Shih-tzu je pes, kterého políbil sám Buddha…

Patří mezi vaše favority menší společenská plemena a preferovali byste spíš psa s dlouhou hedvábnou srstí? A jste připraveni dát svému čtyřnohému kamarádovi celé své srdce a užívat si společně každičký den? Tak neváhejte a seznamte se s shih-tzu, jistě nebudete litovat.

Shih-tzu je malý a čilý společenský pejsek, za kterým se každý velmi rád otočí. Vyznačuje se nejen nádhernou a bohatou srstí v celé škále barevných odstínů, ale také příjemnou povahou, která z něj činí ideálního rodinného parťáka. Rád se učí a při vlídném přístupu v rámci svých možností ochotně udělá, co vám na očích uvidí. Dožívá se ve zdraví v průměru poměrně vysokého věku a za zmínku jistě stojí i jeho zajímavá historie. Pokud jste se už nyní nezamilovali, určitě se tak zakrátko stane…

Něco málo z bohaté historie „lvích psů“

Nejstarší záznamy o těchto psech nacházíme již v 7. století, v době, kdy Srong-bcan-sgam-po zakládá tibetský stát, a kdy byla vybudovaná rezidence Dalajlámy – palác Potala, a kdy vznikají tibetské písmo a literatura. Je to doba z budhismu vznikajícího lamaismu, který kromě jiného hlásal, že každý v „předchozím životě“ chybující bude převtělen do podoby „svatých“ nebo „lvích psů“, což bylo v Tibetě označení pro Shih-tzu. Proto také byli tito psi chovaní v klášterech jako aktéři různých náboženských rituálů.

Vládce Srong-bcan-sram-po podnikal dobyvatelská tažení na sever i na západ a snažil se upevňovat svou moc rovněž navazováním přátelských styků s Nepálem, Indií a Čínou. Dochází tak k čilé výměně zboží, a vzácným darem panovníkům, zejména čínskému císaři, se stávají pečlivě vybrané chovné páry „lvích psů“. Tyto ceněné dary byly poskytovány i v pozdější době a psi se stali váženými společníky čínské císařské rodiny.

Než však tito psi mohli být darováni, museli podstoupit 3000 km dlouhou strastiplnou cestu z Lhasy (4800 m n. m.) do Pekingu (600 m n. m.) jako součást karavan yaků, mulů, ovcí a koz, které přepravovali vlnu, kůži, ametysty a borax. Psi chodili pěšky drsnou hornatou krajinou, překonávali řeky a sněhem a ledem pokryté obtížné srázy ve dne vystaveni ostrému větru, a po západu slunce často krutému mrazu. Rozdíl mezi denní a noční teplotou zde dosahuje 25 °C a více. Během této desetiměsíční namáhavé cesty, kdy jedinou potravou byla rýže, sušené maso a zbytky, prošli psi rozsáhlou travnatou stepí Tibetu, překonávali „hory slunce a měsíce“ oddělující Tibet od Číny a pokračovali horkými čínskými rovinami, aby se na konci této cesty stali obyvateli pekingských paláců a chrámů. Tam o ně zpravidla pečovali eunuchové, jejichž znalosti o chovu psů byly pověstné. Psům byla věnována všemožná péče, denně chodili na vycházky a jejich srst byla udržována pravidelným koupáním a česáním. Učili se mnohým kouskům pro pobavení císařské rodiny. Psíci byli chováni ve všech barevných odstínech, avšak zlaté barvě byla zásadně dávána přednost. Přední a zadní nohy a špička ocasu měly být vždy bílé, na čele byl požadován otisk „Budhova palce“ v podobě bílého pramene chlupů.

Do Evropy se toto plemeno dostalo poprvé v roce 1930, kdy Miss Hutchins dovezla do Irska psa a fenu. O rok později generál Sir Douglas se svou manželkou lady Brownrigg získali do Anglie dalšího psa a fenu. Na jejich plemenném materiálu založila svůj chov i známá chovatelka paní Gay Widdrington. V roce 1932 manželka dánského vyslance v Číně paní Kauffman dovezla další dvě feny a jednoho psa. Do USA se shih-tzu dostali poprvé v roce 1938 z Anglie…

(zdroj KLUBOVÉ ZPRÁVY I.)

Jak to bylo v našich zemích

Zmapování historie plemene na území bývalého Československa není úplně snadné, neboť řadu materiálů a podkladů se bohužel nepodařilo dochovat. Jisté však je, že první zapsanou fenou v naší plemenné knize byla Chanell vom Tadsch Mahal, narozená v roce 1978 a k nám importovaná ve svých dvou letech. Jedna z prvních českých chovatelek paní Kateřina Štroblová ji tehdy získala z NDR výměnou za maltézského psíka. První vrh se u nás v její chovatelské stanici narodil právě po této feně v roce 1980. A byla to také ona, která se stala jednou ze zakladatelek Klubu psů tibetských plemen, který v počátcích chovu zastřešoval i shih-tzu.

V současné době v České republice plemeno zastřešují celkem tři chovatelské kluby – SHIH-TZU KLUB ČR‚ z. s. (https://shihtzu.wbs.cz ), SHIH-TZU KLUB EVROPA, z. s. (https://shih-tzu.wbs.cz) a  Klub chovatelů málopočetných plemen psů ČR, z. s. (https://www.kchmpp.cz ) 

Chovné podmínky jsou celkem jednoduché. K chovnosti je třeba bonitace, které se mohou zúčastnit psi a feny, splňující podmínky Zápisního řádu ČMKU  a dosáhli věku dvanácti měsíců. Jedinec, který se bude individuálně bonitovat, musí splňovat věk minimálně patnácti měsíců, individuální bonitace bude však možná pouze v mimořádných případech. Chovnost nastává po absolvování výstavy vyššího typu (se zadáváním titulu CAC), minimálně od třídy mladých se známkou výborná nebo velmi dobrá a je platná až po dovršení věku patnácti měsíců. Tím, že naše plemeno zastřešují celkem tři kluby, máme vlastní bonitační řád a reciproční dohodu mezi všemi kluby, kde si specifikujeme vady vylučující z chovu. Bonitační řád i reciproční dohoda je na stránkách našeho klubu. ( Shih-tzu klub ČR, z. s.)

Tam, kde se krása snoubí s elegancí

Setkáte-li se tváří v tvář se shih-tzu, rozhodně ji nepřehlédnete. Na první pohled vás totiž upoutá svým atraktivním vzhledem a jiskrou v oku. Je to malý společenský pes s krásnou a neuvěřitelně bohatou srstí. Svou velikostí a barvou se řadí k plemenům velmi různorodým. Jsou povolené všechny barevné kombinace. Velmi oceňované jsou znaky jako bílý knír, lysinka na hlavě a na konci ocasu. Poslední dobou se čím dál tím častěji setkáváme i s celočernými nebo zlatými psy s tmavou maskou a i toto je standardním zbarvením našeho plemene.

Takovou zajímavostí, co se exteriéru týče, je, že v současné době bychom mohli říci, že máme tři typy standardu, které se vzájemně prolínají.

AKC  (American Kennel Club) standard – psi s dlouhým krkem, na vysokých nohách s nižším ocasem. 

FCI (Fédération Cynologique Internationale) – psi zavalitějšího typu, s robustní kostrou na kratších nohách a vysoko nasazeným a neseným ocasem.

Tzv. HYBRID – vzájemným prolínáním rodokmenů a křížením těchto typů vznikl pes, který má z každého něco. (viz obrázek)

Shih-tzu dokáže mile překvapit

Shih-tzu je inteligentní, veselý a velmi učenlivý pejsek předurčený a zrozený k tomu, aby se stal dokonalým rodinným společníkem. Je to jeho celoživotní rolí, kterou zvládá na výbornou. Je to vítací psík, který však není vtíravý, nedožaduje se stálé pozornosti. Dokáže s vámi ujít několika kilometrovou procházku a stejně tak celý den prolenošit na gauči po vašem boku. I když se jedná o společenské plemeno, není radno jakkoli podceňovat správnou a dostatečnou socializaci, která má celkem zásadní vliv na jeho povahu. Je celkem učenlivý a a velmi snadno se naučí základní povely. Přestože je plemeno brachycefalické, známe i jedince, kteří se se svými majiteli věnují agility i dalším jiným sportovním disciplínám. Z nesportovních a zájmových činností víme i několik psů se zkouškami z canisterapie.

Prevence je vždy příjemnější

Je jasné, že o každého psa je třeba průběžně a náležitým způsobem pečovat. U dlouhosrstých plemen se jedná především o jejich srst, která v případě shih-tzu není zdaleka jednoduchá. Důležité je už od štěňátka zvykat na manipulaci a pravidelné česání. Štěňátka jsou samozřejmě bezúdržbová, nicméně pokud základy této činnosti nepoložíte již v útlém věku, těžko ho v období výměny srsti zvládnete udržet. V dnešní době existuje spousta kosmetických výrobků, které vám ulehčí práci se srstí a pejsek se následně cítí komfortně. I přes to, že se dá shih-tzu ostříhat do roztomilého střihu a je to aktivně nenáročný pes, pořád je to dlouhosrsté plemeno, které potřebuje svou péči. 

Ale nejde jenom o srst. Vzhledem k tomu, že má naše plemeno predispozice k onemocnění očí, jako je například syndrom suchého oka, je třeba o oči a oční okolí pravidelně pečovat. Často mi chodí dotazy na to, jak kvůli častému slzení řešit zabarvené kníry. Základem je pravidelnost, pokud jde o výstavního jedince, tak obzvlášť. Nedoporučuji používat borovou vodu, pro běžnou hygienu postačí převařená voda, případně fyziologický roztok (dá se koupit v malých ampulkách k okamžité spotřebě). Pozor na heřmánek – to velmi obvyklou složkou v přípravcích na oči a oční okolí. Heřmánek je poměrně častým alergenem a také zbytzečně vysušuje. Pokud má pes syndrom suchého oka, můžete mu heřmánkem uškodit. Na svých seminářích doporučuji produkty s obsahem kyseliny hyaluronové, koloidním stříbrem nebo světlíkem lékařským.
Nezapomínejme však ani na uši. Ty mají shih-tzu bohatě osrstěné a to nejen z venku, ale také ve zvukovodu. V dnešní době se upouští od plošného vytrhávání zvukovodu napříč plemeny. Zde platí zlaté pravidlo: Pokud není problém, tak raději nezasahovat! To znamená nevytrhávat zvukovod, ani preventivně nečistit. Každý takový zásah do zvukovodu narušuje jeho biofilm. Pokud už je potřeba zvukovod vytrhat a majitel si není zcela jistý, zda to dokáže, je lepší navštívit svého veterináře. V případě použití ušního depilačního pudru je důležité pudr nesypat do zvukovodu a vytrhaný zvukovod vyčistit a zbavit případných zbytků pudru. 

Stejně tak jako uši není dobré preventivně řešit anální žlázky. Velmi často se setkávám s tím, že salony tuto službu vykonávají při každé návštěvě preventivně. Častým a preventivním vyprazdňováním si můžete zadělat na doživotní problém. Zánět anální žlázky je velmi bolestivý a stejně tak jako uši by tyto problémy měl řešit veterinář. 

V rámci celkové péče je třeba věnovat pozornost i zubům. Shih-tzu je má mělce založené a standardním skusem je „předkus“.   Stejně jako všechna malá plemena mají i ony sklon k časté tvorbě zubního kamene. Proto je nesmírně důležitá péče o chrup už od štěňátka. Nemusíte si pořizovat speciální kartáčky, nebo zubní pasty a už vůbec ne pamlsky například z bůvolí kůže atd. Stačí sterilní gáza, kterou natočíte na prst a stáhnete plak. Na trhu jsou velmi praktické vlhčené jednorázové návleky na prst pro snadné čištění. Pokud svého psa naučíte na manipulaci v tlamičce a budete důslední, prodloužíte si tím nutnost veterinárního zásahu pod narkózou. Pominu zde onemocnění ledvin a srdce vlivem bakterií ze zubního kamene, který se zanedbá.  

Krmení není žádná věda

Shih-tzu nemá žádné velké nároky na speciální stravu. Máme mezi sebou chovatele, kteří barfují, jiní vaří a další krmí jen granulemi. Pokud je strava vyvážená a kvalitní, není třeba dodávat žádné vitaminové preparáty. Pokud chcete podpořit růst srsti, je možné přidat do stravy například pupalkový, lněný, či krillový olej (Nejsem fanouškem lososového oleje, proto ho neuvádím). Pozor na biotin, pokud se nepodá dle návodu a nedělají se přestávky v krmných dávkách, může změnit barvu srsti. Občas se stane, že u mladých zvířat dochází k zvracení žaludečních šťáv. Tento problém vyřešíte rozdělením krmné dávky do dvou až tří za den, a tím pádem zamezíte tomuto problému. 

U našeho plemene nejsou pro chov v ČR povinná žádná zdravotní vyšetření. V zahraničí se však běžně setkáváme s povinnými zdravotními testy na PRA, DKK, DLK, zátěžový test srdce a posouzení nozder nebo očních víček. Z důvodu mělkého uložení očí v lebce mají shih-tzu predispozice k jejich častějšímu onemocnění. Důležitá je pravidelná péče o oční okolí. V současné době se odborná veřejnost rovněž zaměřuje na potíže a změny související s brachycefalickým syndromem. Častěji se v seniorském věku objevují potíže s ledvinami a srdcem. Jinak se jedná o celkem zdravé plemeno, které se v současné době průměrně dožívá čtrnácti až patnácti let.

Buddhův polibek

Legenda praví, že Buddhu doprovázel při jeho putování malý psík, který vzhledově odpovídal zástupci plemene shih-tzu. Říká se, že jednoho dne se Buddha ocitl v bezprostředním ohrožení života, když se ho skupina nemilosrdných lupičů, lačných po kořisti, pokusila okrást a zabít. Z malého psíka se v kritickém okamžiku stal náhle obrovský zuřivý lev, který spolehlivě agresory zahnal. Poté se opět přeměnil v roztomilého pejska, kterého Buddha zvedl ze země a s vděčností políbil. Dodnes tento Buddhův polibek symbolizuje bílá skvrna na hlavě shih-tzu.

Shih-tzu v datech

Lucie Kubová,

předsedkyně Shih-tzu klub ČR, z. s

Iveta Stehnová,

předsedkyně Kontrolní a kárné komise Shih-tzu klub ČR, z. s

Foto: archiv Lucie Kubové a chovatelů shih-tzu

Portrét plemene Shih-tzu

Originální název	Shih Tzu
Zkratka plemene	SHI
Země původu	Tibet, (Čína)
Číslo standardu	208
FCI skupina	IX. - Společenské a toy psi
Přesná velikost	nejvýše 27 cm.
Druh srsti	dlouhá
Vhodnost	pro začátečníky pro zkušené pro seniory a děti
Umístění	do bytu
Využití	klidné procházky

---

Celkový vzhled:

Robustní, bohatě ale ne přehnaně osrstěný pes s nápadně sebevědomým až arogantním vystupováním a obličejem podobným chryzantémě.

Barva:

Všechny barvy jsou povoleny, bílé znaky na čele a bílá špička ocasu jsou vysoce žádoucí u vícebarevných jedinců.

Hmotnost:

Od 4,5 do 8 kg. Ideální váha je mezi 4,5 – 7,5 kg

---