SKS TART v předvečer výročí

Zajímá vás praktická a služební kynologie a fandíte tím pádem i SKS TART? Pak si jistě s chutí přečtete poutavý článek Josefa Růžičky, ve kterém hodnotí již téměř uplynulý rok 2023 a s nadějí se dívá i do budoucna. Přejeme příjemné čtení!

Speciální kynologický svaz TART bude v příštím roce slavit 30. výročí od svého založení, a to bude také příležitost pro bilancování. Na následujících řádcích si zatím připomeneme ve stručnosti, co zajímavého se událo v rámci svazu v roce 2023. 

Sázka na spolehlivost v obranách se vyplatila - Devil zvítězil.

Na prvním místě to bude zmínka o obranářském a stopařském šampionátu, ze kterých tradičně vzešel nejlepší všestranný pes TARTu. Pro tento rok se stal vítězem německý ovčák Devil z Větrného vrchu psovoda Miloslava Čeňka soutěžícího za MP Praha. Své kvality osvědčil vítězstvím na jarním šampionátu obranářů v Srbské Kamenici a svoji připravenost potvrdil i na podzimním stopařském mistrovství v okolí šumavského Boubína. Neméně důležité je, že Devil své kvality již několik let předvádí nejen na soutěžích psů se služebním výcvikem, ale především při výkonu služby v ne právě lehkém pražském prostředí.   

Obranáři stárnou

Devil Miloslava Čeňka podával na MR obranářů standardní výkony.

Ačkoliv hlavní rozhodčí šampionátu Jan Komárek považoval výkony obranářů za slušné, neopomněl podotknout, že psi na něho působili poněkud unaveně. „Je to pochopitelné, neboť řada psů už má výkonnostní zenit za sebou. Na druhou stranu starší psi mají více zkušeností, což se pozitivně projevilo třeba při průzkumu části areálu staré fabriky, stejně jako při zákroku v restauraci či při přepadu. V těchto disciplínách psovodi a psi nevědí, kde a co je čeká, a tak díky zkušenostem bývají úspěšnější. Starším psům také mnohdy chyběla jiskra při hladkém zadržení, kde musí doběhnout figuranta do určité vzdálenosti. Postrádali i patřičnou razanci při zadržení s protiútokem,“ kriticky zhodnotil Jan Komárek část startujících psů a věří, že pole účastníků se bude postupně omlazovat.            

Premiéra nejmladší  

Z výrazů při poslušnosti to vypadá, že Veronika namísto rázných povelů své fence spíše domlouvala. A fungovalo to.

Určitým příslibem omlazení startovního pole na mistrovských soutěží TARTu byla už na následujícím podzimním stopařském šampionátu účast nejmladší členky SKS TARTu Veroniky Vignerové, žákyně páté třídy. Jak už bylo zmíněno výše, na tartových závodech se soutěží kromě poslušnosti v praktických disciplínách, kdy se musí řešit neznámé situace v neznámém prostředí. Úspěch tak spočívá nejen v připravenosti psovoda a psa, ale i v jejich zkušenostech.

Stopy byly pod šumavským Boubínem na snadném terénu.

A ty se nabývají nejen tréninky, ale i počtem soutěží. Takové zrání trvá nějakou dobu, a tak diváci s napětím čekali, jak se prvního startu na tartovém mistrovství stopařů zhostí nejmladší účastnice. A jestliže se Veronika v úvodní poslušnosti dopustila drobných chybiček, které nemohl rozhodčí Jan Komárek přehlédnout, v jednom jasně zvítězila. Sympatická dívenka si totiž získala svým dětsky nesmělým a klidným vystupováním snad všechny soupeře a přihlížející diváky, z nichž někteří měli na krajíčku slzy dojetím. Pravda, jakési dobrácké ovládání německé ovčajdy Frederici Leryky postrádalo nezbytnou autoritativnější razanci, a tak se zdálo, že je jen na fence, jaký bude výsledek poslušnostního vystoupení. Ale i tak bylo umístění v této disciplíně uprostřed startovního pole úspěchem.

V poslušnosti nelze opomenout výkon border kolie Demolition Man Moniky Panzerové z regionu Ústí nad Labem, tedy poněkud neobvyklého psa mezi čtyřnožci služebních plemen. Za učebnicový výkon obdržela dvojice maximum, tedy 50 bodů.    

Hon na lišku

Na čtyřhodinovce Veroniku a její Fredericu zaskočily liščí pachy, chuť si spravily druhý den na dvouhodinovce.

V sobotu po poslušnosti přišla na řadu čtyřhodinová stopa, a to poctivě dlouhá, tedy 1500 normo kroků. Soutěžící byli rozdělení do čtyř skupin po čtyřech. Kladeči pod taktovkou znalce místních podmínek Petra Šindeláře byli většinou policisté využívající GPS, takže délka stop i jejich tvar byly snadno kontrolovatelné. Ovšem ve dvou případech byla taková pečlivost směřující k maximální regulérnosti k ničemu. To se zjistilo až ve chvíli, kdy se po neúspěšném stopování Veroniky a také jedné z favoritek stopařského zápolení, Marcely Mančalové, objevil na pastvině muž z nedaleké chalupy. A ten uvedl, že v prostoru obou stop řádila asi před půlhodinou liška, kterou naháněl jeho pes. Zda to bylo to zásadní, co ztížilo stopování, těžko soudit, ale faktem je, že šlo o praktickou stopu a rozhodčí neviděl důvod, proč využít stopu náhradní. A tak Veronika oplakala šestibodové ohodnocení a soutěžící na druhé stopě odešla dokonce s nulou. „Trénujeme stopy v terénu, kde je značný výskyt zajíců, srnčí zvěře a divočáků, ale liščí pach zřejmě Verončinu fenku rozhodil,“ uvedla maminka a zároveň trenérka Soňa Nováková. Obě jmenované soutěžící si však zlepšily náladu druhý den na dvouhodinové stopě dlouhé 800 kroků se dvěma pravoúhlými a jedním ostrým lomem.

Borderák zabodoval

Naopak skvělý výkon za 50 bodů předvedl v poslušnosti borderák Moniky Panznerové, na stopě skončil celkové třetí.

Oslnivé výkony nepodali psi ani na dalších čtyřhodinovkách. Zčásti to mohlo být výskytem značného množství zvěře, kterým Šumava oplývá, ale rozhodčí to viděli i v nedostatečném tréninku, neboť stopy byly tentokrát položené ve snadném terénu a vlídné bylo i počasí. Některé soutěžící možná zaskočil neobvyklý předmět na stopě, kterým byla ampulka od vakcíny. A tak nejlepšímu psovi na čtyřhodinovce stačilo 89 bodů, na dvouhodinovce 94 bodů. Nejlepším stopařem se stal NO Rony z Třešňáku (212 bodů) Miloslava Čeňka, druhý byl Devil (210 b.) téhož psovoda a z bronzu se mohla radovat Monika Panzerová s borderákem Demolitionem (208 b).    

Jak to vidí prezident  

Nejlepší všestranní (zleva) - vítěz Devil Miloslava Čeňka (MP Praha), druhý Inky Adolfa Máje a třetí Flóra Martina Kiesslinga (TART Lišov)

Jiří Dupal je v roli prezidenta SKS TARTu dva roky a tak se může s přehledem a kvalifikovaně vyjádřit o dění v organizaci. „Těší mě, že se na cvičištích v regionech a na soutěžích objevují noví lidé a psi. Akce s nemalou účastí se konaly například v regionu Lišov. Tou největší z nich je stále populárnější Jihočeská tartová liga sestávající ze závodů v Záblatí, ve Strakonicích a v Milevsku. Jako každá tartová soutěž se blíží služebnímu nasazení psa a je tudíž v obranách vždy jiná a náročná. Proto pořadatelé vypisují i kategorii pro mladé a začínající kynology a psy. Kdo získá v hlavní soutěži nejvíce bodů, stává se vítězem Ligy. V uplynulém roce bylo startovní pole čítající přes šedesát účastníků. Podobně atraktivní závody a také s velkou účastí pořádá region Ústí nad Labem. Například na Memoriálu Jiřího Šece startovalo v několika kategoriích pro dospělé i mládež 76 psů. Slibné jsou aktivity ve Valašském Meziříčí i v dalších regionech,“ míní Jiří Dupal.

Tradiční Lupína  

Vítězka soutěže o Pohár vlčice Lupíny Kristýna Mechlová z Frýdku Místku se raduje z úspěšné stopy.

Mezi tradiční tartové klání patří podzimní stopařský závod O korbel vlčice Lupíny. Jako obvykle se konal v okolí Písku a vítězkou se stala policistka Kristýna Mechlová se svým NO Mikulášem, jinak členka moravského ZKO Skotnice. A jak ona viděla toto stopařské zápolení? „Baví mě zkoušet psa, co vše je schopen zvládnout v praxi. A tartové soutěže jsou tomu nejblíže. K TARTu paří i skvělá atmosféra. Nikdo nemá zášť vůči druhému, protože ten umí lépe to, a ten zas tohle, nebo že získal více bodů, a to se mi tam strašně líbilo. Určitě pojedu Korbel obhajovat, a ráda bych absolvovala více tartových závodů. Jsou však většinou v Čechách a to je pro mne trochu z ruky,“ říká Kristýna Mechlová z Frýdku Místku.

Na závěr stručného přehledu o dění v TARTu snad zbývá jen doufat, že v brzké době přibydou některé závody podle ZŘ TARTu i na Moravě. 

Josef Růžička

Foto: Josef Růžička, archiv K. Mechlové