Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Šli jsme do toho naplno!

Po úvodním článku o mistráku jsme vyzpovídali jednoho z hlavních pořadatelů této pěkné akce. A jaké to vlastně pro Jiřího Petruse a celé ZKO Dobříš vlastně bylo? To si nenechte ujít v následujícím rozhovoru.


 Šli jsme do toho naplno!
Celkem 11 článků z rubriky: Sportovní kynologie

Jirko, ty patříš mezi hlavní pořadatele MČR mládeže. Na úvod tě ale poprosím, abys napsal pár slov o sobě. Aby ses nám představil.

Ke kynologii jsem se dostal díky mámě, která mě vozila na cvičák již v kočárku. Aktivně se ale kynologii věnuji od svých 10 let, kdy jsem začal cvičit s fenkou belgického ovčáka, která se k nám dostala úplnou náhodou ze zahrady od známých a kterou jsem si zamiloval. Během let jsem poté cvičil s několika psy, se kterými jsem složil řadu zkoušek a zúčastnil se mnoha závodů. V současné době pracuji u Policie ČR jako psovod, jsem figurantem 1. třídy, hlavním výcvikářem v ZKO Dobříš a vedoucím mládeže pro Středočeský kraj.

Tvůj život je tedy celý spjatý se psy. Už jako mládežník jsi závodil na MČR mládeže. Kolikrát, v jakých kategoriích jsi soutěžil a jaké jsi měl výsledky?

Poprvé jsem se nominoval na MČR mládeže v roce 2003, když mi bylo 13 let. Od té doby jsem se pravidelně účastnil MČR mládeže každý rok v kategorii ZVV2. Během této doby jsem i 2x reprezentoval ČR na Mistrovství Rakouska mládeže, kam byli vysíláni závodníci, kteří se nominovali na MČR mládeže z 1. místa. Teprve poslední rok, když jsem končil s mládeží, jsem závodil v kategorii IPO2 a následně jsem byl 3x účastníkem MČR juniorů v kategorii IPO3. Paradoxně mým nejlepším výsledkem z mládežnické a juniorské kariéry bylo 2. místo na MČR stopařů v juniorech, kterého jsem se zúčastnil jen jednou, když tato soutěž zrovna vznikala.

Kolikátou akci tohoto typu jsi pořádal? A jaké vlastně je být pořadatelem mistrovství? (Na co vše musíš myslet atd).

Toto mistrovství byla má pořadatelská premiéra a ani ZKO Dobříš nepořádalo žádnou akci srovnatelného významu. Takže když jsme projevili zájem o tento závod, neměli jsme ještě jasnou představu, co vše nás vlastně čeká. Musel jsem se tedy spoléhat především na zkušenosti, které jsem získal z pozice závodníka a diváka. Proto bylo naším hlavním cílem, aby závodníci měli co nejlepší podmínky k předvedení svých výkonů a aby byl tento závod pro diváky atraktivní. A jaké to je být pořadatelem mistrovství? Když nepočítám hodiny strávené přípravami před závodem, tak samotné mistrovství pro mě bylo plné nervů, kdy jsem neměl čas se ani pořádně najíst a vyspat. Na druhou stranu bylo zajímavou a velmi cennou zkušeností vyzkoušet si roli organizátora. Člověka pak i hřeje dobrý pocit (doufám, že) z kvalitně odvedené práce.

Pojďme si popovídat o úrovni závodníků – tedy naší mládeže. Pracuješ s nimi celý rok, potkáváš se s nimi na závodech i např. Táboře talentované mládeže. Vidíš pak na mistrovství změny - pokroky u závodníků? A které tě nejvíce těší?

Úroveň závodníků na samotném mistrovství je každým rokem odlišná, velikou roli v tom hraje generační obměna. Myslím si, že na letošním mistrovství byly k vidění velmi pěkné výkony. Celkově však úroveň mládeže klesá, což je dáno zejména klesajícím počtem mládežníků, kteří se kynologii věnují. Přesto si troufám z vlastních zkušeností tvrdit, že naše mládež patří mezi nejlepší na světě, jelikož je jí u nás věnováno celkem hodně pozornosti. A co se týče pokroků závodníků, tak mohu hovořit pouze o mládežnících Středočeského kraje, se kterými jsem téměř celý rok v kontaktu. A je pravda, že na samotném mistrovství jsou výkony závodníků často daleko lepší než na začátku sezony během výběrových soutěží, kdy jejich psi nejsou po zimě ještě v takové formě. Nejvíce mě ale těší pokroky mládežníků, kteří si své psy teprve připravují, aby jednou mohli na MČR mládeže také závodit.

Co tě vlastně na práci s mládeží těší? Proč to děláš?

Abych byl upřímný, zpočátku jsem s mládeží začal pracovat, abych mohl jezdit jako instruktor na Tábor talentované mládeže ve Starém Plzenci, kam jsem léta velmi rád jezdil jako mládežník a kde je super parta lidí, kteří se mládeži věnují. Později se naskytla příležitost vykonávat funkci vedoucího mládeže Středočeského kraje, která mi nakonec byla svěřena. Za tuto dobu se ve Středočeském kraji podařilo vybudovat skvělý kolektiv nejen mládežníků ale i rodičů, se kterými mě těší spolupracovat nikoliv pracovat.

Na závěr jak to vidíš v dalších letech?

Obávám se, že i nadále bude pokračovat trend, kdy budou mládežníci věnující se kynologii ubývat a celková úroveň mládeže tak bude klesat. V dnešní době závodí téměř jen mládežníci, jejichž rodiče jsou rovněž pejskaři a kteří jsou tak v jejich koníčku podporováni. Proto si myslím, že by bylo vhodné více podporovat ZKO, které se aktivně věnují práci s mládeží, jelikož ty přicházejí s mládežníky do kontaktu téměř „denně”. Jednotlivé kraje a ČKS nemůžou bohužel tuto roli základních kynologických organizací plně suplovat.

Foto: Tereza Vajnerová