Nikdy by mě nenapadlo, že to s „vochechulí“ dotáhnu tak daleko...

Také už s napětím čekáte, co zajímavého se ještě tento měsíc dozvíte o stafordšírských bulteriérech? A právě k tomu slouží naše rozhovory s majiteli plemene měsíce. Tentokrát se blíže seznámíme se skvělým pracovním psem Bredem ze Zalabské samoty, který na vrcholových soutěžích IPO-FH již několik let hrdě konkuruje ostatním. A uznejte sami, to je obdivuhodný výkon.

Je malý a velice dobře osvalený, ale bez podsady a s kratší čenichovou partií, takže se oproti větším plemenům velmi rychle přehřívá, nebo naopak velice rychle prochladne, přesto dokáže stopovat na vrcholných závodech 1800 kroků dlouhou stopu, označí sedm předmětů a nesejde na křížení. Pes, jenž si určitě zaslouží obdiv. A právě o jednom takovém si budeme povídat s jeho sympatickým majitelem Alešem Suchardou.

Aleši, proč jste si vybral zrovna toto plemeno?

Chtěli jsme psa do bytu. Takže jak se říká skladného, ale také kontaktního, krátkosrstého a atletické postavy. No, a dokonale nám do tohoto vzorce zapadlo jedno plemeno – stafordšírský bulteriér.  Takže volba byla jasná.

Jste majitelem jednoho psa, se kterým aktivně pracujete. Představil byste nám ho blíže? 

Ano, momentálně pracuji s jedním psem, jedná se o zmiňovaného SBT z chovatelské stanice „ze Zalabské samoty“ od chovatelky Zdeňky Měchurové. Jmenuje se Bred, ale na cvičáku mu neřekne nikdo jinak než „vochechule“. Je to krásný tmavě červený pes výborného exteriéru a skvělé povahy.

Na soutěžním poli se utkáváte většinou s „obvyklejšími“ plemeny psů (např. s německými ovčáky), jste hrdý na to, že tak úspěšně reprezentujete plemeno, které se zde zase tak často neobjevuje?

Ano jsem, ale ne snad z důvodu, s jakým plemenem tam startuji, ale hlavně proto, že tam jsem. Samozřejmě SBT na VS či MČR v IPO-FH je bezesporu raritou. Nejen republikovou, ale i světovou. To, že má SBT dobrý nos, dokázal v nedávné době i František Vanžura se svým Flashem, který závodil na VS ještě v kategorii FH2. Na vrcholových akcích nastupuji za klub SBTC CZ a nikoliv za mateřskou ZKO Žďárek. Klub mi poskytuje nějaké oblečení od firmy Canis Bull a předem dohodnutou finanční podporu, většinou za postup, či umístění. Této podpory si velice vážím!

Losování na MČR 2017

Věnujete se sportovní kynologii, proč právě toto sportovní odvětví?

Psi mě provází celý život, ať už to byla plemena lovecká nebo služební. Pamatuji si na své první všestranné zkoušky ZM v roce 1986, skládal jsem je s fenou německého boxera Aigou, kterou jsem zdědil po starším bráchovi, ten se také věnuje kynologii. Mým nejlepším psem byl asi německý ovčák Benny, s tím jsem dosáhl na ZPS2 a ZVV3. Na vojně jsem sloužil také jako psovod, nejdříve na chovatelské stanici v Domažlicích a pak jsem šlapal čáru ve Všerubech. O opravdové sportovní kynologii můžu však mluvit až s pořízením Breda, kdy jsem opustil ZKO Turnov a s partou výborných mladých kynologů kolem Tomáše Loudy jsme založili vlastní ZKO Žďárek. Bred je mým šestým psem.

Na závodním poli vynikáte hlavně ve stopách. Kde lze hledat tajemství vašeho úspěchu?

Nevím, jestli vynikáme, ale je to zejména ze tří, pro mě jasných důvodů. Za prvé – SBT nemůže na vrcholových akcích díky své stavbě těla konkurovat při obranách a poslušnosti těm „velkým“, je prostě malý. Druhým důvodem je fakt, že jsem poznal Jardu Petráčka, který v Bredovi rozpoznal potenciál a začal nás trénovat. Ordinoval nám tréninkové dávky takovým způsobem, které pro nás byly zřejmě tím nejlepším systémem. To on nás dostal na naši první VS, díky Járovi jsme tam, kde jsme a moc mu za to děkuju! Posledních pár let je na špičce v IPO-FH Simča Janoušková a to je ten třetí důvod, my spolu totiž trénujeme a pomáháme si. To je celé mé tajemství...

Máte složeno dvacet zkoušek z výkonu. Z toho jste několikrát na vysokých soutěžích obhájil zkoušku IPO-FH. I letos vás čeká start na této úrovni. Bylo to vždy vaším cílem, a co je podle vás na této zkoušce nejtěžší?

Nikdy by mě nenapadlo, že to s „vochechulí“ dotáhnu tak daleko a budu se tam tak dlouho držet. Když máte ale štěstí na kamarády a začnete věřit i ve svoje schopnosti, které fungují, tak to jde. Na VS jsme se letos kvalifikovali a chtěli bychom se opět pokusit o postup na MČR IPO-FH 2018. Co je na těchto závodech nejtěžší? Přesvědčit psa, aby čichal šlápotu od šlápoty poctivě 1800 kroků, vypracoval všechny lomy s obloukem, označil sedm předmětů a nesešel ze stopy ani na jednom ze dvou křížení a to po oba dva dny za sebou na rozdílných terénech, rozdílných kladečích a u dvou rozhodčích...

Stupně vítězů z VS 2017

Tak, to jsem se zaměřila na IPO-FH ale nyní mě zajímá, jaký úspěch považujete za největší  vy osobně?

Pokud myslíte životní, tak je to jednoznačně má rodina a manželka, která mi dala dvě skvělé děti. Jestliže máte na mysli můj sportovní život, tak to je 5. místo v roce 1992 na republice v kickboxu v kategorii full. Pokud ovšem míříte ke kynologii, tak určitě loňské 3. místo na VS v Kutné Hoře a zisk titulu  CACT a následný postup na MČR 2017.

Co vám s Bredem ve výcviku nejvíc šlo anebo naopak nešlo, kde jste měli největší problém a jak jste ho vyřešili? Myslíte, že je to specifikum plemene nebo spíš jedince?

Dost řešíme předměty a to bohužel stále, takže hotovo není prakticky nikdy. Líbí se mi jeho styl práce, Bred je dravý od začátku, kdy prakticky nepolevuje, ba naopak jeho výkon graduje v závěru, na tak malé plemeno s kratší mordou klobouk dolů, ale uvidíme letos, přeci jen roky přibývají. Největší problém plemene, co se týče stop je jednoznačně v celé konstituci těla, je to malý a velice dobře osvalený pes bez podsady s kratší čenichovou partií, takže se oproti větším plemenům velmi rychle přehřívá, nebo naopak velice rychle prochladne a valná většina jedinců to při nejen fyzickém, ale hlavně psychickém vypětí, což stopy beze sporu jsou, bohužel dost řeší.  Dá se s tím pracovat, ale musíte najít ten správný přístup k povaze daného jedince.

Čucháme i za velkého horka na tvrdé hlíně.

Co Bred a obrany?  Plánujete i nějaké všestranné zkoušky, nebo to prostě necháváte „jen“ na stopařině?

Bude to znít asi divně, ale my závodíme v Bredově nejméně oblíbené disciplíně. Miluje obranu i poslušnost, tam je pro něj daleko víc akce a bohatá odměna v podobě zákusů a balonků. Bez problémů složil obranářskou SPr3, na kterou nás připravoval náš dvorní figurant Tomáš Louda, všestranné zkoušky má na svém kontě také, a to ZPU2 (99, 92, 91) a ZVV1 (97, 92, 99). S poslušností nám pomáhala Markéta Maňáková, trénujeme hlavně dle IPO, takže tyto zkoušky pro nás nebyly až takovým oříškem. Bred by zřejmě zvládl velmi dobře i zkoušky typu ZPS1, ZPO1, ZVV2, ale pokud máte závodního psa, tak to prostě nepotřebujete a pilujete, jak to jen jde, disciplínu, ve které závodíte, jako všichni vaši soupeři a potřebujete také někdy odpočívat.  Nikdy jsem ale nešel do IPO kvůli metrovce, na které měl můj pes spousty karambolů a párkrát i kulhal, takže jsem měl strach o  jeho zdraví.

Na SBT běhá makety jak raketa.

V čem je pro vás Bred výjimečný, co byste u něj vyzdvihl? Myslíte, že je to z povahy plemene nebo je to pro něj specifické?

Na SBT je nesmírně vytrvalý a to i za nepříznivých podmínek, má také, resp. měl (už netrénujeme) super obranu, k ní patřící pěknou ovladatelnost s hezkým projevem a na SBT i pěkné zákusy. Viděl jsem spoustu stafbullů v akci, ať na různých závodech, nebo u mě při výcviku. Určitě si s sebou v povaze plemeno něco v krvi nese, ale za mě je to i o výběru „funkčního“ štěněte a především o přístupu a výcviku samotném. Já měl štěstí v tom, že je pes díky těmto atributům nejenom šikovný, ale i krásný.

My už víme, že jste se rozhodl svoji psí smečku rozšířit o fenu německého ovčáka. Proč jste vybral právě toto plemeno a ne třeba dalšího „stafbulla“?

U Breda se jedná zřejmě o jeho poslední závodní sezonu, psa SBT se k němu doma bojím mít,  je dost rvavý a dominantní ke stejnému plemenu a ani novela řádu IPO se skokem vysokým nám nenahrála, i když jsem měl možnost vybrat si super štěně z CHS Perunstaff, tak jsem s těžkým srdcem nakonec odmítl. Mám zamluvené štěně německého ovčáka od známé ze zajímavého vrhu z chovatelské stanice Bohemia Danol a chci zkusit IPO, to ale neznamená, že se SBT končím, ten u nás bude vždy, je to totiž srdcovka.

Jaká máte očekávání v kontrastu s Bredem?

Bred závodí v IPO-FH, bude-li fena zdravá, měl bych spíš přání než očekávání, dokázat ji připravit a jednou se probojovat na VS IPO3, ten zážitek se totiž nedá koupit.

Děkuji vám za rozhovor.

Foto: archiv Aleše Suchardy