Máte slovo – no, jak kdo…

Vážení čtenáři, jistě jste zaregistrovali, že ve čtvrtek 24. dubna 2025 proběhla na ČT1 diskuze v pořadu „Máte slovo“ na téma nám všem blízké. Jednalo se o regulaci chovu tzv. bojových plemen. Do diskuze si moderátorka Michaela Jílková pozvala opravdu pestrou paletu hostů. Vzhledem k poněkud ožehavému tématu a bouřlivým reakcím na sociálních sítích, bychom se s vámi společně s kolegyněmi také rády podělily o náš pohled na tuto diskuzi.

Složení diskutujících bylo skutečně velmi zajímavé. Hlavními hosty paní Jílkové byli paní Vladimíra Tichá (kynoložka, chovatelka, mluvčí Českomoravské kynologické unie), paní Alžběta Poláková Šmídová (pěstounka opuštěných a týraných psů z Hradištka, spolek Dočasky DeDe), pan Jiří Pospíšil (předseda pražské organizace TOP 09 a garant ochrany zvířat), pan David Pražák (poslanec ANO, Zemědělský výbor PS a místostarosta Semil), Alexandr Skácel (veterinář a veterinární psychiatr a psycholog) a Tomáš Sousedík (chovatel a šlechtitel holubů z Prahy). Každý z diskutujících měl na regulaci chovu vlastní vyhraněný názor a chvilkami to v televizní „manéži” opravdu vřelo.

Je třeba zaujmout

Tak nějak by se dal popsat úvodní proslov moderátorky. Věcné a objektivní sdělení o tom, jaký námět k diskuzi byl vybrán, by pravděpodobně nezaujalo běžného diváka natolik, aby pořad sledoval celý, a hrozilo by přepnutí na jiný kanál. Sázkou na jistotu byl tedy hororový scénář o lidožroutských bojových plemenech. Ten spolehlivě laickou veřejnost přikoval k televizní obrazovce. Účel světí prostředky a na zranění či smrt český divák slyší. Kdo se těšil na „pravou českou zabijačku”, ten byl jistě spokojen. Ve čtvrtečním „Máte slovo“ toho zemřelo totiž opravdu hodně…

Odpočívej v pokoji, slušnosti a pokoro...

Hned v prvních minutách pořadu měl tento svoje první oběti. Velmi záhy totiž ve studiu zemřela jak slušnost, tak i pokora. Paní Jílková tyto dvě lidské ctnosti popravila vskutku tak dokonale, že i kat Mydlář by pravděpodobně uronil slzu dojetí. To, s jakým despektem a neúctou nenechala domluvit zejména paní Tichou, bylo až dehonestující. V podobném tempu a nasazení pak pokračovala v průběhu celé diskuze. Až to vypadalo, že s paní Tichou vede osobní spor. Ani pánové to však neměli s moderátorkou příliš jednoduché. Její sympatie měli především ti diskutující, kteří zastávali stejný názor jako ona sama. Těm se dostalo nadmíry pozornosti a prostoru k vyjádření. Ačkoliv by „Máte slovo“ měl být pořad diskuzní, do diskuze měl tento díl opravdu daleko.

Dámská volenka

Celý pořad byl v podstatě dámskou volenkou. Za svou „taneční partnerku” si paní Jílková vybrala svou sympatizantku paní Šmídovou s občasnou výměnou za pana Skácela nebo Sousedíka, kteří taktéž prosazovali úplný zákaz chovu tzv. bojových plemen. Argumentovalo se v tomto případě jak genetikou, tak nekompetentností majitelů a chovatelů velkých a potencionálně nebezpečných plemen. Dojem poněkud kazil fakt, že při společném notování se přehlížely připomínky oponentů.

Definice plemene

Celým pořadem se táhla linka nepochopení, co že to vlastně chce určitá část české veřejnosti zakázat. Samozřejmě, že FCI jako jediná nemá monopol na určování plemenné příslušnosti. Jsou plemena, která tato organizace neuznává a popravdě, ani sami chovatelé se o uznání svého plemene touto organizací nesnaží (jedná se např. o plemeno americký pitbullteriér nebo american bully). Přesto chovatelé vedou plemenné knihy pod svými vlastními organizacemi a vydávají tak oficiální průkazy původu. U těchto zvířat samozřejmě plemenná příslušnost prokázat lze, a tím pádem by bylo možné regulovat jejich chov. Ovšem bez průkazu původu těžko určíme plemennou příslušnost. Na tento aspekt se snažila upozornit nejen paní Tichá, ale i v publiku sedící veterinářka paní Veronika Chrpová.

Genetika

Genetika má na povahu jedince velký vliv. Na tom se shodneme všichni. Shodli se na tom i diskutéři v pořadu „Máte slovo“. Každý ovšem tak trošku po svém. Pan Skácel argumentoval tím, že agrese je u zmiňovaných plemen dědičná a dalším chovem se tento aspekt posiluje. S tím by se dalo souhlasit za předpokladu, že se bavíme o agresi vůči lidem. V řádném chovu je agresivita vůči člověku, jak poukázala paní Tichá, důvodem k tomu, aby pes vůbec nebyl do chovu zařazen – agresivní jedinec neprojde bonitací. Vrozená agresivita vůči lidem u zmiňovaných plemen „neprojde” ani z historického hlediska – v době, kdy tato plemena vznikala, byla agresivita vůči lidem důvodem k nekompromisní selekci. Problematičtí tak zpravidla nejsou čistokrevní psi s prokazatelným původem, kde se sleduje především povaha, ale zejména kříženci a psi tzv. čistokrevní bez PP.

Problémem jsou majitelé

V pořadu se často naráželo na to, jací lidé si vůbec takováto plemena pořizují. Padalo mnoho silných slov, mezi jinými i feťák nebo člověk, který si kompenzuje nízké sebevědomí. Nutno podotknout (a někteří ve studiu se opravdu snažili), že takoví lidé většinou nejsou právě běžnými majiteli zástupců konkrétních plemen (čtěte – psů s PP). Dalo by se říci, že je to přesně naopak. Takový „problematický” zájemce o čistokrevné štěně u zodpovědného chovatele jako nový majitel neprojde. Ačkoliv paní Šmídová a paní z azylu pro pastevecké psy z publika (jméno neuvedla) oponovaly, že právě v jejich zařízeních jsou mnohokrát umisťováni agresivní pastevci s PP, bylo by fér rozlišovat i zde plemennou příslušnost. Ochraňující, přirozeně ostražitý pastevec – po léta šlechtěný k ochraně stád před predátory i dvounohými nenechavci má k agresivitě vůči lidem rozhodně přirozenější vlohy (na což je pamatováno i při posuzování pasteveckých plemen v kruhu i na bonitacích) než k lidem přirozeně příchylná bull plemena.

Zákaz chovu nic neřeší

Přestože se za zákaz chovu, jako je tomu v mnoha evropských státech, bili někteří účastníci pořadu a paní moderátorka jako lvi, věříme, že soudný divák pochopí, že nic neřeší. Jak zmínil pan Pražák, český člověk je vynalézavý a vždy si najde cestičku, jak zákaz obejít. Za úvahu stojí i názor paní Tiché a paní Chrpové, že řádní chovatelé pod záštitou chovatelských klubů a ČMKU, jsou dostatečně kontrolováni. Kontrola a řád naopak chybí u těch, kteří těmto institucím nepodléhají – množitelům kříženců a psů bez průkazu původu.

Jednoduché řešení místo plošného zákazu

Tím by mohl být tolik diskutovaný a potřebný registr všech psů – nejen těch s PP. Sympatický byl i návrh paní Chrpové, která zmínila jednotný inzertní server, mimo který by se nesměla prodávat štěňata jakéhokoliv původu. Byl by tak zajištěný přehled o počtech narozených štěňat spadajících pod konkrétní osobu, a tím pádem i o počtech vrhů, fen v produktivním věku atd. Impulsem byly její osobní případy z veterinární praxe, kdy novopečení majitelé často přinesou štěně bez očkování, čipu a často pod hranicí věku 50 dní, který je ze zákona daný jako minimální pro jeho odchod do nového domova.

Zákony jsou dostačující – soudní systém selhává

Co se psy, kteří už se „provinili”, a způsobili újmu na zdraví či životě člověka nebo jiného zvířete? A jak potrestat majitele? Umírněnější strana navrhovala odebrání psa a nápravu chování na vrub majitele. Oponenti navrhovali odebrání a utracení. Pánové Pospíšil a Pražák poukázali na dostatečné trestní sazby za podobné případy. A ty skutečně máme. Respektive máme, ale české soudy je nevyužívají. Mohou uložit až šestiletý nepodmíněný trest. Bohužel, majitelé, kteří své psy z různých důvodů nezvládnou, a  ti způsobí neštěstí, obvykle odcházejí s peněžitou pokutou, popřípadě s podmínečným trestem s odkladem. Stejný šlendrián vládne i v otázce volného pohybu psů, které si města a obce regulují místní vyhláškou. To, že jejich plnění nikdo po majitelích nevyžaduje, je věcí druhou.

Podtrženo, sečteno…

Těšili jste se na konstruktivní debatu o jednom z velkých témat kynologie? Nalákala vás jména odborníků, aktivistů a politiků, kteří mají moc udělat dobrou věc a něco změnit? My také. Po zhlédnutí pořadu „Máte slovo“ však přišlo vystřízlivění a beznaděj. Pakliže o podobných zákonech a opatřeních nebudou rozhodovat odborníci a politici, kteří jsou ochotní naslouchat, žádného posunu ani nápravy se nedočkáme. Nastane přesně to, co zmiňoval pan Pražák - kdo bude chtít, zákaz obejde tím nejhorším možným způsobem. Na podobné perzekuce pak doplatí zejména ti, kteří chtějí dělat věci (v tomto případě chov american bully) správně. Ti, kteří svým odchovům vybírají domovy zodpovědně a ne ti, kteří prezentují toto plemeno pouze jako „exkluzivitu pro nejnáročnější”. Věříme, že i v řadách chovatelů american bully je dost těch, kteří nehledí jen na byznys, ale snaží se o odchovy s vyrovnanými povahami a majitele pro ně vybírají se stejnou péčí, jako chovatelé plemen uznaných FCI. Právě všem těm poctivým vzalo „Máte slovo“ iluze o tom, že by pro ně a jejich psy mohla být Česká republika jednou ze zemí, která nebude nesmyslně zakazovat jen na základě mediální hysterie…

Viděli jste zmiňovaný pořad? Jaký máte názor vy? Máte slovo – u nás. Těšíme se na vaše názory v diskuzi pod článkem nebo na našem Facebooku či Instagramu. Za celou redakci však prosím – pojďme příkladem a diskutujme věcně a slušně.

Kateřina Smětáková

Foto: Pixabay