Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Pokukujete už nějaký čas po vhodném plemeni k vám domů? A měl by to být větší hladkosrstý pes, který má příjemnou povahu, ale se kterým se dá také něco dělat? Pak by vaše představy mohl splňovat německý boxer! A třeba se zamilujete i vy!
Předkové dnešních boxerů nacházeli uplatnění především jako bojoví, váleční a lovečtí psi, od kterých se vyžadovala síla, energie, odvaha a ochota pracovat. Jeho krátká čenichová partie a široká tlama s požadovaným předkusem je pozůstatkem právě z dob, kdy byli jeho předkové, tvz. býkohryzové a medvědohryzové využíváni pro lov, a to především medvědů a divokých prasat. O šlechtění boxera je známá především jeho provázanost s dalšími plemeny, jako jsou buldoci a dogy, kteří mají shodné předky.
Boxer, jak ho známe dnes, je výsledkem chovatelské práce především německých kynologů, a jeho první představení proběhlo v roce 1895 v Mnichově. O pár let později, v roce 1902, byl zapsán standard plemene německý boxer!
Historii plemene boxer se budeme věnovat v samostatném obsáhlejším článku, na který se můžete těšit v neděli 7. února 2021.
Plemeno v datech
Boxer v zemi původu
Boxer klub Mnichov: založen roku 1895
První klubová výstava boxerů: rok 1896
Založení plemenné knihy: rok 1904
Boxer v Čechách a na Slovensku
Boxer klub: založen roku 1926
První chovatelská stanice: De la Palette, chovatel Alfréd Justitz
První klubová výstava boxerů: rok 1927
Založení plemenné knihy: rok 1927
Boxer je po předcích silný a energický pes s kvadratickou stavbou těla, kdy délka těla odpovídá kohoutkové výšce, což mu zajišťuje velkou hbitost. Má silné kosti a výraznou lebku s nosem lehce zdviženým nahoru. Hlava má mít potřebnou mohutnost, ale nesmí být kulatá. Tlama by měla být široká s požadovaným předkusem, který je pro plemeno charakteristický. Oko boxera je přirozeně tmavé a sliznice dobře pigmentované. Srst boxera je krátká a u zdravého psa by měla být lesklá. Boxer patří mezi málo plemen, která nemají podsadu! Navzdory tomu pravidelně mění srst a na údržbu je středně náročný. Díky svému zařazení mezi pracovní plemena a původnímu způsobu využití se požaduje, aby byl kvalitně osvalený, a to viditelně. Navíc, stejně jako sportovec, by měl být v dobré kondici. Boxer totiž patří mezi psí atlety! Jakákoliv nemotornost či těžkopádnost nepřipadá v úvahu, stejně jako příliš slabá kostra nebo nedostatečná fyzická kondice. Z boxera zkrátka musí na první pohled vyzařovat síla a energie!
Z boxera zkrátka musí na první pohled vyzařovat síla a energie!
Standard plemene povoluje pouze dvě barevné variety – žlutou a žíhanou, obě ovšem mohou mít tmavou masku a bílé znaky na různých částech těla. Maska nesmí přesahovat oblast hlavy a bílá barva nesmí pokrývat víc než jednu třetinu těla boxera.
U boxera by měl být patrný pohlavní dimorfismus. Psi jsou o něco větší a pochopitelně i těžší než feny. Zatímco psi dosahují při váze kolem 30 kg kohoutkové výšky 57 – 63cm, výška u fen se pohybuje od 53 do 59 cm a váha je zhruba 25 kg.
Boxer je jako obraz! Když se na něj podíváte, musíte vidět krásného psa. Měli byste zůstat stát v němém úžasu a obdivovat jeho impozantní hlavu, mohutnou kostru, elegantní hřbet nebo silné předhrudí. Na druhý pohled už si můžete všimnout nějakých nedostatků, ale ty mu rádi odpustíte. „Pokud boxer do puntíku splňuje standard, ale přitom nemá žádné přednosti, které by upoutaly oko úplného laika, není to pro mě hezký boxer,“ říká můj táta.
Největším nepřítelem boxera je určitě nuda!
Boxer je sportovec, temperamentní a energický pes, který je hbitý a opravdu silný. Jako takový ovšem vyžaduje kompatibilního majitele, který mu bude „stačit”. Fyzické i mentální zaměstnání je pro boxera velmi důležité. Bývá sice často tvrdohlavý, ale velmi rád spolupracuje na zadaných úkolech a těší se ze společných úspěchů a radosti psovoda. Někteří jsou sice výrazně pažraví, ale pracují velmi dobře za odměnu, stejně jako za pamlsek. Pro svou fyzickou sílu a obratnost a zároveň inteligenci a chuť do práce je využíván v mnoha psích sportech a v některých disciplínách vyloženě vyniká.
S boxerem se můžete věnovat jakýmkoliv druhům všestranného výcviku (stopa-poslušnost-obrana), stejně jako třeba obedience, agility nebo coursingu a samozřejmě i mnoha sportovním aktivitám. Velmi úspěšní jsou boxeři také v záchranářské kynologii a zejména v minulosti byli hojně využíváni u ozbrojených složek. Pro svou zvědavost a učenlivost většinou dokáží obsáhnout i více aktivit naráz a jsou opravdu velmi všestranní. Největším nepřítelem boxera je určitě nuda!
Navzdory tomu, že je boxer výborným hlídačem, má řadu povahových rysů, které byste od něj zřejmě nečekali. Boxer miluje děti, rodinu, i další členy smečky. Jedná se o vyloženě společenského tvora, který je něžnou chůvou, nikdy nestárnoucím klaunem a věčným optimistou. Bere život s nadhledem a až do vysokého věku je velmi hravý a na své rodině bezmezně lpí. Dokáže se citlivě chovat jak k dětem, tak i ke starším nebo výrazně menším psům. Jsou to rození opatrovatelé. Velmi dobře se zvládne i ve vyšším věku přizpůsobit novému společenství a zapadne zkrátka do každé party. Dokáže totiž bez problémů respektovat smečkovou hierarchii, což z něj činí výborného společníka i ve větší rodině či smečce. Podmínkou jsou ovšem jasně nastavená pravidla, na jejichž dodržování musí důsledný psovod stále dbát.
Boxer samozřejmě zasáhne, pokud je jeho rodina v ohrožení. A umí zasáhnout opravdu nekompromisně, vždyť byl pro to vyšlechtěn! Je od přírody odvážný a nebojácný. Daleko lépe se ale cítí v roli společníka a kamaráda, než v roli zabijáka. Je totiž velmi citlivý, a pokud se nejedná o nutnou sebeobranu, neublíží ani mouše. Pro své povahové vlastnosti je velmi ceněn jako společník a rodinný pes, i když jeho původní využití bylo zcela odlišné.
Pouze dobře socializovaný pes bude vhodným a bezproblémovým společníkem pro život!
V životě boxera je velice důležitá socializace. Není sice tak nedůvěřivý jako jiná plemena a v žádném případě by neměl být bázlivý, ale již v raném věku je třeba začít s jeho přípravou do života. Rušivé vlivy, nepříjemné zvuky, časté změny prostředí, a získávání životních zkušeností je pro život boxera a jeho zdravý mentální vývoj zcela zásadní. Pouze dobře socializovaný pes bude vhodným a bezproblémovým společníkem pro život.
I když má boxer krátkou srst, není nutné držet ho pouze doma, ale může být celoročně i venku. Má to ovšem svoje pravidla. Každý boxer, ať už se narodí na jaře nebo na podzim, musí minimálně první zimu prožít v „teple”. Tím není myšlený jen byt nebo dům, ale třeba jen vytopená garáž či chodba. Teplota by neměla klesnout pod 13°C. Druhou zimu už může být boxer venku. Vzhledem ke své povaze a silné vazbě na rodinu je mu ale samozřejmě lépe u nohou svého pána, než samotnému v kotci. Boxeři chovaní odmala v bytě mají často sklony k zimomřivosti a přes zimu vyhledávají zdroje tepla, často se povalují u kamen a výjimkou samozřejmě není ani boxer na gauči či v posteli. Pochopitelně záleží na výchově a mantinelech, které majitel psa nastaví.
Boxer je všeobecně považován za zdravé plemeno, ale jako každý šlechtěný druh, i u boxerů se objevují některé dědičné choroby. Nejčastěji se vyskytuje, jako již tradičně u větších plemen, u kterých je využíván fyzický potenciál, dysplazie kyčelních kloubů. Snahou chovatelských klubů je pochopitelně maximálně potlačit tyto vývojové vady kyčelních kloubů a ve většině klubů patří vyšetření DKK k základním sledovaným statistickým údajům. Ruku v ruce s DKK jde pochopitelně také sledování dysplazie loketních kloubů (DLK), která sice není příliš častá, ale obě vyšetření se většinou dělají automaticky naráz. V druhé řadě patří mezi sledované změny pohybového aparátu Spondylóza, tedy degenerativní onemocnění páteře (SA).
Ačkoliv ne všechna vyšetření zvířat jsou do chovu povinná, chovatelé boxerů bývají velmi svědomití, a proto někteří provádějí u svých zvířat před připuštěním do chovu další vyšetření, jako jsou srdeční vady nebo degenerativní myelopathie.
Relativně nově se v chovu začal sledovat stav ledvin, protože v posledních letech se v několika případech objevilo právě selhání ledvin. Chovatelské kluby nyní sledují, zda toto onemocnění může být podmíněno geneticky, či nikoliv. Výsledek je prozatím nejasný. Další chorobou, která se objevuje sice zřídka, ale jistě stojí za pozornost, resp. za sledování, je epilepsie. Prozatím se ale nepotvrdila žádná přímá genetická souvislost mezi jednotlivými nemocnými pány.
Pokud je pes trvale krmen jednostranně složenou stravou, není divu, že při menší dietní chybě se organismus brání. Navenek se potom může zdát, že pes trpí nějakou potravinovou alergií, která je ale v tomto případě získaná!
Samostatnou kapitolou jsou potom kožní onemocnění, která se často objevují u krátkosrstých plemen a která vznikají na základě nějaké potravinové intolerance. V tomto případě ve valné většině případů není na vině genetika, ale nevhodná péče o psa. Pokud je pes trvale krmen jednostranně složenou stravou, není divu, že při menší dietní chybě se organismus brání. Navenek se potom může zdát, že pes trpí nějakou potravinovou alergií, která je ale v tomto případě získaná. Strava psa by měla být vyvážená a také pestrá! Čím více různých složek potravy pes přijímá, tím více se v budoucnu eliminuje nepřirozená reakce organismu na nové krmivo.
Průměrný vrh čítá šest štěňat, některé feny rodí i osm nebo devět štěňat, stejně jako se někdy objeví i méně početný vrh. Větší počet než devět ale není příliš častý a fena boxera ani není na početnější vrhy příliš dobře uzpůsobena. Tak jako i u dalších brachycefalických plemen se i u boxera může objevit rozštěp pysku nebo patra, to je ovšem do jisté míry možné ovlivnit podáváním kyseliny listové feně v období březosti.
Na základě iniciativy francouzské boxer klubu a po dohodě se zástupci dalších chovatelských klubů vznikla Mezinárodní asociace boxerů ATIBOX. Asociace v současnosti sdružuje na dvacet šest zemí a jejím cílem je směrovat a ovlivňovat chov plemene na mezinárodní úrovni. Pod záštitou ATIBOX probíhají pravidelné mezinárodní akce jak výstavního, tak i sportovního charakteru.
Každý rok pořádá Asociace Světovou výstavu ATIBOX, které se pravidelně účastní několik set psů. Například v roce 2017, kdy se Světová výstava konala na Slovensku, to bylo neuvěřitelných 714 boxerů. Asociace podporuje také pracovní stránku plemene, proto jsou na pořadu kalendáře ATIBOX pravidelná Mistrovství světa boxerů ve výkonu IGP a FH, kde jsou většinou otevřeny kategorie IGP1 – 3 a FH2.
Země původu:
Německo
Skupina FCI: Skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi, sekce 2.1 molossoidní plemena, se zkouškou z výkonu.
Použití: Společenský, služební pes a obranář
Celkový vzhled: Středně velký, hladkosrstý, podsaditý pes krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Jeho osvalení je suché, silně vyvinuté a plasticky vystupující. Jeho pohyb je živý, plný síly a ušlechtilosti. Boxer nesmí být nemotorný ani těžkopádný, nesmí být ani příliš lehký nebo chrtovitý.
Barva:
Výška:
Váha:
Kontakt:
Standard: č. 144, naleznete na www.ecanis.cz
Foto: Encyklopedie plemena psů, Hans Räber - vydavatelství a nakladatelství Blesk, Atibox, Pavol Biró, Dominika Hradská, Míša Martinů, Michal Opočenský, Kateřina Kloučková, Luisa Postlerová
Zajímalo by vás, kterak vzniká článek do eCanis, když takový jeden redaktor sdílí vnitřní ...
Z redakceSilvestr 2023Chtěli byste se ještě blíže seznámit s plemenem australská kelpie? Víte, co je pro ni ...
Rozhovory o plemeni-->