    nasazený v prodloužené linii zádi, silný u kořene, ke špičce zeštíhluje. Krátí se na 4/10. Dlouhý ocas je přípustný. Nesmí být nesen nad linií hřbetu.

Končetiny:

Přední končetiny:       

  • rovné, se silnou kostrou, mohutné a dobře osvalené.
  • Lopatky:         
    mohutné, svalnaté a středně šikmé.
  • Ramena:         
    osvalená, silná a přiléhající k hrudníku.
  • Loket: 
    ve výši hrudní kosti.
  • Předloktí:       
    silné, rovné.
  • Nadprstí:        
    velmi lehce šikmé z profilu.
  • Tlapky:
    sevřené, tvořící kompaktní celek, téměř kulaté. Drápy jsou silné a polštářky masité.

Zadní končetiny:         

  • rovné.
  • Stehna:          
    svalnatá, dobře postavená.
  • Kýty:              
    rovnoběžné s osou těla.
  • Lýtka:             
    silná.
  • Hlezna:           
    dobře úhlená.
  • Nadprstí:        
    dost krátké, téměř svislé.
  • Tlapky:
    stejných kvalit jako přední.

Pohyb:

  • vytrvalý klus, aktivní, občas střídaný cvalem. Je velmi pružný a lehký.

Kůže:                        

  •  středně silná, jemnější je na hlavě, je dosti pružná. Vnější sliznice musí mít barevný odstín, který odpovídá barvě srsti. Nikdy nesmí mít černé skvrny.

Vzhled:           

  • Srst:               
    uzavřená, lesklá, krátká, jemnější a hladší na hlavě a uších.
  • Zbarvení:        
    plavě světle oranžové nebo někdy hnědé, silně promísené bílou (bělouš, pstružák). Někteří psi jsou bílí, lehce stříkaní.

Výška:

  • psi        60 – 67 cm
  • feny     56 – 65 cm

Chyby:           

  • všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby, které budou penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Vylučující vady:

vzhledem k tomu, že se jedná o málo početné plemeno, není na místě přehnaná přísnost, avšak jedinci netypičtí, stejně jako ti s hrubými vadami nesmí být zařazeni do chovu.

  • chybění typu
  • rozštěp nosu – nozdry jsou od sebe odděleny hlubokou rýhou. Nos jinak zbarvený, než je uvedeno ve standartu. Nos černý.
  • předkus nebo podkus
  • zbarvení očí – oči přehnaně světlé, oči nestejně zbarvené. Entropium nebo ektropium nebo všechny známky, svědčící o chirurgickém zákroku, který měl zastřít tuto vadu.
  • depigmentace víček
  • černé drápy, přítomnost paspárků
  • zadní nohy – vady překážející v pohybu
  • zbarvení, neodpovídající standartu
  • výška, vybočující z limitu (tolerance + - 1cm)
  • těžké morfologické anomalie, invalidní postižení
  • psi agresivní, kousaví nebo bázliví

 N.B.     Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

 

Kalendář akcí