Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Dovedete si představit, že by se majestátní načesaný bobtail mohl postavit figurantovi na cvičáku nebo že by zvládl vypracovat stopu? A poslušnost? Tu by přece měl mít v malíčku každý pes, souhlasíte? Pokud by vás tedy zajímalo, jak se pracuje s tímto plemenem, pak je tento rozhovor určený právě vám!


Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!
4.4.2024 571x Rozhovory o plemeni

Paní Magda Pospíšilová se do velkých chlupatých psů zamilovala už jako dítě a později si také svůj velký sen splnila a postupně se po jejím boku vystřídaly hned čtyři „bobinky“. Se svými fenkami se původně chtěla věnovat hlavně chovu, ale osud nakonec rozhodl úplně jinak a „děvčata“ objevila krásu výcviku a společné práce na zdravém vzduchu. Takže na otázku „Bobtail a sportovní kynologie?“ bychom nejspíš dostali odpověď: „A proč ne!“ Koneckonců přesvědčit se můžete sami…

Magdo, povězte nám, co vás přivedlo k bobtailům a kde jste se s nimi poprvé setkala naživo?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Bobíci jsou mojí srdeční záležitostí. Už jako dítě jsem tíhla k chlupatým psům a hltala o nich články v časopisech. Bobtail byl jasným favoritem. A kdy jsem je viděla naživo? Tak to si už fakt nevzpomenu. Předpokládám, že jsem je potkávala v parku, když jsem bydlela v Praze. Dnes je to vesměs náhoda, když bobtaila potkáte na ulici. Ale zpět k otázce. Na vysoké jsem se přes spolužačku seznámila s chovatelem bobtailů a bylo jasno. Pak už jsem jen čekala na svou první vysněnou fenku… Pak následovaly výstavy, chovatelská stanice, odchovy a tak.

Mohla byste nám blíže představit svou současnou fenku a také její šikovnou předchůdkyni?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Moje současná fenka se podle PP jmenuje Red and Hot aus dem Elbe-Urstromtal, říkáme jí Růženka. V červenci jí bude už šest let. To to letí…

Její předchůdkyně Dona (vlastím jménem Greystokes´Don´t Stop Dancing) se narodila v Maďarsku. Původním záměrem bylo samozřejmě fenky uchovnit. Výstavy jsme měly absolvované, dokonce i šampionáty (junior i dospěláckého). Jenže člověk míní a život mění.

Ačkoliv jsem vybírala z renomovaných chovatelských stanic i podle rodokmenů předků, obě mají podle RTG dysplazii kyčlí, což se s chovem neslučuje. Bohužel je to i limitující pro zatížení nohou například na překážkách u vyšších zkoušek.

 Takže jsem další odchovy odsunula na neurčito.

Základní poslušnost a ovladatelnost je podstatou pohodového soužití se psem!

Vím o vás, že s posledními dvěma fenkami se věnujete sportovní kynologii. Není to s tímto plemenem poněkud neobvyklé? A jak jste se k tomu vlastně dostala?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Základní poslušnost a ovladatelnost je podstatou pohodového soužití se psem. Tu by měl podle mého mínění absolvovat každý majitel. Je to vlastně i z důvodu bezpečnosti nejen páníčků a jejich okolí, ale především psa samotného. Když je dobré vedení, tak cvičení pejsky baví. A to bylo právě důvodem, proč jsem s Donou do toho šla. Prostě jí to bavilo a já jsem v té době měla i více času se tomu věnovat.

Je podle vás bobtail k této činnosti obecně vhodný nebo jste měla spíš štěstí na povahu? Vybírala jste štěně cíleně k tomuto účelu?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem. U nás na cvičáku se setkáte s nepřebernou škálou plemen i voříšků. A základní zkoušku (ZOP) u nás úspěšně absolvoval i jorkšírek.

Zpět k bobíkům, nemyslím si, že je to o povaze. Každá z mých holek byla nebo je jiná. Společné mají pouze to, že tedy výstavy braly jako nutné zlo, to je fakt nebavilo. Ani jednu. Dona byla spíše takový dříč, chtěla se zavděčit. Růža je živější a má svoji hlavu. Zase na ni přesně poznáte, co si myslí. Jak říká moje kamarádka: „Mluví očima“.

Jak již jsem říkala, původním záměrem výběru mých fen bylo zařadit je do chovu. Bohužel ani u jedné to neklaplo.

Dá se k práci snadno motivovat, a co nejlépe funguje nebo fungovalo na vaše holky?

Na obě holky fungují pamlsky. A to na cokoliv – piškotky, sušené masíčko (to je hitovka), frolíky apod. Prostě za kus žvance cokoliv. Míček jsem používala jen zpočátku u Dony, když se učila aport. Pěkně potahat, aby ho ráda přinesla. Prostě škola hrou.

Sportovní kynologie zahrnuje celkem tři oddíly – stopy, poslušnost a obrany. Co z toho vám sedí asi nejlépe (nebo co vás nejvíc baví) a s čím jste se naopak musela trochu poprat?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Každá disciplína je jiná. Stopa je o soustředění obou – psa i psovoda. Pro mě je to o tom si pamatovat u jaké kytičky je lom, kde jsou předměty a kde je konečný předmět. Pro psa prostě jít po té stopě. Pro ně je to lehčí o ty pamlsky, které cestou najde. Takže bych řekla, že na stopu se vždycky těší. Obrany jsou kapitolou samou pro sebe.

Alfou a omegou  u nácviku obran s tímto plemenem je výborný figurant!

Přiznám se, že si bobtaila dost dobře na těch obranách představit neumím. Bere to spíš jako hru a boj o kořist nebo musíte jít tzv. přes zlobu? Je třeba nějaký specifický přístup?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Základem je dobrý figurant. Takový, co si dá práci už se štěnětem. Náš figurant je velmi oblíbený. Obě holky berou obrany jako hru, moc je to těší. Štěkot při příchodu na plac je úplně normální a k tomu mohutné vrtění ocasu. Řekla bych, a to bylo a je u obou holek, že jakmile pochopí, co po nich chcete, tak už to pak dělají. Jen Růža má takové své rituálky. Prostě z principu tu maketu napoprvé neoběhne, takže si nekousne a ví, že musí na revír znovu. Aháá a už to najednou jde. Ale prostě to zkusí. No, to musíme ještě dopilovat…

Ten kořistnický pud mne hodně zajímá i třeba v souvislosti s aportem nebo odměňováním míčkem (hračkou, přetahovadlem). Má ho toto plemeno vrozený nebo je nutné ho odmala pečlivě budovat?

Psi jsou vlastně šelmy, takže něco vrozeného tam jistě bude. Neznám psa, který by se nerad přetahoval. Takže to spíš bylo přirozené, přetahovaly jsme se o hadr, pešek i laníčko. A to trvá, má to ráda a chtěla by se přetahovat i o plyšáky. Ti to však většinou neustojí…

A jak se daří na stopách? Myslíte si, že bobtail má pro tuto disciplínu talent nebo to v porovnání s ostatními plemeny stojí více úsilí?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Každý pes má nos a holt někdo čuchá líp a někdo hůř. Bobík není primárně stopařem, takže pomýšlet na nějaké vrcholové mety je asi zbytečné. Co jsem ale vypozorovala, že se nemá nic přehánět, a to platí hlavně u tréningu stop. Prostě na stopu se těší, ale nesmí být moc často. To se pak začne flákat, motat se na lomu, zvedat hlavu a tak. Je to príma, když si jde po stopě, slyšíte, jak čichá, a ještě si u toho vrtí ocáskem. To hned vidíte, že „dneska“ ji to baví.

Bobík není primárně stopařem, takže pomýšlet na nějaké vrcholové mety v této disciplíně je asi zbytečné!

Bobtail má přenádhernou dlouhou srst a to jde ruku v ruce i s potřebou péčí. Lze péči nějak rozumně zvládnout v souvislosti s tréninky na cvičáku nebo v ne vždy „přívětivém“ terénu například na stopách?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Abych řekla pravdu, snažím se vyhledávat právě přívětivé terény. Později, když byla Dona ostříhaná, tak mi horší terén tolik nevadil. Růžu se snažím mít zatím tzv. „v srsti“. Jednou týdně ji pročešu a jde to. Problémem jsou lopuchy, ale to platí pro všechny psy (kromě hladkosrstých). Takže hřebínek nebo kartáč do kapsy a vyčísnout hned na místě. Pro mě je spíš horší déšť. To bych řekla, že jim vadí víc. Ne snad, že by se promočily, to trvá dost dlouho, ale prostě v dešti je cvičení nebaví. A horko taky nic moc. Tam vidím v dlouhé srsti spíš výhodu, že to psa aspoň trochu od slunce izoluje. Samozřejmě na zkoušce si vybírat člověk nemůže, ale při tréningu ano. Tak proč to nevyužít.

Kterého výcvikového úspěchu nebo zvládnutého cviku si asi nejvíce ceníte a proč?

Asi zkoušky ZM u Dony. Ta má všechny tři disciplíny a jsem ráda, že se nám ji podařilo složit. Skládala jsem ji na psím táboře, počasí „pod psa“ – pršelo, stopa ve vysoké trávě, obrany stejný terén a navíc figurant nic moc. Ale povedlo se. A oslava taky…

Máte nějakou metu nebo cíl, na který byste ráda se svou fenkou ještě dosáhla? Případně co by vás lákalo ještě zkusit, kdyby byl dostatek času?

Myslím si, že cvičit se dá s každým psem!

Abych řekla pravdu, nemám už na Růžu tolik času, jako jsem měla s Donou. Ale určitě bych chtěla alespoň nějakou zkoušku složit. Už jen proto, aby lidi věděli, že nemusí skládat zkoušky jen „vlčáci“, belgičáci nebo knírači. Že to dokáže každý pes. Vím, že někdo dělá s bobíkem agility a určitě by šlo i obedience. S Donou jsem zkoušela pasení oveček, ale patrně k tomu vlohy neměla. Ale ne, že by se jí ovečky nelíbily, jen prostě nepásla. Spíš se s nimi chtěla honit.

Bobtail je povahově přívětivým plemenem, je neagresivní a nekonfliktní, tak mu dopřejte nějakou zábavu!

Co byste na závěr vzkázala majitelům nebo zájemcům o plemeno, kteří by měli chuť také zkusit cvičit a zatím stále ještě váhají?

Neváhejte. Stačí najít vhodný cvičák, protože poslušnost je základem všeho a zbytek přijde sám. Důležité je, aby to bavilo psa a pak to bude bavit i vás. Bobtail je povahově přívětivým plemenem, je neagresivní a nekonfliktní. Tak proč mu nedopřát i nějakou zábavu?

Moc vám děkuji za rozhovor.

 

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Magdy Pospíšilové

Doporučujeme z našeho e-shopu
MERCH eCanis
Novinka
Pytlopamlskovník eCanis - velký

Pytlopamlskovník eCanis, který je k dispozici v naší nabídce, se vyznačuje jednoduchým a funkčním designem. Může se nosit hned třemi různými způsoby: volně připnutý k opasku pomocí malé karabiny,  jako kabelka přes rameno,  pevně připnutý k opasku. 

ZB000789
od 450
MERCH eCanis
Novinka
Plastová kartička Můj pes je sám doma!

Plastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.

Skladem
ZB000505
59
MERCH eCanis
Deštník eCanis

Už nikdy nemusíte moknout! Vybavte se do jakéhokoliv deštivého počasí krásným a stylovým deštníkem z naší dílny, který rozjasní každý pošmourný den. Barva bílá s potiskem eCanis a naší sympatické maskotky – maliňačky Dior.

Skladem
ZB000504
250
MERCH eCanis
Výstavní pamlskovník

Malý pamlskovník kolem pasu je vhodný zejména při předvádění psa na výstavách. Využít ho lze ale i při dalších kynologických aktivitách či při běžných procházkách. Ruční zakázková práce, vyrobeno v ČR.

ZB000495
od 250
MERCH eCanis
Pouzdro na mikrotenové sáčky

Textilní pouzdro na sáčky na psí exkrementy – zásobník na pytlíky na psí trus. Díky praktické karabině jej lze zavěsit například na opasek a je tak vždy pohodlně po ruce.

ZB000486
od 125
Novinka
Sušené krůtí krky

Křupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.

ZB000462
od 22
Novinka
Sušené hovězí plíce

Vhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv. 

ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce

Dietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.

ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Obojek SOFTY
Vyberte barvu

Odolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.

ZB000096
od 0
Lanové vodítko EASY LONG - TWIST | MINI

Kvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.

ZB000299
od 539
Kam dál ...



-->