Podívejte se dnes večer na oblohu a zavzpomínejte s námi…

Je tomu přesně Čtyřiašedesát let, kdy se na oběžnou dráhu Země vydal první živý tvor. Toto smutné prvenství patří potulné fence Lajce, která byla odchycena na jedné z moskevských ulic. Není žádným tajemstvím, že v té době spolu Spojené státy americké a Sovětský svaz vedly „boje“ o vládu nad vesmírem.

První těleso vyslané do vesmíru se nazývalo Sputnik 1. Necelý měsíc po tomto „úspěchu“ byl vyslán do vesmíru Suptnik 2, ve kterém již seděla živá posádka v podobě fenky Lajky. Bohužel vše bylo sestrojeno tak rychle, že se nepočítalo s návratem fenky zpět na zem. Ta měla ve vesmíru přežít až týden. Lajka však uhynula pět hodin po startu na následky stresu z přehřátí.

Kdo vlastně byla Lajka?

Vědci byli přesvědčeni, že potulní psíci jsou odolnější, protože život na ulici je těžký. Proto začali s odchytem toulavých psů. Mezi nimi byla i naše hrdinka Lajka – malý kříženec, fenka, zhruba tříletá, která vážila 6 kg. Říkalo se jí všelijak, některá její jména jsou známá jako například – Kudrjavka, Žučka („Brouček“), Limončik („Citrónek“). Známou se stala jako Lajka, což je jméno plemen loveckých psů severního Ruska a Sibiře. Popisována byla jako klidná, nevyvolávající rvačky s jinými psy.

Výcvik vesmírného psa

Pro let na Sputniku 2 byli trénováni tři psi: Albina, Muška a Lajka. Lékaři však vybrali k letu Lajku. Albina předtím letěla dvakrát na raketě R-1E a nyní byla náhradníkem, Muška byla použita k testování vybavení a systémů podpory života. Kabina pro let do vesmíru byla pro psa velmi malá a těsná a tak si na ni museli psí kosmonauti pomalu zvykat, a to postupným zmenšováním kotců. V kabině se nemohli otáčet, pouze sednout, postavit či lehnout. Na přežití si zvykali na centrifuze a taktéž byli přivykáni na hluk při startu rakety a na speciálně vyvinuté kašovité jídlo.

Před letem vzal vedoucí lékařského týmu Valerij Jazdovskij Lajku k sobě domů, aby si pohrála s jeho dětmi. Později k tomu ve svých vzpomínkách napsal: „Chtěl jsem pro ni udělat něco  pěkného, když měla žít už jen krátce…“

Slavný či neslavný let? 

Podle NASA byla Lajka umístěna do boxu v družici už 31. října 1957 – tři dny před startem. Vzhledem k zimě panující na kosmodromu byla družice vyhřívána. Lajčin stav hlídali dva asistenti. Těsně před startem ji pečlivě upravili a zkontrolovali čidla na těle.

Lajku vynesl Sputnik 2 z kosmodromu Bajkonur právě 3. listopadu 1957. Během startu (přetížení) se Lajčin dech zrychlil až čtyřikrát ve srovnání s normálním stavem. Tep se zvedl na 240 za minutu.

Po dosažení oběžné dráhy byl podle plánu odhozen kryt družice; družice však zůstala spojená s posledním stupněm nosné rakety (blokem A). Systém regulace teploty proto nebyl plně funkční a kabina se postupně zahřála na 40 °C. Po třech hodinách letu ve stavu beztíže se Lajčin puls vrátil na 102 tepů za minutu, trvalo to třikrát déle než při pozemních testech, zřejmě kvůli stresu zvířete. Lajka byla rozrušená, ale najedla se. Po pěti až sedmi hodinách letu nejevila známky života.

Zprávy o Lajčině smrti se značně rozcházejí.

Sovětští vědci předem plánovali, že pes bude usmrcen, podle některých informací se tak mělo stát naprogramovanou injekcí. V následujících letech po Lajčině letu vydával Sovětský svaz rozporná prohlášení o jejím osudu. Podle nich uhynula šestý den letu následkem nedostatku kyslíku] po selhání baterií, nebo byla usmrcena. Roku 1999 se v ruských médiích objevily zprávy, že zahynula čtvrtý den následkem přehřátí. V říjnu 2002 ve zprávě přednesené na Světovém vesmírném kongresu (World Space Congress) v Houstonu oznámil Dmitrij Malašenkov, jeden z vědců připravujících let Sputniku 2, že uhynula během čtvrtého oběhu na následky přehřátí. Sputnik 2 zanikl v atmosféře Země 14. dubna 1958.

Pomníček pro jednoho nevinného psa, který se stal hrdinou.

Ve Hvězdném městečku, ve kterém se připravují ruští kosmonauti, má Lajka sochu a pamětní desku. Roku 2008 byl na pozemcích Institutu vojenské medicíny v Moskvě odhalen další Lajčin památník. Lajka byla navíc námětem mnoha poštovních známek po celém světě. Příběh psa, který se nevrátil z vesmíru, je stále připomínán. O jejím životě byl napsán komiks Laika, objevila se v písních – například Laika ICE MC, její jméno nese několik hudebních skupin.

Redakce eCanis

Zdroj: The True Story of Laika the Dog, Wikipedie,

Foto: www.zateevo.ru, www.lauralei.com