Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Miluji ji takovou jaká je!

Tak tato slova uslyšíte z úst Elišky Petráškové, když Vám bude vyprávět o její skvělé fence voříška Meex.


Miluji ji takovou jaká je!

Eliško, Vaše fenka je adoptovaná ze Slovenska. Proč zrovna ze Slovenska? Bylo to cílené nebo náhoda, že Vám zrovna padla do oka?

Chtěla jsem aktivního psa, abych s ním mohla sportovat. Co jsem věděla, bylo, že určitě chci fenku a ze psů s PP jsem si zrovna nevybrala konkrétní plemeno, tak jsem se rozhodla pro adopci. Mexx jsem si vybrala podle fotky z inzerátu na Bazoši, kde byla vyfocená i se svou sestrou Thelmou, která taky hledala domov. Ale Mexx, pro svou barvu, mě zaujala natolik, že jsem napsala a po pár emailech i závazně rezervovala. Pochází z karanténní stanice Zvolen a nakonec mi ji přivezli až domů, do Hradce Králové. Rychle se na mě navázala a stala se z ní závislačka.

Víte, nebo troufnete si odhadnout, jaká plemena se podílí na Mexx? (rodiče) A kolik je jí dnes let?

Co „Mixxíkovi“ koluje v krvi netuším a tak nějak je mi to jedno. Občas se se známými bavíme, že by tam mohla mít BOC, kelpii a jiné pastevecké plemeno, ale Thelma, její sestra, je zase hodně do huskyho, takže opravdu těžko říci. Mexx má cca 42cm v kohoutku, takže na BOC i kelpii je malá, Thelma je o kousek vyšší. Když ke mně přijela, byly jí cca 4 měsíce, zrovna přezubovala a dnes už jí je 5 a půl.

Mexx, je takové hyperaktivní stvoření a to Vám umožňuje se věnovat více věcem. Co tedy vše děláte a na jaké úrovni?

Jako první jsme se vrhly na dogfrisbee, protože jsem znala spoustu holek co to dělají a Mexxu disk naprosto uchvátil a když ho mám v ruce, nevnímá nic jiného. Rády jedeme i na závody, kde se účastníme hlavně pro radost a vůni atmosféry, umístění je pro nás pak opravdu bonus. Frisbee děláme asi už 4 roky a  nejlepší umístění pro nás bylo, myslím, 13. místo (v které disciplíně, ale už nevím), až donedávna, kdy jsme se umístily na 3. místě v Paralelním Time Trialu na Herolfestu v Herolticích u Tišnova. Byl to pro mě opravdu zážitek. Další sport jsme začaly asi před 2 a půl lety, kdy jsme zkusily chodit na cvičák na obrany. Ty děláme opravdu jen rekreačně, a to proto, že Mexx hodně baví přetahování. Figurant je z ní nadšený, může si tam s ní dělat cokoliv a co opravdu na obranách Mexx miluje je bič,  to se pak může zbláznit.  Flyball, ten jsme začaly loni na podzim na popud kamarádky. Na jaře jsme se zúčastnily turnaje začátečníků a pak s týmem objely pár dalších turnajů, kde jsme to braly hlavně tréninkově, nebyla ještě dost spolehlivá na trati a pořád jsme se učily. A to pro nás, když to tak vezmu, nejhlavnější Dockdiving, neboli skoky do vody. Jelikož Mexx má nesmírně ráda vodu a skáče do ní odkudkoliv z jakékoliv výšky, vyrazily jsme loni do Heroltic, kde jsme se zúčastnily skoků do dálky. To se umístila na 1. místě s délkami skoků 4,9m a 5m v kategorii malých psů. Potápění jsme se neúčastnily, protože jsem jí nevěřila, že by to dokázala a tréninkově jsme si to nezkusily, až po odsoutěžení,a to nás všechny překvapila, jaké skákala šipky. To, že se potápí, jsem věděla, ale až tak… Tak jsme vyrazily na naše druhé závody i letos. Mexx si vyskákala 5,7m a 6m. Všichni koukali jako puci, když tak malý pes skočí tak daleko, i já jsem byla překvapená, když řekli délku skoku. Tímto jsme věděly, že se umístíme na prvním místě. Pak bylo potápění, kde se opět potopila nejhlouběji pro hračku a vylovila si tak první místo, tím se stala i celkovým vítězem Herolfestu.

No, to tedy smekám, je toho opravdu dost.  Jak to všechno stíháte a co ji podle Vás baví nejvíce?

Mexxu nejvíc baví všechno co s ní dělám, je pro každou zábavu, ale jako prim je frisbee a voda. Stíhat se to všechno dá v pohodě.  Skoky „trénujeme“ vždy přes léto všude, kde je voda a dá se tam skákat. Jelikož ve frisbee děláme jen distanční disciplíny, nepotřebujeme pravidelný trénink. Flyball je na cvičáku jednou týdně, ale kvůli práci ho stíhám pouze jednou za 14 dní, ale teď máme „přestávku“. Obrany nejsou pravidelně a tam pro nás není přímo co zlepšovat, koušeme si pro radost.

Řekněte nám více o skocích do vody!  Přiznám se, k tomu, že se v tom závodí i v České republice jsem nevěděla.

Že se závodí ve skocích do vody i u nás, jsem se dozvěděla asi před 4 roky, když jsem náhodně narazila na webovky Dogdivingu. Říkala jsem si, že tam musíme jet a vyzkoušet to. Ale vyšlo nám to až po dvou letech, tedy loni. Jsou dvě disciplíny, jak už jsem psala, skoky do dálky a potápění. Obojí je rozdělené do 3 kategorií (small, medium, large) podle kohoutkové výšky psa. Na kraji bazénu je molo, kde se pes rozběhne a skočí co nejdál to dokáže. Po stranách bazénu jsou dvě rozhodčí, které koukají na místo doskoku. Pes skáče 2x nebo 3x a počítají se dva nejdelší skoky. Potápění se koná v tom stejném bazénu na schůdkách. Ze 4 schodů se pes snaží vylovit hračku. Pokud jí vyloví z posledního schodu je to nejlepší. Pokud se sejde více psů, co tuto hračku vyloví ze stejného schodu a není rozhodnuto o vítězi, tak se pak potápí na čas. Kdo vyloví hračku dřív, je to jeho. Mexx letos jako jediná z celého Herolfestu vylovila hračku ze 4. schodu.

Eliško, jestli se nepletu, Vy máte ale dva psy. Kdo je ten druhý, představte nám jej.

Ano, mám. Je to fenka border kolie Winnie. Je jí 2 a půl roku. Na výcvikovém táboře jsem potkala holčinu, co má její maminku, ta mě uchvátila tak, že jsem řekla, že jestli jednou bude mít štěňátka, chci po ní štěně,  no, a mám Winnie. S Wí prakticky dělám to co s Mexx, jen ještě navíc chodíme pást ovečky.

Navštěvujete také oblíbené voříškiády a jak si na nich vedete?

Na voříškiády jsme jezdily hodně, poslední dobou jsme to spíš omezily, ale většinou, když jedeme, minimálně postoupíme do užšího výběru. V roce 2013 byla Mexx absolutním vořechem na Rýzmburské voříškiádě a letos byla druhá. Tam jezdíme moc rády, mají super atmosféru a vždy se bavíme, navíc to není od nás daleko.

Blíží se konec roku a aktivní lidé jako Vy už plánují na rok další. Jak jste na tom Vy, co plánujete?

Co plánuji? Dopředu nic moc, ale co bych chtěla, tak vyjet do zahraničí (Polsko a Rakousko) na závody ve skocích do vody, tam je to trochu o něčem jiném, větší konkurence, jiná atmosféra a to bych moc ráda zažila a ukázala jak šikovného adopťáka mám. Chtěla bych se příští sezonu vydat i na nějaké frisbee, protože letos nám to vůbec nevyšlo. Když zamakáme, tak snad i pár turnajů ve flyballu.

 Jsem na ni opravdu pyšná, i když mě často štve tím co dělá nebo jak se chová, tak to právě dělá Mexx takovou jaká je a takovou ji miluju.

Kam dál ...