- MERCH eCanis
podpořte naší činnostJedna z cest, jak můžete naši práci podpořit a něco hezkého si u toho pořídit, je zakoupení našeho MERCHE. Moc děkujeme za vaše objednávky.
- Vybavení
pro psyZajímavá nabídka běžných i profesionálních kynologických potřeb od českých výrobců.
- Tiskoviny
kalendáře, knihy, ...Polygrafické materiály s kynologickou tématikou. Vzdělání není nikdy dost.
- Krmení
maso, pamlsky, ...Kvalitní krmiva, pamlsky či jiné doplňky od předních českých výrobců, které pečlivě vybíráme.
Partnerský eshop:Oči hodné krále
Zajímáte se o naše národní plemena a chtěli byste o nich získat ještě více informací? Pak vám moc rádi představíme lovce tělem i duší a rodinného parťáka zároveň, kterým není nikdo jiný než český fousek. Tak si to užijte!
Poprvé jsem se s ním setkala při svatbě mého kamaráda, kdy se v noci k vesnické veselce připletl naprosto nádherný pes s pohledem hodným krále. Byl naprosto úžasný a já nikdy nezapomenu na krásné a jasné oči. Až později jsem se dozvěděla, že to byl český fousek, naše národní plemeno. Od té doby sice již uběhl nějaký čas, ale když jsem měla možnost udělat rozhovor a dozvědět se i mnoho zajímavého, nezaváhala jsem. Ostatně znalosti pana Mgr. Jaroslava Rataje, jednatele Klubu chovatelů českých fousků vás také jistě překvapí a hlavně vás bude tento rozhovor bavit. Ostatně posuďte sami...
Český fousek je nejstarším hrubosrstým ohařem, který byl poprvé čistokrevně chován již za Rakouska-Uherska. Řekněte nám něco málo o jeho zajímavé historii.
Dovolte mi, abych vás poněkud poopravil. Historie českého fouska je poměrně velmi dobře zmapována v Historickém kalendáři plemene českého fouska a spolkové činnosti. První zmínka o českém fousku pochází z roku 1348, kdy Vilém Zajíc z Valdeku, vychovatel císaře římského a krále českého Karla IV., zaznamenává v listinách „Věci jagermisterské“, že Karel IV. daroval markraběti braniborskému Ludvíkovi k bavení se honbou tři psy honné, canis bohemicus zvané. Tyto listiny jsou uloženy na královském hradě Karlštejn. Jde o nejstarší nalezený dokument o budoucím českém fousku, ale v žádném případě bych si nedovolil tvrdit, že to byl ohař v pravém slova smyslu, neboť k rozvoji šlechtění ohařů dochází až s vynálezem palných zbraní. Rovněž bych v žádném případě netvrdil, že český fousek byl čistokrevně chován již za Rakousko-Uherska, a to z několika důvodů: jednak jde o poměrně dlouhé časové období, jednak lze jen velmi těžko v tomto období hovořit o „čistokrevném chovu“. Zde bych se opět dovolil podržet historického kalendáře, kde je mimo jiné uvedeno následující:
Rok 1896 – Prof. Ing. Ferdinand Sekyrka, písecký pedagog, zakládá první klub Spolek pro ohaře hrubosrsté – český fousek se sídlem v Písku. Pes český – český ohař získává své současné jméno ČESKÝ FOUSEK. Český pes však nesměl být v rakouských plemenných knihách zapisován. Vzhledem k tomu, že tento spolek nepřijal jako jednací řeč němčinu, byl z moci úřední brzy rozpuštěn. Stateční vlastenci však již pozvedli svůj hlas.
Rok 1903 – Pes Františka Hrubého, lékárníka z Prahy, se stává prvním světovým vítězem plemene, když na světové výstavě ve Vídni získává titul „Champion“.
Rok 1912 – Prof. Ing. Ferdinand Sekyrka formálně obnovuje činnost Spolku pro ohaře hrubosrsté – český fousek se sídlem v Písku. Během I. světové války však činnost tohoto spolku ustrnula a český fousek téměř vyhynul. Chov plemene udrželo pouze několik chovatelů a mezi nimi především František Hostička, čestný předseda klubu a majitel chovatelské stanice „Ohař.“
Na podkladě chovatelských záznamů pak po první světové válce došlo k regeneraci českého fouska i s využitím zahraničních psů, kteří jako čeští fousci nemohli být v zahraničí zapisováni. Pro zlepšení kvality plemene se použily v té době běžné chovatelské zásahy a bylo prochováno osm linií. V roce 1963 podalo tehdejší Československo žádost o uznání plemene český fousek a nově vyšlechtěného českého teriéra. Ač byl český fousek historicky starší, FCI uznala v roce 1963 pouze plemeno český teriér a teprve po doplnění materiálů uznala i přes odpor Německa v roce 1964 plemeno český fousek jako vůbec jediné české plemeno ohaře.
Lze tedy uzavřít, že český fousek má historii poměrně bohatou a ta má někdy pozitivní nádech, někdy, jak už to bývá, nebyla k českému fousku úplně přívětivá. Dá se říci, že český fousek neměl v minulosti na růžích ustláno a vždy musel u své místo tvrdě bojovat, a proto patří velké poděkování chovatelům z minulosti, že českého fouska nenechali zahynout.
V roce 1963 podalo tehdejší Československo žádost o uznání plemene český fousek a nově vyšlechtěného českého teriéra. Ač byl český fousek historicky starší, FCI uznala v roce 1963 pouze plemeno český teriér a teprve po doplnění materiálů uznala i přes odpor Německa v roce 1964 plemeno český fousek jako vůbec jediné české plemeno ohaře.
Jak byste toto plemeno charakterizoval?
V první řadě je třeba říci, že český fousek je ohař se vším, co k ohaři patří, tedy vyhledává a vystavuje zvěř, kterou po ulovení aportuje vůdci. Aby mohl český fousek konkurovat ostatním, zejména německým ohařům, byl vyšlechtěn jako všestranný ohař, tedy ohař, který je určený jak pro práci na poli (a to jak před výstřelem – vyhledávání a vystavování zvěře, tak po výstřelu k aportování zvěře), pro práci ve vodě (vyhledávání a vyhánění zvěře a aportování ulovené zvěře), tak i pro práci v lese (práce před výstřelem, tzv. šoulačka, práce na pobarvené stopě a dohledávka a přinášení drobné a škodné zvěře). Konference KCHČF roku 2016, což je nejvyšší orgán našeho klubu (spolku), uložila dál rozvíjet českého fouska jako všestranného ohaře bez snižování chovných podmínek s využitím řízeného chovu a liniové plemenitby. Čili naší snahou jako chovatelů je produkovat kvalitní lovecké psy, aby dělali svým majitelům radost při výkonu práva myslivosti. Žel ne úplně vždy se to úplně podaří.
Český fousek neměl v minulosti na růžích ustláno a vždy musel o své místo „na slunci“ tvrdě bojovat!
A je vyloženě vhodný jen pro myslivce nebo jej může mít doma relativně každý?
Český fousek má skvělou nekonfliktní povahu a miluje děti. To je jeho předností. Takže se hodí i jako úplně běžný domácí miláček. V devadesátých letech minulého století můj kamarád a „soused“ František Štross využíval dva české fousky při výcviku na detekci výbušnin, a pokud si pamatuji, měl s tím docela dobré výsledky. Zda došlo k použití psů v „akci“ bohužel nevím a Františka se již zeptat nemohu. Jedno své štěně jsem prodal do Skotska, kde fena úspěšně lovila tetřívky a bažanty, mimo loveckou sezonu se se svým majitelem vyžívali v canicrossu. Pamatuji si, že jedna chovatelka, paní Monika Černá nebo pan Vladimír Kalivoda používali feny, které nebyly vhodné pro mysliveckou praxi, při dogtrekkingu (viz Zpravodaj KCHČF 1/2016, str. 64 až 66, Kalivoda V., O dogtrekkingu). Docela dobře si dovedu představit využití měkčího českého fouska při canisterapii.
Ale abych se dostal k odpovědi na vaši otázku, myslím si, že pro jeho široké využití může mít českého fouska úplně každý, jen si musí uvědomit, jakého psa si bere a že jde vlastně o loveckého psa, který potřebuje pracovat. Není vůbec neobvyklé, že si „nemyslivec“ vezme českého fouska, chvíli s ním chodí po domluvě s uživatelem honitby do revíru a záhy vidí, jak mu nadějný vlohový pes vystavuje zajíce, bažanty, koroptve (ty ale velmi zřídka, protože jejich stavy jsou katastrofální), jak v poli vyhledá srnče, atd. a zakrátko vidíte takového „nemyslivce“ mezi uchazeči o první lovecký lístek, aby se stal řádným myslivcem. A takové případy nejsou ojedinělé.
Český fousek má skvělou nekonfliktní povahu a miluje děti. To je jeho předností!
Na českém fouskovi mě jako člověka, který toto plemeno nezná detailně, nejvíce zaujal jeho pohled – jeho krásné oči. Je jediným ohařem s takto nádherným výrazem?
V žádném případě nechci, aby mé odpovědi vyzněly tak, že se vás snažím opravovat a poučovat, ale já jako chovatel českých fousků vám řeknu, že český fousek má nejkrásnější pohled na světě, ale moje manželka jako chovatelka bassetů vám řekne, že nejkrásnější pohled má zase on. Můj kamarád Jirka Navrátil, chovatel maďarských ohařů a jezevčíků vám bude tvrdit, že nejkrásnější pohled na světě má maďar s jezevčíkem, a tak bych mohl pokračovat. Každý pes, a to i voříšek, má ve svém pohledu něco kouzelného, čím osloví svého pána, ale když se do jeho oka zakouká někdo jiný, jiskří se v něm třeba i varování. Pohled českého fouska, jak jej vnímám já, je pohled upřímný a dobrosrdečný. V jeho hnědém mandlovém oku se zračí jeho oddanost ke svému pánovi, ale zároveň vášeň pro lov a práci. A máte pravdu, ať si každý říká, co chce, stejně má český fousek opravdu nejkrásnější pohled na světě.
V České republice zastupuje toto plemeno Klub chovatelů českých fousků. Povězte nám něco o historii i současnosti tohoto klubu, a jak je možné stát se jeho členem?
Ano, chov českého fouska v České republice zastřešuje Klub chovatelů českých fousků, zapsaný spolek, který je garantem chovu vůči ČMKU. Spolek je členem Českomoravské kynologické jednoty, která sdružuje chovatelské kluby chovající lovecká plemena a vede jejich plemenné knihy. Podrobnosti o historii klubu opět naleznete v historickém kalendáři, včetně odkazů na dva spolky založené Prof. Ing. Ferdinandem Sekyrkou. Ale velmi krátce lze uvést, že Klub chovatelů českých fousků, z. s. je pokračovatelem „Spolku pro ohaře hrubosrsté – český fousek se sídlem v Praze“ založeným v roce 1924 z popudu Karla Podhajského. V roce 1958 je klub přejmenován na stávající název a v roce 1962 od něho byla oddělena ostatní plemena hrubosrstých ohařů. Do rozdělení Československa fungoval na celorepublikové úrovni pouze jeden klub s celostátní působností. V roce 1993 bylo na Ministerstvu vnitra České republiky zaregistrováno podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, občanské sdružení s názvem Klub chovatelů českých fousků, které je na základě § 3045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ode dne 1. 1. 2014 považováno za spolek podle občanského zákoníku. V současné době klub splnil všechny podmínky transformace stanovené novým občanským zákoníkem a je řádným zapsaným spolkem.
V současné době má klub cca 1000 členů. Členové jsou organizováni v sedmi oblastních pobočkách, které kopírují uspořádání tehdejší krajů (podle členění do roku 1990). Nejvyšším orgánem klubu je Konference, což je shromáždění delegátů zvolených na spádových schůzích jednotlivých oblastních poboček. Po dvou mimořádných konferencích (v letech 2007 a 2011) se po dlouhé době konala zase po pětiletém období konsolidace klubu řádná konference. Mezi konferencemi řídí chod klubu výbor, který má devět členů. Otázky chovu řeší výborem jmenovaná chovatelská rada. Nechci hodnotit činnost orgánu, jehož jsem členem a byl jsem členem i v minulém volebním období. To by měli posoudit naši členové, nicméně troufnu si tvrdit, že minulý výbor dělal vše, co mohl pro českého fouska a pro naši členskou základnu udělat a doufám, že nový výbor bude pokračovat stejně.
Na otázku jak se stát členem je poměrně jednoduchá odpověď. Na webových stránkách www.cesky-fousek.cz je v levém sloupci rubrika přihláška, která se po vyplnění zašle na adresu matrikářky KCHČF paní Ing. Daně Brzkovské, která ji zaregistruje, vyzve uchazeče k úhradě členských poplatků a zápisného a po projednání výborem, které se provádí vždy s počátkem nového kalendářního měsíce, je uchazeč přijatý za člena klubu. Oproti minulým letům došlo po konferenci v roce 2011 k výraznému urychlení tohoto přijímacího procesu a to hlavně díky precizní činnosti naší paní matrikářky Ing. Dany Brzkovské. Každý, kdo má zájem stát se členem klubu, je nejdéle do dvou měsíců, a jde-li vše hladce i během dvou týdnů členem našeho klubu. Asi byste se chtěla zeptat i na výši členského příspěvku a zde musím říci, že i když došlo v minulém roce k jeho navýšení, stále patří mezi nejnižší v rámci chovatelských klubů a činí 300 Kč na kalendářní rok, přičemž lze zaplatit až na tři roky dopředu.
Každý uchazeč o členství se zároveň v přihlášce zavazuje, že v případě přijetí za člena bude dodržovat všechny klubové normativy.
V rámci chovatelského klubu probíhá i soutěž o Nej ČF – můžete nám o této soutěži prozradit něco více?
Tato soutěž probíhá někdy od roku 2006 a je rozdělena na dvě samostatné a nesouvisející oblasti, a to jednak na exteriér, a pak na výkon. Podmínkou účasti je členství v klubu, a to ať se jedná o exteriér nebo o výkon, vždy po celé období, tedy celý kalendářní rok.
Exteriér:
Může se přihlásit každý člen, který absolvuje výstavy a podle jejich počtu a jejich výsledků (získaných čekatelství a titulů) se psu spočítají body za každou výstavu, které se účastnil, a tyto body se sečtou. Výsledné pořadí se stanoví tak, že na prvním místě se umístí pes s nejvyšším součtem bodů a následně se podle součtů stanoví další pořadí.
Výkon:
Zde vyhodnocujeme nejúspěšnějšího psa a nejúspěšnějšího vůdce.
Pes – výsledek je daný tak, že se psu započítají všechny zkoušky, které v daném roce absolvuje, a to pouze 1x, započítává se nejvyšší počet bodů, které se vynásobí příslušným koeficientem, dopočítají se získaná ocenění, a opět se stanoví pořadí tak, že pes, který získá nejvíce bodů, je nejúspěšnější. Znamená to tedy, že absolvuje-li pes 3x PZ, na kterých získá následující ocenění 1. 300b, 2. 299b CACT a 3. 298b a CACIT, bude se postupovat následovně: nejúspěšnější bodově byly 1. Zkoušky, tj. 300b krát koeficient 1 = 300, k tomu se připočte za CACT 50b a za CACIT 80b, celkově tak za PZ získá pes 430b do poháru.
Vůdce – úplně stejný postup, pouze se započítají všichni psi (pochopitelně fousci), které vůdce za soutěžní období předvedl.
Řekněme, že jsem majitelkou českého fouska poprvé. Přivezla jsem si štěně s PP a určitě bych ho chtěla uchovnit. Co vše musí pes splnit, aby byl zařazen do chovu?
Budu předpokládat (a doufat), že jste si vzala štěně českého fouska od českého chovatele a ne od nějakého individua, které nabízí dovoz českých fousků ze zahraničí, protože všechny chovy českých chovatelů v tuzemsku jsou zkontrolovány funkcionáři klubu, na rozdíl od odchovů zahraničních, kde klub nemůže nijak působit.
Každopádně vám doporučím navštívit s vaším štěnětem jarní svod, kde bude podroben prohlídce exteriéru za účelem zjištění vad. Může se vám stát, že již při jarním svodu vašemu pejskovi zjistí vadný skus, chybějící zub a podobně a máte po chovnosti. Ale budeme předpokládat, že se žádná takováto vylučující vada nebo vlastnost u vašeho štěňátka nevyskytne a vy se budete moci ucházet o uchovnění. Zde bude velice důležité pohlaví vašeho štěňátka, protože jsou jiné podmínky pro psy a jiné pro feny. Zatímco u exteriéru jsou podmínky stejné:
Exteriér – psi i feny - Nejméně jedenkrát ocenění „výborný“ nebo „velmi dobrý“ na klubové nebo speciální výstavě KCHČF v minimálním stáří 12 měsíců, s úplným chrupem, s nůžkovým skusem, standardní výškou a bez vad, které podle plemenného standardu vylučují z chovu.
Výběr komisí KCHČF do chovu na výstavě určené výborem KCHČF.
U výkonu se podmínky chovnosti pro psy a feny odlišují.
Psi: VZ minimálně II. cena nebo MFH nebo MDrK ve III. ceně není-li důvodem pro zařazení do III. ceny limitní známka 2 z hledání, vystavování, postupování a chování po výstřelu a úspěšné ověření loveckých vloh (dále jen „OLV“), podle zpracované jednotné metodiky. OLV psů musí být provedeno nejpozději v kalendářním roce, kdy pes dosáhne věku 36 měsíců. Pro posuzování OLV se použije ustanovení platného zkušebního řádu pro podzimní zkoušky ohařů. Prokáže-li pes nejdéle v roce, kdy dovrší věku do 36 měsíců při absolvování MDrK, MFH, přičemž v soutěži musí uspět alespoň ve III. ceně nebo MJD ve II. ceně, splnění chovných limitů hledání (systém, rychlost, vytrvalost), vystavování, klid po výstřelu minimálně známka 3 nemusí absolvovat OLV a lze jej zařadit do chovu. OLV nemusí absolvovat také psi, kteří uspěli na MRK nebo MKP nejpozději v roce, ve kterém dovršili 36 měsíců, pokud neobdrželi limitní známku 2 z hledání, vystavování, postupování a chování po výstřelu.
Feny: PZ minimálně II. cena a úspěšné OLV podle zpracované jednotné metodiky. OLV fen musí být provedeno nejpozději v kalendářním roce, kdy fena dosáhne věku 36 měsíců. Pro posuzování loveckých vloh se použije ustanovení platného zkušebního řádu pro podzimní zkoušky ohařů. OLV se musí účastnit i feny, které mají složeny vyšší zkoušky než PZ s dále uvedenou výjimkou. Prokáže-li fena nejdéle v roce, kdy dovrší věku do 36 měsíců při absolvování MDrK, MFH, přičemž v soutěži musí uspět alespoň ve III. ceně nebo MJD ve II. ceně, splnění chovných limitů hledání (systém, rychlost, vytrvalost), vystavování, klid po výstřelu minimálně známka 3 nemusí absolvovat OLV a lze ji zařadit do chovu. OLV nemusí absolvovat také feny, které uspěly na MRK nebo MKP nejpozději v roce, ve kterém dovršily 36 měsíců, pokud neobdržely limitní známku 2 z hledání, vystavování, postupování a chování po výstřelu.
Uvědomujeme si, že podmínky pro chovnost nejsou úplně z nejjednodušších, zejména u psů, ale na druhou stranu jen trvání na těchto řadou let prověřených podmínkách dokázalo posunout českého fouska na vrcholná místa v memoriálech.
Takže já vám popřeji hodně úspěchů na cestě za uchovněním, protože máte před sebou opravdu dlouhou cestu, ale nikoliv neřešitelnou, neboť stále a stále se daří uchovňovat nové jedince.
Pokud se nepletu, tak existují dvě velmi významné soutěže, a to Memoriál Richarda Knolla a memoriál Karla Podhájského. Mohl byste nám je trochu přiblížit?
Tyto soutěže jsou pořádány Českomoravskou mysliveckou jednotou k uctění památky dvou nejvýznamnějších osobností české lovecké kynologie Karla Podhajského a Richarda Knolla. V současné době je postup takový, že majitelé ohařů, kteří v minulém roce uspěli na všestranných zkouškách pořádaných v celé České republice, a získali více jak 492 (z 500 možných), se mohou přihlásit do kvalifikace na MRK. Ta se koná na jaře v květnu a postupuje na ni prvních 36 jedinců s nejvyšším počtem bodů. Nejlepších dvacet psů z kvalifikace se nominuje na MRK, který se koná vždy na přelomu srpna a září. Čili na MRK se utká dvacet nejúspěšnějších ohařů z České republiky. MRK jsou v podstatě všestranné zkoušky ohařů s drobnými odchylkami – poněkud přísnější. Prvních deset nejúspěšnějších z MRK se pak nominuje na vrcholnou akci, což MKP, tedy nejstarší klání a měl by být i nejprestižnějším memoriálem. Dalších deset účastníků je doplněno na základě přihlášek ze zahraničních účastníků. Není-li naplněno zbylých deset míst účastníky ze zahraničí, doplní se počet z dalších podle umístění na MRK. Obdobně MKP jsou všestranné zkoušky s poněkud přísnějším posuzováním. Myslím, že tato otázka by spíše příslušela předsedovi Kynologické komise ČMMJ panu Josefu Novákovi.
Já mohu jen s potěšením konstatovat, že z posledních tří ročníků Memoriálů Karla Podhajského odešli dva čeští fousci jako vítězové a to v roce 2013 Bor z Podřipské stráně a v roce 2015 Fatima z Lovčických tarasů. I to podle mého názoru ukazuje na zlepšení úrovně chovu českých fousků.
Český fousek se běžně dožívá třinácti a i patnácti roků!
Jak je na tom český fousek se zdravím? A je potřeba splňovat nějaké zdravotní testy?
V první řadě je nutno říci, že Klub chovatelů českého fouska uplatňuje tzv. řízený chov. To mimo jiné znamená, že provádí vyhodnocování jarních svodů (a i proto jsem vám v předchozí otázce doporučoval jeho absolvování) a na základě vyhodnocování zjištěných skutečností přijímá závěry ke zlepšení chovu. To tedy může vést k tomu, že pes, který dává opakovaně i s jinými fenami dědičné vady – například vadné skusy – může být z reprodukce vyřazen jako zhoršovatel plemene.
U českého fouska se vyskytují běžné nemoci a úrazy. Nelze říci, že by český fousek byl náchylný k torzi žaludku nebo zlomeninám, či nemocem páteře. To ale neznamená, že se to u něj nemůže vyskytnout. Běžně se dožívá třinácti a i patnácti roků.
Nicméně lhal bych vám, kdybych tvrdil, že u fouska není žádné zdravotní nebezpečí. V minulosti trpěl fousek alopecií – lysivostí – ztrátou srsti. Ta se projevila tak, že zpravidla v zimních měsících se na jednom nebo na několika místech objevily úplně holé „lysé“ fleky, které zarostly až v pozdně jarním období. Bohužel to byla v 70. a 80. letech minulého století metla, která mohla na fouska zapůsobit jako první světová válka. Naštěstí se plně prokázalo, že lysivost je dědičná, a eliminovaly se rodiny, kde byl její výskyt největší. Do dnešního dne provádíme kontroly chovných psů a fen na lysivost a chovných fen u vrhu. Těmito opatřeními došlo k výraznému snížení lysivosti na „přijatelnou“ míru, ale vyhráno zdaleka není. I proto se snažíme prosazovat české chovy, neboť zde dochází k pravidelné kontrole chovných jedinců a počty vyřazených jedinců pro lysivost jsou zveřejňovány, takže poctivý zájemce o chov českých fousků si je může na našich stránkách dohledat. Mnohdy je mi vytýkáno, že o lysivosti mluvím, že na ni trpí i jiná plemena, u kterých se o ní nemluví. Myslím si, že to je otázka svědomí chovatelů jiných plemen a nikoliv naše. Já jsem pyšný na to, že jsme v klubu díky pravidelným kontrolám (které jsou sice několika málo jedincům – ani ne členům – trnem v oku, ale jsem rád, že zbytek členské základny to vnímá ve skrze pozitivně) a selekci postižených jedinců dokázali během třiceti až čtyřiceti let dostat situaci na takovou úroveň jako je dnes a pevně věřím, že výzkum, na kterém se klub ve spolupráci s Cornellovou univerzitou v USA podílí, nás posune ještě dál.
Tedy k vaší otázce, ne fousek zatím nemusí mít povinně žádné zdravotní testy, pouze pokud se vám podaří uchovnit „to vaše nové štěně“, nesmíte zapomenout na pravidelné kontroly osrstění, protože jinak, pokud pravidelné kontroly osrstění na spádové schůzi nebo u okresního důvěrníka chovný jedinec ve stanoveném termínu (do 31. března každého roku) neabsolvuje, je z reprodukce navždy vyřazen. Toto opatření sleduje výhradně to, aby v chovu nebyli používáni jedinci trpící lysivostí.
Pane Rataji, chtěla bych se zeptat i vás na vašeho psa. Jste majitelem českého fouska?
Ano, v současné době vlastním české fousky. V minulosti jsem byl majitelem mého vůbec prvního českého fouska, chovného psa jménem Viki z Votického vrchu, kterého jsem si pořídil v roce 1993 od MVDr. Pospíšila z Votic. Uchovnil jsem ho v roce 1995. Musím připustit, že to byl právě můj Viki, který mi ukázal to pravé kouzlo myslivosti a prožili jsme spolu mnoho neuvěřitelných a nezapomenutelných zážitků. Asi to nebyl úplně špatný pes, když jeho krev dál vedli Interšampióni Borek z Duškova dvora nebo jeho synové Dar z Huťské osady či Hankybelgee. Od roku 1998 jsem se pokoušel o chovnou fenu. Vystřídal jsem jich několik, když se mi povedla fena po pracovní stránce, chyběl jí zub nebo měla vadný skus (tedy vady vylučující z chovu). Když to byla exteriérově bezvadná fena, bála se rány.
Teprve v roce 2010 se mi podařilo uchovnit fenu Aby z Honsova sadu, která v mé chovatelské stanici dala celkem čtyři vrhy a která je matkou chovných psů Alan od Bouňovské studánky a Caro Max od Bouňovské studánky a několika chovných fen. Bohužel v letošním roce jí bude osm roků a už bude pro věk z další reprodukce vyřazena. Měl jsem velikou smůlu, protože se mi po této feně nepodařilo odchovat její nástupkyni. Z prvního vrhu jsem si nechal fenu Aronku, která uhynula ve třech měsících po očkování vakcínou Hypradog 7 (po druhém očkování se u ní projevila parvoviróza), v druhém vrhu jsem měl samé pejsky, ve třetím vrhu jsem si nechal fenu Cindu, která ve čtrnácti měsících měřila pouze 56 cm a nedosahovala tak standardní výšky a z posledního vrhu jsem si nechal fenu Dáju, která je pro svoji příliš měkkou povahu a nežádoucí reakci na ránu nevhodná k chovu. Jelikož jsem přesvědčený, že chovat by se mělo pouze na nejkvalitnějším chovném materiálu, a Dája tyto mé nároky rozhodně nesplňuje, rozhodli jsme se s manželkou pořídit si dvě nová štěňátka, která jsme si před čtrnácti dny dovezli.
Takže od roku 1993 jsem měl psa Vikiho a od roku 1998, kdy jsme se přestěhovali na rodinný statek, byli na mém dvoře trvale zpravidla dva až tři čeští fousci.
Český fousek je všestranným ohařem, lze s ním spolehlivě pracovat v poli, při honech na vodní pernatou zvěř i v lese, a to při jakýchkoliv povětrnostních podmínkách!
Ještě než naše opravdu pěkné povídání ukončíme, bych se ráda zeptala, jaké máte vy osobní zkušenosti s tímto plemenem? Co se vám na něm líbí?
Podle mého názoru je fousek vhodný pro každého začínajícího myslivce, protože (pokud se podaří) je velice učenlivý, miluje vodu, miluje aportování a veškerou loveckou činnost, ale nemá rád příliš tvrdé zacházení. Tím, že je fousek všestranným ohařem, lze s ním spolehlivě pracovat v poli, při honech na vodní pernatou zvěř i v lese a to při jakýchkoliv povětrnostních podmínkách. Bydlíme v nadmořské výšce 600 m a i při posledních mírných zimách u nás bylo sněhu celkem dost a i v těchto klimatických podmínkách fousek spolehlivě pracuje. Ne nadarmo se o něm říká, že je to „pes pro českou krajinu“. Pamatuji si, jak jednou šel Viki pro střelenou kachnu po zamrzlé hladině rybníka a led se pod ním prolomil, prolámal si cestu ke kachně a na břeh a kachnu spolehlivě a správně odevzdal. Bez váhání šel pro další… Takže pokud se fousek povede, mám s ním zkušenosti ve skrze jen velice dobré, bohužel ne vždy se tak stane…
A mám-li říci, co se mi na fouskovi líbí, tak prostě všechno. Povaha, vzhled, pohled, oddanost, pracovní nasazení. Při takto položené otázce si vždy vybavím slova zesnulého Ing. Jaromíra Dostála, který vždy tvrdil, že fousek pracuje pro svého pána. A to je svatá pravda.
Děkuji vám za milý rozhovor.
Iveta Panýrková
Doporučujeme z našeho e-shopuMERCH eCanisNovinkaKrásná interiérová klec nabízí nejen místo k odpočinku pro vašeho psa, ale je i vkusným doplňkem dovnitř každého bytu, či domu. Její vrchní desku lze využít jako odkládací stolek na dekorace, či potřeby po vašeho čtyřnohého parťáka.
ZB000796od 6 650 KčMERCH eCanisNovinkaPlastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.
SklademZB00050559 KčNovinkaKřupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.
ZB000462od 22 KčNovinkaVhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv.
ZB000458od 21 KčNovinkaDietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.
ZB000453od 26 KčNovinkaObojek SOFTYVyberte barvuOdolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.
ZB000096od 0 KčKvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.
ZB000299od 539 KčKam dál ...Bee je mým splněným snem a osudovým psem!
Také držíte palce mladým nadějným kynologům? Pak vám udělá určitě radost rozhovor s ...
Rozhovory o plemeniNevím, jestli to byl osud, ale...
Další ze série velmi povedených rozhovorů s majiteli plemene saluki je na světě! A tentokrát ...
Rozhovory o plemeni
Podobné článkyCelkem 442 článků z rubriky: Rozhovory o plemenipředchozí článek
Shiba je samurajdalší článek
Strážce českých lesů
▲ - Vybavení