Zachráněni před zapomněním

Mohli zmizet navždy. Místo toho se stali symbolem odolnosti a lásky ke kořenům. Seznamte se s příběhem krašského ovčáka – psa, který přežil díky houževnatosti několika lidí a dnes znovu hlídá slovinské pastviny i lidská srdce.

Krašský ovčák. Jméno, které voní po horách, větru a pastvinách. Toto starobylé plemeno téměř zmizelo z povrchu zemského. Ale naštěstí se tak nestalo. V současné době  znovu nachází své místo po boku pastevců, farmářů i rodin, které hledají samostatného psa s duší strážce. Přinášíme vám příběh o záchraně jednoho z nejstarších plemen Balkánu.

Hora jako domov, mlčení jako jazyk

Ve slovinském pohoří Kras se krajina mění velmi pomalu. Tak jako lidé tu nikdy nespěchali, ani psi, kteří je doprovázeli, netoužili po slávě. Byli to pracanti. Neúnavní, loajální, ostražití. Krašský ovčák – nebo též „Kraševac“ – je plemenem, které se po staletí formovalo v rytmu života pastýřů. Žádné výstavní salóny. Žádné poháry. Jen vítr, ovce, vlci a čas.

Kořeny sahající hluboko

Předpokládá se, že krašský ovčák pochází z asyrských pasteveckých psů, kteří se přes Balkán dostali do dnešního Slovinska. Jeho původ je starý. Opravdu starý. Nálezy z oblasti Kras ukazují, že podobní psi zde žili už v raném středověku. Tito psi nebyli šlechtěni za účelem vzhledu. Šlechtila je příroda sama – ti nejlepší přežili, ti horší padli. Typickými znaky krašského ovčáka se tak stala: odolnost vůči počasí, samostatnost v rozhodování, silný ochranářský pud a vazba na stádo i svého pána.

Téměř zapomenutí

Ve 20. století, zejména po druhé světové válce, začalo být pastevectví na ústupu. Mechanizace, migrace do měst, nové trendy v chovu psů – to vše vedlo k tomu, že krašský ovčák se začal ztrácet. Počet čistokrevných jedinců dramaticky klesal. Situace byla tak vážná, že plemeno bylo v 60. letech považováno za ohrožené vyhynutím. Tehdy se ale objevila hrstka nadšenců, kteří se rozhodli, že to nedopustí.

Záchrana v poslední chvíli

Jeden z klíčových momentů nastal v roce 1968, kdy byl krašský ovčák oficiálně uznán FCI (mezinárodní kynologickou federací) jako plemeno č. 278. To pomohlo zvýšit povědomí a vytvořit chovatelský plán. Chovatelé, zejména z oblasti Ilirska Bistrica, Postojna a Sežana, začali vyhledávat zbylé čistokrevné jedince a pečlivě je zapisovat do nových plemenných knih. Vznikly první specializované chovatelské kluby, které spolupracovaly s univerzitami, veterináři i ochranáři. A výsledek? Po několika desetiletích úsilí se populace stabilizovala.

Mezi tradicí a moderní dobou

Dnes je krašský ovčák ve Slovinsku národním plemenem. V zemi se ročně narodí okolo 100–150 štěňat, ačkoliv jejich chov je stále považován za „tradiční“ a není masový. Psi si stále uchovávají pracovní vlohy, jsou využíváni jak pro ochranu stád, tak jako rodinní hlídači.

Zajímavé je, že moderní svět si začíná cenit přesně těch vlastností, které kdysi považoval za přežitek. A jsou to nezávislost, schopnost samostatného rozhodování, citlivost na situaci a hluboký vztah k „svému“ člověku.

Kraševac v zahraničí

Ačkoli většina psů zůstává ve Slovinsku, malý počet jedinců našel svůj domov i v sousedních zemích – zejména v Rakousku, Chorvatsku, Itálii a v posledních letech i v České republice. Právě zde si krašský ovčák získává pozornost milovníků tradičních pracovních plemen. Například v roce 2024 se v okolí Bistrice konalo již 18. setkání majitelů krašských ovčáků – mezinárodní událost, která spojuje chovatele, rozhodčí a přátele plemene z celé Evropy.

Když ztratit neznamená skončit

Historie krašského ovčáka je lekcí. O ztrátách. O přežití. O tom, že i když se zdá, že je vše ztraceno, existuje cesta zpět. Díky několika vytrvalým lidem a neuvěřitelné genetické síle tohoto plemene dnes krašský ovčák opět stojí na pastvinách a hlídá. Není jich mnoho. Ale možná právě proto jsou tak cenní.

Krašský ovčák není módním trendem. Není „roztomilý“ v klasickém slova smyslu. Je to pes s historií delší než mnoho států. Jeho oči nesou paměť hor, jeho tlapy znají tvrdou půdu Krasu. A jeho srdce? To bije pro ty, kteří mu dají šanci být tím, kým byl stvořen – strážcem.

Iveta Panýrková

Foto:  Gabriela Brzobohatá

Zdroj: V článku nejsou přímo citovány, ale inspirace čerpána z veřejně dostupných informací – bez přímého přebírání textů.

Kynoložka zveza Slovenije (KZS) – oficiální popisy a aktivity kolem krašského ovčáka

„The Dogs of the Shepherds“ – David Hancock

Zprávy a reportáže z klubových výstav a setkání krašských ovčáků (např. Ilirska Bistrica)

Rozhovory se slovinskými chovateli a články v kynologických časopisech (Kinolog, Pes a mačka, Slovenski Pastir)

Osobní zkušenosti majitelů z Česka, Slovinska, Rakouska – kynologická fóra a chovatelské weby