Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Líbí se vám ohaři a dovedete si představit, že by některý z nich mohl být vaším parťákem? Tak co třeba ten maďarský? Ani velký, ani malý – prostě tak akorát. Ale temperament ten tam je veliký. Tak co říkáte?
Maďarský ohař krátkosrstý neboli viszla – kdo by je neznal? Toto plemeno se těší stále větší a větší oblibě a to nejen pro svůj atraktivní vzhled, ale i pro vynikající pracovní upotřebitelnost a spoustu energie, kterou v sobě prostě má. Ale to nebyly jediné důvody, proč Blanka Rysová spojila svůj život právě s těmito aktivními psy…
Ke psům jsem měla vždy kladný vztah, vždy jsem si ho přála, ale z důvodu bydlení v bytě jsem ho prostě mít nemohla. K maďarskému ohaři mě to přivedlo úplně náhodou. Jako malá jsem chtěla vlčáka (Kdo by nemiloval komisaře Rexe, že?), pak dobrmana, dalmatina a když si kamarádka přivezla výmarského ohaře, byla jsem rozhodnutá si ho také pořídit. To ona mi dala nakonec tip na maďara s tím, že je menší a do bytu takový skladnější.
Maďarský ohař si mě hned získal svou veselou povahou, krásou, velkým temperamentem, dobrou cvičitelností a udržování kontaktu s vůdcem.
Je to všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, agresivitu, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce 1920 a v roce 1936 byl maďarský ohař uznán mezinárodní kynologickou organizací FCI jako samostatné plemeno.
Kořeny maďarských ohařů sahají tisíce let zpět, a to k původním maďarským slídičům. Docházelo k nekontrolovanému křížení s různými loveckými psy. V 15. – 16. stol. se tito psi křížili se žlutými tureckými rasami. V 19. stol. byli do plemena cíleně a postupně přikříženi: anglický pointer, anglický setr, německý krátkosrstý ohař a dokonce i hannoverský barvář. Díky tomu je dnes maďarský ohař výborným loveckým plemenem s mnoha vynikajícími vlastnostmi a je hojně rozšířen v Evropě i v USA.
Jsou to živí, přátelští, vyrovnaní a lehce cvičitelní psi. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jejich základním vlastnostem. Nesnáší však hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázliví.
Mám doma sedmiletou fenku Deborah a čtyřletého psa Gucciho. Oba mají vyrovnanou, přátelskou povahu, při mazlení by vám samou radostí vlezli až na hlavu.
Původně jsem chtěla aktivního společníka k dlouhým procházkám, ke kolu a ke koním, rozhodně jsem odmítala lovecký výcvik. Volba padla na fenku. Deborah je i mezi ostatními extrém, všichni si ji zamilovali pro její vyrovnanou povahu a poslušnost, ona s vámi mimikou totiž neustále komunikuje. Nejdříve jsme začali poslušností, v čemž ona vynikala, poté jsme se nenásilně vrhli na aporty. Od mala mi ráda nosila cokoli – peněženku, pyžamo, přes kozlík na zvěř a už to vlastně jelo. Začala jsem se s ní připravovat na zkoušky, které byly pro nás obě premiérové.
Gucciho jsme si přivezli tři roky po Deborce, on je větší rebel, musela jsem se naučit je nesrovnávat, což bylo pro mě těžké. Gucci má větší temperament a je to prostě pes s vlastním názorem, kdy chybu vůdce prostě přejde. Spolu jsme také absolvovali úspěšně zkoušky.
Tak nejčastěji provozujeme procházky, jelikož na ty chodíme každý den. Také je baví chodit do honitby a věnovat se tomu, pro co byli vyšlechtění, a tím vystavování. Na podzim jezdíme na hony, v létě se koupat, beru si je také na vyjížďky ke koni nebo ke kolu.
Tito psi jsou velmi spokojení doma, kdy mohou být v kontaktu se svým páníčkem, je tam jedno velké ale… Jedinou, ale o to náročnější podmínkou je dostatek pohybu a velká fyzická zátěž, kterou pes vyžaduje denně. Proto se velice hodí ke sportovcům, aktivním rodinám a příznivcům myslivosti.
Ano, na procházky chodíme denně, své psy jsem naučila i čekat na chodníku, než jim povolím přejít cestu. Chodím s nimi všude, a když já jdu po silnici, oni běží podél (lesem, polem, loukou…) a vědí, že nesmí na silnici, dokud jim to nepovolím. U těchto psů si neumím představit je mít každý den pouze na vodítku. Se zájmem o zvěř se dá pracovat pomocí klidů před zvěří, downů apod. Lidé by si ale měli uvědomit a před pořízením každého psa si přečíst popis plemene. Nejednou jsem se setkala s názorem, já mám baseta, bígla atd. a on mi štve zvěř, není to jen o tom pořídit si krásného flekatého psa s dlouhýma ušima…
Na péči nejsou nároční vůbec, většina špíny z nich po zaschnutí odpadá. Po příchodu domů stačí otřít tlapy a břicho. Při větším zašpinění můžeme lehce osprchovat a vytřít ručníkem. Pouze v období línání je třeba je vykartáčovat častěji gumovým hřbílkem. Drápky je pak dobré udržovat krátké a uši čisté.
Co se týče krmení, mělo by být určitě kvalitní a mělo by se vždy brát na zřetel momentální zatížení psa.
Zdraví u vizsly je, myslím, dobré, občas se něco vyskytne, ale řekla bych, že plemeno jako takové není tak zasaženo. Průměrně se dožívá dvanácti až patnácti let.
Podmínek je několik. Jednak sem patří splnění výstavy ve věku minimálně dvanáct měsíců se známkou nejhůře VD. Jelikož jde o plemeno lovecké, podléhá splnění pracovní zkoušky. Fena musí mít minimálně vlohové a podzimní zkoušky, a to nejhůře ve II. ceně se známkou z nosu 4, pes pak musí mít ještě o zkoušku navíc, tedy například vodní nebo lesní. Co se zdravotních vyšetření týče, je povinné RTG vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů. Čím dál častěji však chovatelé nechávají své psy testovat na genetické oční vady a dlouhosrstost. Dále se vyžaduje se plnochrupost a samozřejmě je také nutné projít výběrem do chovu, který pořádá klub. V České republice toto plemeno zastřešuje Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů ČR.
Myslím, že reprodukce u tohoto plemene nijak negativně ještě zasažena nebyla. Může se ovšem objevit herpes, kdy pak samozřejmě nastává problém. Většina psů, řekla bych, také kryje přirozeně, pokud předem nedošlo k nějakému problému. Nevím, zda jsem úplně povolanou osobou hodnotit chov, jelikož mám nyní teprve druhý vrh. Má fenka je dobrou matkou, štěňátka kojí při každé příležitosti a stále po nich uklízí, snaží se je vychovávat, hraje si s nimi. Průměrně se pak ve vrzích rodí šest až devět štěňat.
Momentálně mám volné dva pejsky. Jeden je raubíř, umí si sjednat pořádek, naproti tomu druhý je takový klidnější mazel. Zájemce by měl určitě počítat s tím, že s ním budu chtít zůstat v kontaktu. Ráda bych také, aby se věnoval loveckému výcviku nebo jakékoliv aktivitě – canicross, agility, túry apod. Určitě se nehodí k lidem, kterým se líbí jen jejich vzhled, a mají pocit, že s ním obkrouží město a to jim bude stačit.
Ano, určitě. Štěňátka ode mne odcházejí očkovaná, několikrát odčervená, s kupní smlouvou, tetovaná i čipovaná, navyknutá na granulky i BARF. O své odchovy se zajímám, voláme si, píšeme, sleduji je na Facebooku, navštěvujeme se. Pokud s něčím potřebují poradit, jsem na telefonu, pokud nevím, snažím se zjistit. Se dvěma odchovánky i sama cvičím lovecký výcvik. Samozřejmostí je hlídání.
Rodinný pes to může být, ale je potřeba dopřát mu dostatek pohybu a důkladně mu zaměstnat hlavu.
Myslím, že v České republice máme docela kvalitní jedince. Každý majitel by si měl však dobře rozmyslet, zda svého svěřence opravdu posílat do chovu, např. co se týká povahy atd.
Hlavně zdraví a aktivní majitele.
Foto: archiv Blanky Rysové, Dominika Kylíšková, Aneta Jungerová, Adéla Tůmová
Země původu: Maďarsko
Skupina FCI: VII. skupina FCI – ohaři. Sekce 1 – kontinentální ohaři. Se zkouškou z výkonu (polní a vodní práce)
Použití: Všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Jako výkonný lovecký pes nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Celkový vzhled: Středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká, suchá a štíhlá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Barva: Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle, jejíž průměr nesmí překročit 5 cm, stejně jako bílé odznaky na prstech tlap nejsou vadou. Barva pysků a očních víček odpovídá barvě nosu.
Výška: psi 58 – 64 cm, feny 54 – 60 cm. Zvyšovat kohoutkovou výšku je nežádoucí, vhodné je usilovat o střední velikost. Statická a dynamická vyváženost a symetrie jsou důležitější než v centimetrech naměřená výška.
Kontakt: Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů ČR (http://www.ohar.cz/)
Standard: č. 57 naleznete na www.ecanis.cz
Teplé dny jsou tady a jako každoročně řešíme opět to samé – zachraňování psů ...
První pomoc u psůKouzelná stvoření, jejichž „zvláštní“ schopností je uchvátit vás svou krásou. To jsou ...
Rozhovory o plemeniMéně známá či málopočetná plemena-->