Rodiče mě testovali pět let, než mi psa dovolili. A šli na to opravdu chytře…

Myslíte si, že je dobrý nápad pořídit dítěti štěně pod stromeček nebo i jindy jako dárek? Jak ho nenápadně prověřit, zda o pejska opravdu stojí nebo je to jen krátkodobý rozmar? Moc pěkně o tom všem v následujícím článku vypráví Barbora Slezáková Thielová, která vzpomíná, jak originálně k tomu kdysi přistoupili její rodiče. A třeba to bude dobrý tip i pro vás…

Barbora Slezáková Thielová je od přírody srdcařkou a velkou milovnicí zvířat. Svou zálibu v péči o psy objevila již v útlém mládí, a tak v roce 1993 místo pobíhání venku s kamarády začala pomáhat v útulku pro psy. Už tehdy cítila, že tohle je její cesta. Dnes se ve světě psů pohybuje přes třicet let, z toho devatenáct let strávila v chovatelské stanici Fitmin, kde s téměř každou fenkou získala některé z výstavních titulů Junior šampion, Šampion, Grand šampion či Mezinárodní šampión, a to v různých zemích Evropy. Co jí v životě nejvíce ovlivnilo a co by doporučila každému, kdo zvažuje pořídit si psa do rodiny, nám Barbora sdělila při společném povídání.

Štěně jako vánoční dárek? Rozhodně ne!

Blíží se čas Vánoc a s tím i přemýšlení, co přinese Ježíšek. Pořídit si jakékoliv zvíře by mělo být opravdu velmi promyšlené a dlouho připravované. Rozhodně je třeba počítat s tím, že většina péče a zodpovědnosti bude na vás. Mnoho rodičů se nechá dětmi ovlivnit, chtějí jim udělat radost, ale už nepřemýšlí nad tím, že vánoční svátky skončí, děti půjdou do školky a školy a oni do práce. Nejsem tedy zastáncem dávání zvířátek jako dárků a překvapení. To je ale samozřejmě všude mnohokrát proprané téma!

Psa jsem vždycky chtěla…

Dnes jsem již dospělá, ale jako malá holka z paneláku jsem si každé Vánoce přála najít pod stromečkem štěňátko s mašlí. Štěně bylo už v prvních dopisech Ježíškovi, když jsem ještě neuměla psát a štěňátko s mašlí pěkně malovala. Moji rodiče byli naštěstí rozumní (i když na můj vkus moc dlouho), a i přesto, že v každém dopise Ježíškovi byl pejsek, tak pod stromečkem nikdy nebyl. Ale každé Vánoce jsem tam našla nějakou „psí“ knížku. Tak začalo moje vzdělávání a hltání všech informací. Táta mi navíc domluvil, že mohu pomáhat jedné staré paní s jejím mladým jezevčíkem. Byla jsem s ním denně, chodila s ním na cvičák a majitelce ho pak vracela unaveného tak, že se jí už jen stočil na klín a usnul.

Rodiče se nechali obměkčit až po dlouhých pěti letech péče o jezevčíka a nechali mě, abych si sama našla inzerát a spojila se s chovatelem. Jako čtrnáctiletá slečna jsem si domlouvala odběr psa s tím, že rodiče večer zavolají. Pro štěně si už jela celá naše rodina! Musím ale přiznat, že se v mezidobí trochu ustrnuli a mou touhu po vlastním psovi mírnila andulka a morče, no ale pes to přeci jen nebyl.

Mezitím jsem chodila do přírodovědného kroužku a dojížděla autobusem 7 km do vedlejší vesnice do útulku, kde jsem pomáhala venčit, uklízet, krmit a když se přestavovalo, tak třeba i „škrábat“ bourané cihly, jen když jsem mohla být u zvířat. Všechen volný čas jsem dělila i po pořízení vlastního pejska – útulek, vlastní pes i půjčovaná jezevčice. Přístup rodičů mne nejen důkladně prověřil, ale vlastně také nasměroval do života. Po ukončení Střední zemědělské školy jsem pracovala v psím útulku a potom ve Fitmin Chovatelském centru. Psi jsou opravdu můj život, a vždycky už budou.

Pes je závazek, ale také veliká radost

Pokud jste vše pečlivě zvážili a rozhodli se dítěti štěně nebo pejska pořídit, může přípravná fáze na příchod zvířátka začít. Nemusí trvat pět let, ale je vhodné začít s přípravou mnoho měsíců dopředu, takže mluvíme třeba o příštích Vánocích. Letošní Vánoce mohou být ideálním časem pro návštěvu útulku nebo nějaké chovatelské stanice. Když dítě uslyší z úst chovatele, co vše obnáší péče o zvíře, a uvidí, jak domácnost se psem vypadá a funguje, může to jeho zájem o péči o zvíře prohloubit, nebo právě naopak! Dozví se tak i specifika plemene a má dostatek prostoru své rozhodnutí změnit. Pokud jste už ale nějaké kroky ve vzdělávání ratolesti udělali, může být docela zábavné nechat dítko prozkoušet Mikulášem ze znalostí péče o zvíře. Čertům pak může slíbit, že bude se štěnětem chodit každý den na půl hodiny ven, nebo kočce měnit pravidelně stelivo apod. Místo sladkostí a uhlí pak může dítě dostat vodítko a hned uvidíte, jestli má z vodítka radost, nebo jestli z předzvěsti vlastního psa nadšené není.

Ne všechna zvířátka se mohou dát pod stromeček, ať již kvůli věku (příliš mladá, či jsou k odběru dříve), nebo velikosti. Zde si ale pravděpodobně každý rodič vypomůže nějakou poukázkou, fotografií, dopisem s podpisem vlastní ťapkou. Pokud chcete udělat dobrý skutek a vybrat zvířátko z útulku, v každém z nich vám určitě poradí, které se k vám bude nejlépe hodit a vy k němu. Vánoční svátky tak mohou být skvělým časem pro intenzivní procházky a zkoušku, zda dítě oželí pohádky, bruslení nebo lyžovačku a peláší do útulku za vyhlídnutým zvířetem. A uvidíte, že ta radost bude vzájemná a pořízení nového člena rodiny získá další rozměr.

Barbora Slezáková Thielová,

chovatelka a ambasadorka značky Fitmin

Foto: archiv firmy Fitmin a Barbory Slezákové Thielové

www.fitmin.cz

https://myfitmin.cz

https://www.facebook.com/fitmin.cz