Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Základy anatomie psa – 5. díl

Závěrečný díl naší minisérie o anatomii psa je zde a nám už nezbývá nic jiného než postupně probrat to, co nám ještě chybí, abyste získali ucelenou představu o tom, jak to má v těle nejlepšího přítele člověka vypadat a také jak to tam prostě všechno „šlape“. Těšíte se? Tak pojďme na to!


Základy anatomie psa – 5. díl
Bc. Vladimíra Tichá 21.4.2024 3753x Ostatní

Každá část i orgán psího organismu má svou nezastupitelnou úlohu a dohromady tvoří jeden perfektně fungující celek. A abychom nevynechali vůbec nic, seznámíme se na úplný konec našeho seriálu ještě s anatomií močové a nervové soustavy a podíváme se také na veledůležité pohlavní ústrojí. I tady je dobré vědět, jak je vše utvářeno a které funkce má to či ono ústrojí v těle plnit.  

Močová soustava     

Základy anatomie psa – 5. díl

Při látkové výměně vznikají v organismu psa zplodiny, které by se daly označit za nežádoucí odpadky. Na jejich odstranění z těla se podílí řada orgánů, jako jsou např. kůže nebo plíce, největší význam ale má močové ústrojí. Jeho základem jsou ledviny. Je to párový orgán fazolovitého tvaru, který je uložený po obou stranách bederní části páteře. Vazivovým a tukovým obalem chráněné ledviny pracují jako filtr. Z krve odstraňují nežádoucí látky a ve formě moče pak odcházejí z těla pryč. Z ledvin jde moč dvěma močovody do močového měchýře, kde se hromadí a pak je postupně odváděna močovou rourou z těla ven.

Pohlavní ústrojí

Základy anatomie psa – 5. díl

Samičí pohlavní orgány         

Pohlavní ústrojí  feny lze dělit na ústrojí vnitřní, tvořené vaječníky, vejcovody a dělohou a na ústrojí vnější, složené z pochvy, poševní předsíně a přezky.

Vaječníky  jsou párové pohlavní žlázy, ve kterých se vyvíjejí a uzrávají samičí pohlavní buňky – vajíčka. Ta jsou uložena v povrchové části vaječníku a jsou obklopena vrstvou buněk. Během vývoje vajíčko roste, buňky které jej obklopují, se množí a vytvářejí vaječné váčky – folikuly. V době říje zralý folikul praskne a vajíčko padá do rozšířené části vejcovodu. Doba, kdy se vajíčka uvolňují a opouštějí vaječník se nazývá ovulace. Vejcovody jsou dvě typickou řasinkovou sliznicí vystlané trubice. U vaječníku je tato trubice rozšířena v nálevku vejcovodu, která  slouží k zachycení vajíčka.

Základy anatomie psa – 5. díl

Druhý konec vejcovodu vyúsťuje v rohu děložním. Vejcovod není jen cestou, kterou prochází vajíčko z vaječníku do dělohy, ale je i místem, kde dochází ke kontaktu mezi spermií a vajíčkem a k případnému oplodnění vajíčka. Děloha feny vytváří vhodné prostředí pro vývoj zárodku a později i  plodu. Má dva poměrně dlouhé válcovité rohy a krátké tělo. Uvnitř rohů a těla děložního je  dutina děložní, která je od pochvy a tedy od vnějších pohlavních orgánů oddělena děložním krčkem. Na děložní krček navazuje pochva, která následně přechází v poševní předsíň. V místě přechodu je mírné zúžení. V této oblasti lze najít vyústění močové roury a také  hymenální prstenec, který u mladých zvířat tvoří podklad pro slizniční řasu nazývanou panenská blána. Průběh poševní předsíně není rovný, ale v konečné části svírá s pomyslnou linií břicha feny úhel větší než 45  stupňů. Vulva (přezka) tvoří konečnou část zevních pohlavních orgánů.

Základy anatomie psa – 5. díl

Přihlášky ZDE

Základy anatomie psa – 5. díl

Samčí pohlavní orgány         

Základem samčích pohlavních orgánů jsou v šourku uložená  varlata. U většiny domácích savců mají vejčitý tvar, u psa jsou téměř kulovitá. Obsahují semenoplodné kanálky, ve kterých  se průběžně vytvářejí samčí pohlavní buňky – spermie. K varleti přiléhá nepříliš velký kyjovitý útvar – nadvarle. V něm spermie dozrávají a získávají schopnost pohybu. Z nadvarlete vystupuje chámovod, který prochází tříselným kanálem do dutiny břišní. Zde se stáčí a ústí do roury močové. Součástí samčích pohlavních orgánů jsou přídatné pohlavní žlázy. Jejich výměšky poskytují spermiím vhodné prostředí. Zevní pohlavní ústrojí psa tvoří penis, který má kavernózní topořivá tělesa, zakončená žaludem. Od ostatních zvířat se pes liší v penisu uloženou kostí. Jejím účelem je ochrana močové roury v průběhu krytí. Při páření se topořivá tělesa naplňují krví. U psa překrvení poměrně dlouho přetrvává. Vzhledem k výraznému rozšíření žaludu a stavu sliznice feny dochází ke svázání.

Základy anatomie psa – 5. díl

Přihlášky ZDE

Základy anatomie psa – 5. díl

Ejakulát psa se skládá ze tří frakcí. Ta první je čirá a vodnatá a jejím úkolem je připravit pro spermie vhodné prostředí. Druhá frakce je mléčně zakalená  a obsahuje spermie. Třetí frakce je vazká a bývá nazývána frakcí zátkovací. Objem ejakulátu se u jednotlivých plemen značně liší a to bez souvislosti s velikostí psa. Množství ejakulátu není přímo úměrné jeho oplozovací schopnosti. Roli hraje kvalita, která se skrývá v množství, pohyblivosti a absenci patologických změn spermií.

Sexuální, nikoliv fyzické dospělosti dosahují malá plemena zhruba ve věku okolo sedmi až osmi měsíců, plemena velká o něco později!

Jak to chodí v praxi?

Základy anatomie psa – 5. díl

Sexuální, nikoliv fyzické dospělosti dosahují malá plemena zhruba ve věku okolo sedmi až osmi měsíců, plemena velká o něco později. V tomto období  se většinou ukazují  první sexuální projevy psa – samce.  U fenky se sexuální dospělost projevuje barvením, které se v různé síle objevuje okolo sedmi měsíců věku feny, někdy i daleko později.  

Pes patří mezi tak zvaná diestrická zvířata, u kterých k říji dochází dvakrát ročně. Zkušenost ale učí, že v této oblasti mohou být značné plemenné i individuální odchylky. Pohlavní cyklus feny lze zhruba rozdělit do čtyř období. První je nazýváno barvení – proestrus a je typické krvavým výtokem, otokem přezky a častým močením – značkováním. Fena dává najevo okolí, že není daleko doba, kdy bude mít zájem o krytí.

Základy anatomie psa – 5. díl

Barvení trvá cca osm dní. V tomto období fena většinou psa nepřijme. Druhá fáze – hárání – estrus je období, na které se soustřeďuje pozornost chovatele. V této fázi dochází k ovulaci a tedy i optimálnímu období ke krytí.  Původně krvavý výtok se mění v narůžovělý až bezbarvý a otok přezky u řady fen opadá.  Fena je po všech stránkách připravená k úspěšnému krytí. Období hárání trvá zhruba pět až šest dní. Odborná literatura většinou uvádí jako optimální ke krytí  jedenáctý až dvanáctý den od začátku barvení. Je třeba připomenout, že zde mohou být značné plemenné i individuální  rozdíly. Třetí fáze cyklu feny metestrus by se dal nazvat obdobím zklidňovacím. Výtok u některých fen hnědne, jinde ustává úplně. Fena odmítá psy, i když je pro ty méně zkušené stále přitažlivá. Metestrus trvá dva až tři měsíce. Poslední fáze cyklu – anestrus je obdobím klidovým.

Březost feny trvá zhruba 63 dní, za normální je považovaná březost v délce 58 – 65 dnů.

Základy anatomie psa – 5. díl

Přihlášky ZDE

Nervová soustava

Základy anatomie psa – 5. díl

Pojítkem mezi jednotlivými orgány a také jakýmsi řídícím celkem schopným reagovat na vliv vnějšího i vnitřního prostředí organismu je nervová soustava. Jejím základním článkem je nervová buňka – neuron. Nervovou soustavu tvoří tři části – centrální nervová soustava (CNS), kterou tvoří mozek a mícha, periferní nervy a vegetativní nervová  soustava.

Věříme, že se nám prostřednictvím těchto pěti dílů povedlo předat vám dostatek informací, abyste se v základech anatomie psa uměli dobře orientovat a věděli, jak co v těle funguje.

 

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Pixabay

Zdroj: www.cmku.cz

Kam dál ...



-->