Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Náš první čtvrteční rozhovor s chovatelkami plemene měsíce je zde! Povídat si budeme zároveň hned se dvěma usměvavými ženami, které, již jak titulek napovídá, spojuje stejná láska a vášeň a tou je právě briard!
Tušíte, jak snadné je propadnout lásce k nádhernému psovi? A jak krásný život s ním člověk pak má? Přesně o tom si budeme povídat se Svatoslavou Procházkovou a Martinou Mikulovou, majitelkami uznávané chovatelské stanice briardů Heaven Devil. Poskládáme dohromady nejen střípky z jejich společného briardího soužití, ale budeme také bohatší o další poznatky z chovu tohoto plemene. A kdo ví, třeba vám to usnadní i výběr vašeho příštího čtyřnohého parťáka.
Svatava: Já jsem se s briardem setkala asi v devatenácti letech, byl to černý pes a v té době jsem vůbec nevěděla, o jaké plemeno se vlastně jedná. Něčím mě zaujal, už si ani nepamatuji čím, ale zájem o toto plemeno přetrvával dalších deset let, a právě tehdy (v roce 1988) jsem si pořídila svoji první fenku.
CIB a CIE Ninja du Manoir Noble
Martina: V roce 1990 jsem byla na dětském táboře jako vedoucí a přijeli tam kynologové ukázat dětem služební výcvik. Měli také černého briarda a od té doby to je láska trvalá. V roce 1991 jsem si pořídila svého prvního briarda, a to plavou fenku Jessi.
Jacqueline Heaven Devil - C.I.B, C.I.E
Svatava: Bydlíme sedm kilometrů od sebe, já už měla doma dva starší briardy, a když si Martina pořídila Amadea, začaly jsme se více bavit. Moc se mi líbil a vzala jsem si po něm fenku, na které jsem založila chov „Heaven Devil“ (původně navrhovaný název chovatelské stanice neprošel registrací FCI, musela jsem tedy zvolit jiný). Tak se postupem času rozvinula spolupráce a o šest let později Martina odchovala svůj první vrh „Heaven Devil“.
Martina: Když se setkají dva lidé postižení stejnou láskou k briardům a jsou schopni spolu spolupracovat a dělit se o zkušenosti, tak je to pozitivní pro oba dva i pro jejich briardy – v našem případě. Já se přiznám, že v naší dvojici tvořím takového toho flinka na administrativní věci ohledně chovu a našeho krásného webu a toto vše z velké části zajišťuje Sváťa. Já zase víc jezdím po výstavách a rozhlížím se po ostatních briardech, které bychom chtěli mít u našich štěňat v rodokmenech.
Svatava: V podstatě každá pracujeme se svými psy, plánujeme si výstavy a výcvik. Společně se domlouváme na přihlašování výstav, plánujeme krytí, diskutujeme o krycích psech. Já se starám o prezentaci na webu a administrativu okolo vrhů. Doma mám momentálně čtyři briardy, jednoho černého a tři plavé. Dva už jsou v „důchodu“ – černý pes je čtrnáctiletý a plavá fena dvanáctiletá. V reprodukčním věku je pětiletá fena a čerstvě uchovněný pejsek, kterému je teprve šestnáct měsíců.
Martina: Mám v současné době doma pět briardů, tři kluky (osm a půlletého Eskotka, čtyřletého Ninju a ročního Quida) a dvě holky (pět a půlletou Nesinku a tříletou Bafi). Všichni briardi i dvouletá jorkšírka žijí společně v naší domácnosti a snažím se, abych jim všem dala pocit klidu a dobrého zázemí.
Svatava: Nedokážu říct, že bych měla některého více nebo méně oblíbeného. Každý z nich je osobnost a každý je jiný. Právě ta rozdílnost dělá soužití s nimi tak zajímavým. Dříve jsem se psy více cvičila, nyní více jezdím na výstavy. Se všemi psy, které jsem měla a mám, se velmi dobře cvičí, ale dělám to už jen spíš rekreačně. Jacqueline je mým výstavně nejúspěšnějším briardem a je také první, se kterou jsem zkusila pasení. U nejmladšího pejska zatím hledám, co bude pro něj nejlepší zábavou, zatím to vypadá spíše na klasický výcvik.
Martina: Snažím se u každého podporovat činnost, kterou daný jedinec dělá nejraději. Kromě každodenních procházek se věnujeme pasení i služebnímu výcviku dle času. V současné době máme výstavně velmi úspěšné briardy, tak se snažím je prezentovat i na zahraničních výstavách v Belgii, Francii i Holandsku, což je časově také velmi náročné a může to být pouze v období, kdy nemáme štěňátka, protože našim odchovům se v prvních osmi týdnech snažíme věnovat neustále. Každý můj briard byl a je pro mě jiný a důležitý a něco mě naučil. Nechtěla bych jmenovat oblíbeného, protože každý v mém srdci má svoji část.
Ogre, Orwell a jejich matka Jacquelihe (MVP-praha)
Svatava: Každý den s briardem je neobvyklý. Protože s námi žijí v domě, jsme s nimi ve stálém kontaktu a pokaždé si pobaveně uvědomuji, jak se nás nenápadně snaží dostat tam, kam chtějí oni.
Martina: Mě prostě briard baví pořád a rozhodně se s nimi nenudím a každý den je pro mě také jedinečný.
Angee jako první briard v naší chovatelské stanici získala titul „Briard roku“ v roce 2005, další byl Gargamel alias „Dino“ v roce 2010 a letos to byl dvojnásobný úspěch, ve psech získal titul „Briard roku v exteriéru“ Ninja a ve fenách Harmony alias „Nesinka“, která aktuálně zvítězila na naší letošní klubové výstavě v Jedovnicích a odvezla si i tituly „Klubová vítězka“ a BOS, klubovou vítězkou je již podruhé (Rychety 2017 podzim). Minulý rok jsme se také všichni účastnili největší chovatelské akce v zemi původu briarda, tedy ve Francii Nationaled' Elevage a selektovali jsme dva briardy – Harmony a Ninju (oba dva se mohou pyšnit titulem „selectionné Francie“, Ninja si také odvezl titul res. C.A.C.S., to znamená, že byl druhým nejlepším plavým psem na této chovatelské akci.
Angee Heaven Devil - briard roku 2005
Samozřejmě údržba srsti je pro briarda hodně důležitá, pokud chceme mít doma typického představitele plemene, tak s péčí musíme počítat. Zásada pro krásnou briardí srst je česat pravidelně a vždy čistého psa. Při práci používáme i kombinézy, které pomohou, abychom nepřivezli domů kožich plný bodláků anebo bahna. Briard nelíná, chlupy pouští jako lidé vlasy a podsadu musíme vyčesávat, někteří ji mají víc a jiní míň. Mladý pes potřebuje vyčesávat častěji než dospělý jedinec.
Pasení se věnujeme poměrně krátkou dobu a každý náš briard pase trochu jiným způsobem a ke každému se musí tím pádem i jinak přistupovat. Jako každý, kdo začíná s něčím novým, i my jsme se musely nejdříve naučit, co a jak a stále se ještě učíme. Ovce je živý tvor a pokaždé se chová jinak, proto pasení není jednotvárné a briardy velmi baví.
Můj první vrh přišel na svět už v roce 1990, a to pod původním názvem CHS, v 2001 šlo o první vrh s příjmením „Heaven Devil“. Briard se nestal módním plemenem, je to stále pracovní pes a i když s ním nechceme cvičit, je nutné k jeho výchově přistupovat velmi zodpovědně. Stejně tak zodpovědně je nutné přistupovat i k volbě chovných psů. Nestačí, aby byl otec štěňátek krásný a měl hodně titulů, ale musí mít i dobrou povahu.
Rádi se setkáváme se stejnými nadšenci pro briardy anebo i jiná plemena jako jsme my, proto vznikl nápad pro pořádání setkání. Snažíme se zábavnou formou seznámit lidi, kteří začínají se psy, se vším potřebným, či předat zkušenosti pro správné vedení pejska na výstavě, při výcviku anebo jen tak pro každodenní spokojený život.
Přáli bychom si spokojenost s našimi štěňátky v nových rodinách a pro naše domácí mazlíčky co nejdelší společný život po našem boku a hlavně bez zdravotních komplikací.
Děkuji vám za rozhovor.
Foto: archiv CHS Heaven Devil
Zajímá vás dogdancing a přemýšlíte, že byste to třeba se svým psem také rádi zkusili? ...
DogdancingRozhovory o plemeniS koncem měsíce vám přinášíme poslední rozhovor k portrétu plemene australský ovčák. ...
Rozhovory o plemeni-->