Výstavní poradna – Kdy mohu na výstavě podat protest?

Stalo se vám někdy, že jste na výstavě dostali posudek, který vůbec nebyl podle vašeho gusta, a cítili jste se vyloženě poškození? A měli jste pak sto chutí podat hned na místě protest? Tušíte ale, kdy a jak můžete toto učinit? S podobným problémem se na nás obrátila i jedna naše čtenářka. Pojďme se tedy společně podívat, jaké odpovědi se jí dostalo od mezinárodní rozhodčí pro exteriér psů Michaely Čermákové.

Člověk je tvor soutěživý a to samozřejmě i tak trochu nebo spíš dost přenáší do svých koníčků, kynologii nevyjímaje. Tudíž je nad slunce jasné, že na výstavy psů nejezdíme s úmyslem jen tak si zaběhat v kruhu, ale uspět jak jen to je v danou chvíli možné. Jsou tací, kteří se na podobnou akci vypraví jen občas (třeba za účelem splnit si podmínku do chovu) a potom nadšenci, kteří objíždí skoro všechny výstavy a tráví na nich prakticky každý víkend. Mnoho z nás si tedy jistě říká, jak je možné, že jednu neděli si odvážíme titul a hned týden na to „slízneme“ od někoho jiného védéčko. V ten moment bychom proti rozhodnutí rozhodčího nejraději podávali protest. Ono to ale není tak jednoduché a i toto má svá pravidla. A ne každému se bohužel budou líbit…

Dotaz: Dobrý den, nedávno jsem se zúčastnila jedné nejmenované výstavy a nejsem spokojená s verdiktem rozhodčí. Paní posuzovatelka nám do posudku napsala, že má fena má kratší ocas a snížila nám proto výslednou známku. To ale není pravda. Kdyby si ocas lépe prohlédla nebo pořádně přeměřila, zjistila by, že je v normě. Cítím se nyní trochu poškozená. Existuje nějaká možnost, jak se mohu bránit nebo kdy a jak mohu podat protest?

Zdravím. Protest proti rozhodnutí rozhodčího není vystavovatelům umožněný. Protest lze podat pouze z formálních důvodů nebo v případě, že chování rozhodčího není v souladu se společenskými pravidly. V praxi to znamená, že můžete, při složení jistiny, která v případě neuznání Vaší stížnosti propadá a v době, kdy ještě probíhá posuzování, podat písemný protest například v případě, že rozhodčí v kruhu kouří, požívá alkohol nebo návykové látky nebo se chová hrubě či jiným obtěžujícím způsobem k vystavovatelům či posuzovaným psům. Protest je možné podat i v okamžiku, kdy je v kruhu víc lidí než povolují předpisy – posuzovatel, vedoucí kruhu, zapisovatel, tlumočník a hospitant do kruhu patří, předseda klubu posuzovaného plemene, fotograf s bleskem, rodinný příslušník vystavovatele apod. ne. Zažila jsem neuznaný protest v případě špatně spočítaných zubů (pes měl plný chrup, pan rozhodčí tvrdil, že mu chybí zadní stoličky) nebo v případě chovatelky, které se nelíbilo tvrzení posuzovatele, že má špatně vybarveného „plášťového“ psa, i když to tak úplně nevypadalo… Prostě rozhodčí a maminka mají vždycky pravdu…

Ukázka z knížky „Vystavování je hra“

Než to pojedeme vyhrát

Je dobré se na výstavu připravit a tím nemyslím kondici nebo úpravu psí srsti; to je u některých plemen velice specifická činnost; tím se tu zabývat opravdu nebudeme, ale mám na mysli přípravu psa… A také sebe.                                                                                                                                           

Pamatuji se na jednu velmi sympatickou paní s nádherným tibetským teriérem, která přišla na náš trénink a rovnou mi sdělila, že výstavy jsou tak akorát pro zlost, jí ani jejímu psovi se na nich nelíbí a že nebýt podmínky chovatele, od kterého pejska má, nikdy by se podobné příšernosti nezúčastnila. Chvíli nám trvalo, než jsme pochopili, že se paní majitelka domnívá, že škrcení psa na vodítku a tvrdá manipulace v postoji jsou na výstavách povinné. Ani jsem se příliš nedivila, že se jí tyto „výstavní“ praktiky nelíbily; navíc i její pes jí všemožně naznačoval, jak je při takovém zacházení nešťastný. Po pár hodinách Františkova výkladu a na příkladu jiné vystavovatelky, která měla s malým bostonem skvěle propracovaný model volného předvedení, se paní a její tibeťák v pohodě dopracovali ke krásné výstavní chůzi na povoleném vodítku a přirozenému postoji, ve kterém jim to oběma hodně slušelo. Odcházela se spokojeným úsměvem a s poznámkou, že už se na další výstavu docela těší.

Na tomto příkladu jsem vám chtěla ukázat, jak důležitý je váš přístup.

Michaela Čermáková

Michaela Čermáková

Ilustrační foto: archiv Michaely Čermákové, Martina Irglová