Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Zajímalo by vás, kdy se v českém éteru ozvalo první „haló, haló“? Víte, že jsme patřili mezi rozhlasové průkopníky v Evropě? A tušíte, kolik rádiových stanic u nás dnes vlastně vysílá a kdo jim nejčastěji naslouchá? V našem článku se ohlédneme za sto lety vysílání takzvaně od krystalky v obýváku přes vysílání za okupace až po dnešní digitální rozhlas a podcasty. Přiblížíme si nejstarší, nejposlouchanější i nejzajímavější české stanice a ukážeme vám, že rádio má stále co říct a nejen do sluchátek…
Rozhlasové vysílání je médiem, které českou společnost ovlivňuje už déle než sto let. Začínalo jako technická novinka pro nadšence a postupně se stalo součástí každodenního života milionů lidí. Dnes, v době podcastů, streamování a digitálních platforem, se může zdát, že „staré dobré“ rádio ustupuje modernějším „technologiím“. Přesto si drží výjimečné postavení, a to jednoduše pro svou dostupnost, rychlost informování a osobní tón, který nelze ničím jen tak nahradit. Česká republika má v rozhlasové historii silné místo – jak díky včasnému nástupu vysílání, tak i díky roli, kterou hrálo rádio v klíčových okamžicích našich dějin.
Rozhlasové vysílání v tehdejším Československu oficiálně začalo 18. května 1923, kdy se z vojenského vysílače v pražských Kbelích ozvaly první slova stanice Radiojournal. Šlo o jedno z prvních pravidelných vysílání v Evropě – například britská BBC začala vysílat o rok dříve, ale v mnoha zemích se rádio ještě ani neplánovalo. Radiojournal se brzy přestěhoval na Václavské náměstí a začal rozšiřovat svůj program: hudba, zprávy, recitace a vzdělávací pořady se staly základem programové nabídky.
Technika byla na začátku velmi jednoduchá. Posluchači si pořizovali tzv. krystalky – rádiové přijímače, které nepotřebovaly elektrický proud a fungovaly jen s velmi krátkým dosahem. Ty později vystřídaly první lampové přijímače, které přinesly vyšší kvalitu zvuku a širší možnosti příjmu.
Rozhlasové vysílání v tehdejším Československu oficiálně začalo 18. května 1923, kdy se z vojenského vysílače v pražských Kbelích ozvaly první slova stanice Radiožurnál!
Ve 30. letech došlo k prudkému rozvoji rozhlasové techniky i obsahu. Byl postaven první výkonný vysílač v Liblicích, později v Topolné a dalších lokalitách, což umožnilo pokrýt signálem celé Československo. Rozhlas se stal běžnou součástí života, lidé ho poslouchali při práci, při jídle i večer jako hlavní zdroj informací a zábavy.
Během nacistické okupace i po ní se rádio ukázalo jako nástroj odporu. Mnoho domácností tajně ladilo zakázané zahraniční stanice – především BBC z Londýna, které pravidelně vysílalo v češtině a přinášelo necenzurované zprávy. Po válce se právě díky těmto zkušenostem posílil vztah veřejnosti k rozhlasu jako k důvěryhodnému médiu.
Po roce 1948 přešel rozhlas pod přísnou státní kontrolu. Vznikl Československý rozhlas, který sloužil jako prostředek ideologické výchovy, ale zároveň si zachoval kulturní a vzdělávací roli. Kromě hlavních zpráv vznikaly i dramatické pořady, rozhlasové hry, literární pásma, relace pro děti nebo hudební večery.
Jedním z nejzásadnějších okamžiků byl srpen 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy narazila na odpor i ze strany rozhlasu. Československý rozhlas tehdy několik dní vysílal z provizorních pracovišť a informoval veřejnost navzdory snaze okupantů signál umlčet. Hlášení typu „Zde Československý rozhlas – jsme s vámi, buďte s námi!“ vstoupila do dějin.
Sametová revoluce přinesla svobodu slova a konec monopolu státního rozhlasu. Už v roce 1990 začaly vysílat první komerční stanice!
Sametová revoluce přinesla svobodu slova a konec monopolu státního rozhlasu. Už v roce 1990 začaly vysílat první komerční stanice, které přinesly nové formáty – zejména více hudby, méně publicistiky a cílení na konkrétní věkové skupiny. Nejznámější z tehdejších nových stanic je Evropa 2, která vysílá dodnes a patří mezi nejsledovanější rádia v zemi.
Veřejnoprávní rozhlas se přeměnil v Český rozhlas (ČRo) a rozšířil svou nabídku do mnoha kanálů – například zpravodajský Radiožurnál, kulturní Vltava, mluvená Dvojka nebo vědecký Plus. Kromě toho ČRo provozuje i rozsáhlou síť regionálních stanic (např. ČRo Brno, Ostrava, Plzeň atd.).
V současnosti v České republice působí přes 270 rozhlasových stanic (včetně opakovačů a regionálních vysílání). Zhruba 20 stanic tvoří veřejnoprávní síť Českého rozhlasu, zbytek jsou soukromé a regionální rádia. Licenci k vysílání uděluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Mezi nejznámější a nejposlouchanější stanice patří:
Vedle tradičního FM vysílání se stále více prosazuje digitální vysílání DAB+, které umožňuje vyšší kvalitu zvuku a více stanic bez nutnosti velkého frekvenčního prostoru. Digitální vysílání pokrývá přes 90 % území České republiky a jeho podíl roste.
Zásadní změnu přinášejí i online rádia a podcasty. Český rozhlas i soukromé stanice nabízejí vlastní aplikace, kde si posluchač může zvolit, co a kdy chce poslouchat – přehrát záznam, přeskočit část pořadu nebo se vrátit k oblíbenému rozhovoru.
Rozhlas se proměňuje, ale nezaniká. Dokázal reagovat na technologické změny i politické otřesy!
Rozhlas se proměňuje, ale nezaniká. Dokázal reagovat na technologické změny i politické otřesy. I dnes má co nabídnout – přehledné zprávy, autentické rozhovory, kvalitní hudbu, vzdělávání a především lidský kontakt, který se v době algoritmů a robotických hlasů stává stále cennějším. Rádio v České republice tak zůstává stále živé a my doufám, že tomu tak ještě hodně dlouho bude.
Michaela Weidnerová
Foto: Pixabay
Zdroj: Wikipedie, Google, Seznam
Líbí se vám flyball a chtěli byste se o něm dozvědět trochu víc? A zajímalo by vás také ...
FlyballCo byste řekli tomu, kdybychom vám na stránkách našeho kynologického magazínu postupně ...
Flyball-->