Co jste o aljašském malamutovi možná ani netušili…

Věděli jste, že aljašský malamut umí dokonce i „mluvit“ nebo, ač budí přirozený respekt, top hlídač z něj rozhodně nebude? A zajímaly by vás další zvláštnosti týkající se tohoto impozantního plemene? Pak je následující článek určený právě pro vás, má totiž za úkol nejen pobavit, ale právě odrýt i to, co se v kynologických kruzích až tak zas úplně neví.

Každé plemeno provází nějaká historie a další vývoj, váže se k němu původní využití, pro které bylo vyšlechtěno, určitá povaha a s tím spojená i potřeba adekvátního zaměstnání, ale i řada specifických znaků a zajímavostí, které se k němu neodmyslitelně patří. Pojďme se tedy společně podívat v tomto ohledu i na aljašského malamuta a možná budete velmi překvapení, jaká „tajemství“ před námi šikovně skrývá…

Jeden z nejstarších severských psů

Aljašský malamut je považován za jednoho z nejstarších a nejpůvodnějších plemen na světě. Jeho historie sahá tisíce let zpět ke kmeni Mahlemutů, tedy k původním obyvatelům severozápadní Aljašky, kteří ho vyšlechtili jako pracovního psa do těch nejdrsnějších podmínek Arktidy.

Nebyl to závodník, ale silák

Na rozdíl od svých lehčích bratranců, jako je sibiřský husky, byl malamut vyšlechtěn nikoli pro rychlost, ale pro sílu a výdrž. Sloužil k tahání těžkých břemen na dlouhé vzdálenosti – typický „freight dog“ (nákladní pes). I dnes exceluje ve sportu weight pulling, kde dokáže utáhnout mnohonásobek své váhy. Delbert, aljašský malamut, drží světový rekord v tahání zátěže, když dokázal utáhnout 5 400 liber (přibližně 2 450 kg).

Má velmi výmluvnou tvář

Malamuti jsou proslulí svou výraznou „mimikou“. Jejich oči nejsou nikdy modré, ale výhradně hnědé – tmavé oči jsou znakem správného výrazu a příjemného pohledu. Obvyklý je jemný, inteligentní a přátelský výraz – žádné pronikavé oči „vlka z hororu“, jak si někdy lidé mylně představují.

Umí „mluvit“, ale neštěká

Malamut není typickým štěkajícím psem. Místo toho vyje, houká, brouká a „mluví“, což mnohým připomíná vlky. Rád vede „dialogy“ se svými lidmi, zejména když je nadšený nebo vítá známé osoby.

Není to hlídač

Ačkoliv jeho mohutná postava a hluboký hlas mohou budit respekt, malamut není vhodný jako hlídací pes. Většinu vetřelců by spíše přivítal, než zahnal. Je přirozeně přátelský k lidem, málokdy projevuje agresi nebo teritorialitu.

Miluje sníh, ale zvládne i léto

Díky husté dvojité srsti je ve svém živlu v zimě. V létě ztrácí podsadu, čímž se přirozeně ochlazuje. Přesto je potřeba dávat pozor na přehřátí a vyhýbat se velké fyzické zátěži v teplotách nad 15 °C.

Věrný, ale ne servilní

Na rozdíl od mnoha plemen není malamut psem, který by se podřizoval na první povel. Má nezávislou povahu, a i když svou rodinu miluje, často si vše musí nejprve promyslet. Při správném vedení ale vzniká hluboké pouto, které stojí za to.

Zná rodinný život

Malamut je ideálním parťákem pro aktivní rodiny, zvláště pokud je zapojen do společných činností. Překvapivě dobře se chová i v bytě – je tichý, čistotný a často má své oblíbené místo, kde klidně odpočívá celé hodiny.

Malamut a Disney

Postava malamuta se několikrát objevila ve filmu a literatuře – například v animovaném filmu Balto (byť hlavní postava je fiktivní směs malamuta a huskyho) nebo v různých knihách Jacka Londona. Dále pak i ve filmech jako Osm statečných, Sněžní psi a i v dalších.

Kateřina Seidlová
Chovatelská stanice Shamanrock

https://www.facebook.com/katka.seidlova

Foto: archiv Kateřiny Seidlové, Ladislav Hájek